Zobrazení položek podle značky: Plzeňský kraj

Cestovní ruch je třeba podpořit, ví i v Plzeňském kraji. Dá na něj víc peněz

Plzeňský kraj podpořil v loňském roce i letos cestovní ruch více než v běžných letech před pandemií. Zaměřil se hlavně na dovolenou pro rodiny s dětmi i na netradiční formy turismu a letos také na prázdniny na venkově, řekla mluvčí kraje Eva Mertlová. Kraj vydal katalog, který zve na vesnické farmy a cílí hlavně na rodiny.

"Zároveň běží představování turisticky atraktivních i rozvíjejících se destinací formou pořadů na veřejnoprávní i komerčních televizích. Z loňska pokračuje rozšířená kampaň Dovolená v Plzeňském kraji. Díky aktualizovanému stejnojmennému katalogu, který vyšel i v on-line verzi, se podařilo prezentovat velké množství zajímavých míst. Díky tomu jsme pomohli místním ubytovatelům a navazujícím službám," uvedla mluvčí. Podpora pokračuje také kampaní na facebooku a instagramu kraje a soutěžemi pro veřejnost o pobytové balíčky v rozhlase, televizi a na facebooku.

Ekonomické dopady loňské koronavirové sezony na pořadatele a samosprávy byl podle Mertlové velmi silný. "Vše se muselo řešit operativně. Většina akcí se rušila nebo přesouvala na on-line platformy, kde byla velká intenzita workshopů, konferencí a dalších akcí. Mnohdy to ale přineslo nemalé ovoce pro navázání nové spolupráce a naděje, že tyto akce budou v příštích letech pokračovat i jako klasické," řekla.

Loni v září byl například zrušen veletrh cestovního ruchu ITEP, třetí největší svého druhu v ČR, a kraj ho neuspořádá ani letos. "Jeho největší devizou byla prezentace tváří v tvář, a proto nebyla zvolena on-line forma, která mohla renomé veletrhu spíše uškodit," řekla Mertlová. Kraj dále zrušil loni i letos zahajovací akce populárního Letního barokního festivalu v Mariánské Týnici. "Plno akcí spojených s barokním festivalem a industriálními památkami se ale v létě chystá, a turisté budou mít opravdu širokou nabídku," řekla.

K největším zrušeným akcím v kraji, jejichž pořadatelé nakonec odstoupili od schválených dotací, patřily česko-francouzský festiva Bonjour Plzeň 2020, ART FEST na Zámečku, Noc kostelů 2020, Evropský festival duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald, Mezinárodní festival komorní hudby Klatovy 2020, Basinfirefest 2020, Pekelný ostrov 2020 a Západočeská oblastní přehlídka amatérského divadla v Horažďovicích.

Pandemie a restriktivní vládní opatření výrazně zasáhla do činnosti pořadatelských organizací. Připravené výstavy mohli návštěvníci vidět jen v letě a dalších týdnech krátkého rozvolnění. "Celková návštěvnost našich příspěvkových organizací poklesla o více než 51 procent. Předloni přesáhla 406.000 návštěvníků, loni jen přes 198.000," řekla mluvčí. Nejnáročnější výstavou byl projekt Západočeské galerie 'Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh'. Díky zápůjčkám unikátních středověkých děl byl očekáván velký zájem veřejnosti z ČR i ciziny, což se kvůli epidemii nestalo. Po zhoršení situace bylo rozhodnuto o opětovném uzavření galerií. Západočeské muzeum, jehož archeologové řadu let provádějí významný archeologický výzkum v Číně, v něm loni nemohli pokračovat. Zcela odstaveno bylo digitální mobilní nafukovací planetárium hvězdárny v Rokycanech a Plzni, které popularizuje astronomii primárně pro žáky základních a středních škol.

Novými turistickými lákadly je letos Šumavské trojhradí, které formují gotické hrady strážící přístup na střední Šumavu – Kašperk, Velhratice a Rabí a jedna z hlavních bran Šumavy - město Sušice. Další atrakcí jsou barokní cyklotrasy na severu Plzeňska, tedy putování za architektonickými skvosty kraje. "U deseti stylových barokních odpočívadel je výhled na hlavní památky. Středobodem jsou Plasy, kde začínají tři okruhy s délkou každého kolem 40 kilometrů s různou obtížností," uvedla. Tahákem je také nový projekt tajemných a mystických míst neobjevených masovým turismem. Kraj už vydal mapu desítek lokací, z nichž 15 je přiblíženo detailněji s jejich neuvěřitelnými příběhy, fotografiemi i videi.

čtk

Účet za letošní silné mrazy: Vyšší náklady na provoz údržby i větší škody na silnicích

Po letošní zimě se na komunikacích II. a III. třídy v Plzeňském kraji projevily škody ve větším rozsahu než v předešlých letech. Náklady na zimní údržbu dosáhly 242 322 000 korun, což je téměř o 59 milionů více, než v předešlém období.

Silničáři spotřebovali 5 024 900 litrů solanky, 25 494 tun soli, 12 932 tun drti a 1 872 tun ostatního inertního posypu. V Plzeňském kraji udržuje Správa a údržba silnic Plzeňského kraje síť silnic II. a II. třídy dlouhou 4 481 kilometru.

