Zobrazení položek podle značky: Pietní akt

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“. O samostatný stát museli naši předci usilovně bojovat. Po vyhlášení samostatného Československa se prvním československým prezidentem stal 14. listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk a prvním premiérem Karel Kramář.

V tyto dny si nejen náš region připomíná 81. výročí popravy 262 vlastenců, příslušníků československého domácího odboje, v koncentračním táboře Mauthausen, ke které došlo 24. října 1942 jako odplata za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jednalo se o největší popravu v dějinách Mauthausenu za dobu jeho existence .26. ledna 1943 pak bylo za pomoc parašutistům popraveno dalších 31 osob.

Karlovarský kraj nejsou jen horké koupele, relaxace v páře, pečující zábaly nebo masáže v lázních. Region nabízí řadu rozmanitých akcí.

Dne 21. srpna 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 55. výročí této velmi smutné události si připomněli i Plzeňané na náměstí Republiky.

Akce v prvních prázdninových dnech se zaměří zejména na děti, ale na své si přijdou třeba i milovníci historie nebo muziky pod širým nebem.

Tak trochu ve stínu oslav konce války probíhaly pietní akty k uctění těch, kteří se svou nezměrnou odvahou a obětavostí zasloužili o vítězství protihitlerovské koalice měrou více než značnou – československých vojáků zahraničních armád a zejména letců RAF. Jeden takový pietní akt se konal dnes v 11:00 v Letkově.

Pietní akt na počest tří padlých letců RAF se uskutečnil na Habrmannově náměstí v Plzni Doubravce. Památku letců z Doubravky přišly uctít desítky lidí a nechyběli ani zástupci Krajského úřadu Plzeňského kraje, Magistrátu města Plzně, Úřadu městského obvodu Plzeň 4, zástupci Leteckého historického klubu Plzeň, Českého svazu letectví - Letci Plzeň a příbuzní příslušníků československého odboje. Na počest trojice letců RAF byl také zorganizován přelet dvou gripenů. Českou a anglickou státní hymnu zahrál Junior orchestr, který svým vystoupením před vlastním pietním aktem obstaral slavnostní atmosféru.

V sobotu 29. dubna se ve Zbůchu konalo odhalení pamětní desky pilotu RAF Antonínu Dvořákovi z 312. československé stíhací perutě.

Památku těch, kteří padli za druhé světové války, uctilo ve středu 3. května vedení prvního plzeňského obvodu. To se zastavilo hned na čtyřech pamětních místech po celém obvodě.

Posádka 1. pilota nadporučíka Allana Fergusona byla 25. dubna 1945 nedaleko Litic sestřelena při poslední bojové misi, kterou ve druhé světové válce vedla 8. letecká armáda. Američtí letci tehdy bombardovali plzeňskou Škodovku, která stále ještě vyráběla zbraně pro německou armádu. Celou událost si připomněli v rámci vzpomínkové akce zástupci města i velvyslanectví. 

Dne 14. dubna 2023 se od 11:00 konal u pomníku na křižovatce ulic Květná, Olšová a Kaštanová v Plzni na Slovanech pietní akt k uctění památky obětí náletu na Slovany 18. 4. 1945.

Ve středu 22. března dopoledne se na Ústředním hřbitově v Plzni sešla u jednoho z hrobů skupinka lidí spjatých zejména s literaturou - pracovníci knihovny, nakladatel, literární kritik, pedagog, herec, zástupci magistrátu města Plzně a hlavně spisovatelé.

V sobotu 22. října se bude konat pietní akt k uctění rodiny odbojáře Václava Krále u památníku na domě, kde v době svého zatčení Královi bydleli. Jejich hrdinství si připomenou členové Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, Policie České republiky, MMP, ÚMO 1 a další účastníci.

V hřejivých paprscích podzimního slunce krátce před třetí hodinou se ve čtvrtek 29. září, v den 84. výročí zahájení Mnichovské konference, sešli účastníci pietního aktu u Památníku občanů Československa vyhnaných v roce 1938 z českého pohraničí. Akci pořádala OO ČSBS Plzeň s podporou ÚMO 3.

Vedení městského obvodu Plzeň 4 a zástupce města Plzně v pátek 28. května uctili památku jednoho z vůdců Rumburské vzpoury a rodáka z plzeňských Lobez Stanka Vodičky. Známý voják, básník a telegrafista byl popraven před 103 lety.

Rumburská vzpoura byla protiválečným vystoupením českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku armády Rakouska-Uherska. Povstání vypuklo 21. května 1918 v Rumburku. Stalo se tak v reakci na nedostatečné zásoby jídla, posléze také na nevyplacený žold a šikanu od důstojníků. Rakousko-uherské armádě se ale povstání podařilo potlačit

„Stanko Vodička byl jedním ze tří hlavních vůdců povstání. Bohužel za to nakonec zaplatil životem, když byl 29. května odsouzen vojenským soudem a s dalšími účastníky vzpoury popraven za rumburských hřbitovem. Jeho památku jsme uctili minutou ticha a položením pamětního věnce,“ uvádí místostarosta Václav Beran (ANO).

Stanko Vodička se narodil 4. května 1895. Později se stal básníkem a telegrafistou. V Plzni na Slovanech a v Rumburku po něm byly pojmenovány ulice, vzpouru připomínala také divadelní hra Stanko Vodička, vůdce rumburských rebelů od herečky Božy Vodičkové-Olšovské nebo kniha Rumburské povídky od Václava Kaplického.

V roce 1964 byl na motivy povstání natočen film Hvězda zvaná Pelyněk od režiséra Martina Friče, ve které Vodičku ztvárnil herec Radoslav Brzobohatý. Dnes Stanko Vodička odpočívá v rodinném hrobu na hřbitově u sv. Jiří na Doubravce.

„Stanko Vodička s dalšími vůdci povstání v těžkých chvílích prokázal nesmírnou odvahu. Obětoval svůj život v boji za to, aby se čeští vojáci v rakousko-uherské armádě měli lépe a dostalo se jim uznání. Letos od tragické popravy uplynulo dlouhých 103 let, ani po takové době ale nesmíme na hrdiny zapomínat,“ říká místostarosta Zdeněk Mádr (ODS).

Pietního aktu se zúčastnila také místostarostka Lenka Kočová (ODS), Petr Osvald z kanceláře primátora města Plzně a zástupci z řad veřejnosti.

Památník z roku 1919, jehož autorem je plzeňský sochař Vojtěch Šíp, stojí nedaleko lobezské školy, kterou Vodička navštěvoval. V čele pomníku je zasazena kovová deska se jmény deseti občanů, kteří byli umučeni během nacistické okupace v letech 1939–45.

Památku letců z Doubravky, kteří bojovali za svobodu tehdejšího Československa v britském královském letectvu RAF, v úterý uctilo vedení čtvrtého obvodu s představiteli města Plzně a Plzeňského kraje. Největší z pietních aktů na Doubravce se uskutečnil na Habrmannově náměstí před budovou bývalé konzervatoře, kde válečné hrdiny připomíná pamětní deska.