Smutné statistiky. Za posledních deset let ukončilo v Plzeňském kraji dobrovolně život téměř 800 lidí

V Plzeňském kraji bylo v roce 2024 z celkového počtu 6 256 zemřelých 85 případů (tj. 1,4 %) vyhodnoceno jako sebevražda. "Jedná se tak s ohledem na sledované období mezi lety 2015 až 2024 v regionu o nadprůměrnou hodnotu," uvedla Stanislava Zychová z Krajské správy ČSÚ v Plzni. Za deset let v kraji ukončilo dobrovolně svůj život 783 osob, z nichž nejvyšší počet byl mapován v roce 2015, kdy dosáhl hodnoty 87. "V tomto roce byl zároveň nejvyšší i podíl sebevražd na celkovém počtu úmrtí," podotkla Zychová s tím, že z hlediska vývoje je patrné snižování tohoto podílu mezi lety 2019 až 2021, což vychází z celkově rostoucího počtu úmrtí vlivem objevujícího se onemocnění covid-19. Konkrétně v roce 2021 byl evidován nejnižší počet sebevražd, a to pouhých 68, a podíl na všech úmrtích v kraji se tak dostal pod jedno procento. Od té doby znovu narůstá.

Nejvíce sebevražd zaznamenali v okrese Plzeň-jih, kde roční průměr činil 15,8, naopak nejnižší v okrese Domažlice 10,0. Nejnižší absolutní počet sebevražd byl zaznamenán v okrese Rokycany, a to 53. Nejvyšší hodnoty byly naopak evidovány v okrese Plzeň-město, kde za desetileté období ukončilo úmyslně svůj život 253 osob.

Mezi sebevrahy podle statistik dominují muži, u kterých v Plzeňském kraji ve sledované dekádě docházelo k sebevraždě 4,5krát častěji než u žen. "Vysvětlením mohou být pocity selhání v souvislosti s nenaplněným očekáváním, které společnost klade na mužskou roli v ekonomickém zabezpečení domácnosti. Ženy svá selhání v takové míře neprožívají a realizaci nachází častěji v rodině," popsala Zychová. Za 10 let si dobrovolně vzalo život 640 mužů a 143 žen, konkrétně v roce 2024 se jednalo o 69 mužů a 16 žen. V úhrnu sledované dekády muži převažovali nad ženami nejvíce v okrese Plzeň-sever, kde vykonali 90 % sebevražd. Naopak v okrese Plzeň-město je situace o něco vyrovnanější a muži se zde na celkovém počtu sebevražd podíleli 77,1 %.

Z pohledu rodinného stavu dominovali ve sledovaném desetiletí mezi sebevrahy svobodní. U mužů byl jejich podíl 35,8 % následovaný ženatými 34,7 %, rozvedenými 20,8 % a ovdovělými 8,8 %. Přesto, že u žen také dominovaly svobodné (30,1 %) následované vdanými (28,0 %), se na třetí příčce umístily na rozdíl od mužů ovdovělé sebevražedkyně (23,8 %), což může souviset s vyšší nadějí dožití.

Ve skupině 70–74 let si vzalo život 72 osob, což může korespondovat s početně silnějšími ročníky narozenými po druhé světové válce. Krizovými byly ale i věkové skupiny 60–64 let (64 sebevražd) a 40–44 let (63), což odpovídá silné generaci ze 70. let 20. stol. V roce 2024 se s ohledem na pohlaví jevil jako nerizikovější věk 45–49 let u žen a 35–39 spolu s obdobím mezi 70–85 rokem života u mužů.

V období 2015–2024 patřil mezi nejčastější způsob sebevraždy v Plzeňském kraji oběšení, které si pro ukončení života zvolila více než polovina sebevrahů. Druhou nejčetnější variantou bylo zastřelení s podílem 14,3 % a na třetí pozici otrava (10,2 %). Skoky z výše v úhrnu za celou dekádu zaujímaly 10,1 % všech sebevražd, skok nebo lehnutí si před pohybující se předmět (např. vlak) 6,6 %. O sebepoškození ostrým předmětem šlo v 2,8 %, ve zbývajících případech šlo o sebevraždy utopením, sebepoškození kouřem, dýmem a ohněm, havárií motorového vozidla a jinými určenými prostředky. I zde jsou patrné rozdílné preference napříč pohlavími. Ženy nejvíce upřednostňovaly smrt sebeotrávením (29,4 %), až na druhé pozici bylo oběšení (25,2 %) a na třetím místě ženy přistupovaly ke skoku z výše (21,0 %). U mužů zásadně dominuje v 59,5 % oběšení a úmyslné sebepoškození výstřelem (17,0 %), ke kterému ženy přistoupily pouze v marginálním podílu případů (2,1 %).