Momentálně se na základě monitoringu a upřesněného plánu opravují celoplošně poškozené komunikace. Nejvíce poškozené komunikace byly například Pačejov – Olšany, Číčov – Lučiště, Telice – Buková, průtah Lestkov, Výškovice – Teplá, průtah Potvorov. „Vzhledem k nižšímu přidělenému rozpočtu a vyšším nákladům na současný průběh zimy předpokládáme jen dokončení již loni započatých akcí a nově realizaci jen nejnutnějších oprav nejpoškozenějších komunikací,“ uvedl náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek. Po skončení výběrových řízení, která momentálně probíhají, budou nově zahájeny stavby z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 392 milionů korun.

Plzeňský kraj dá obcím 7,5 milionu korun na bezpečnost a veřejný pořádek

Plzeňský kraj rozdělí letos 35 obcím do 2000 obyvatel 7,5 milionu korun z dotačního programu na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Jde o pomoc obcím, v nichž se například v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v průmyslových zónách zvýšila kriminalita. Kraj na to letos vyčlenil deset milionů korun, uspokojil všechny žadatele, řekla hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS). Podle hejtmanství se zhoršila bezpečnost v mnoha obcích, a proto byl program vyhlášený u počtvrté.

Kraj letos dá oproti loňskému roku zhruba polovinu částky. Začátkem loňského roku, kdy peníze rozděloval, se ČR nepotýkala s pandemií. Právě kvůli koronakrizi, jejíž vinou klesají daňové příjmy, kraj, podobně jako u dalších programů, rozdělí méně. Obce ale letos nežádaly o tolik peněz jako loni. Letošní podpora je stejná jako v roce 2019, kdy šla 34 obcím.

Policie v kraji registruje kolem továren u průmyslových zón více přestupků a trestných činů než v ostatních částech regionu. Bez agenturních zaměstnanců z ciziny se ale firmy v regionu neobejdou. Úřad práce koncem dubna evidoval v kraji přes 60.000 pracujících cizinců ze států EU i třetích zemí. Dotace mohou obce získat na strážníky, bezpečnostní agentury, preventivní projekty, zřízení, rozšíření a obnovu kamerového dohledu, technická opatření a na analýzy k posílení bezpečnosti.

Kraj dává až 75 procent nákladů. Žádosti posuzuje komise, v níž je i policie. Kritériem je závažnost situace na území obce, připravenost a účelnost projektu. Titul vyhlásil kraj poprvé před čtyřmi lety, kdy vyčlenil tři miliony, z nichž ale obce nečerpaly, protože peníze mohly využít jen na strážníky. Právě kvůli jejich obtížnému shánění změnil kraj koncept a podpořil také agentury a kamery.

Kostelec na Tachovsku, jehož součástí je průmyslová zóna s 3500 zaměstnanci, žádá každý rok. Letos dostane 440.000 Kč na dvoučlennou posádku bezpečnostní služby. Na její roční provoz vydá 600.000 Kč. "Mělo by to stačit, ale uzpůsobíme tomu režim. Preferujeme pátek, sobotu a třeba tři hodiny v neděli. Přes týden pak výjezdy do obcí třeba po dvou hodinách," řekl starosta František Trhlík (KSČM). Službu zatím zajišťují tři týmy.

Obec loni dostala od kraje 1,18 milionu korun na 30 kamer, které má v okolí zóny, na vjezdech a výjezdech do obce, monitorují i výjezdy a nájezdy z dálnice D5, veřejná prostranství a budovy, kamera je i na kruhovém objezdu. "K 1,18 milionu dotace jsme dali dalších 700.000 korun. Udržitelnost je čtyři roky, kdy budeme dávat na provoz a údržbu asi 200.000 Kč ročně," uvedl starosta. Podle něj už firma nainstalovala veškeré zařízení včetně serveru a do týdne by se mělo vše napojit na pult policie ve Stříbře, která v případě nutnosti vyšle hlídku. Další desítky kamer by měly zavést do svých areálů firmy, s nimiž se kraj i obec dohodly na tom, aby s obecními kamerami komunikovaly. Podle Trhlíka, který s bývalým náměstkem hejtmana Ivo Grünerem (ČSSD) dotační program prosadili, peníze určitě pomohly. "Drží se to, zásadní problémy s kriminalitou, ani s drobnou, nejsou," řekl.

čtk

Co bude se Sušickou nemocnicí? Kraj a město se domluvili na dvou variantách

Dvě varianty spolupráce při chodu Sušické nemocnice navrhl dnes Plzeňský kraj městu Sušice, jemuž zdravotnické zařízení patří. Nemocnice se potýká s dlouhodobými problémy a s nedostatkem personálu, město na provoz doplácí ročně desítky milionů. Dnes kraj nabídl, že nemocnici by mohla buď dál provozovat Sušice a kraj by přispíval na provoz konkrétních činností, nebo by nemocnici prostřednictvím své Klatovské nemocnice provozoval přímo kraj. Nová forma fungování Sušické nemocnice by mohla začít od 1. ledna 2022, řekl po jednání s městem náměstek hejtmanky Pavel Karpíšek (ODS).

Hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS) ustavila pracovní skupinu, jež má zmapovat situaci a navrhnout vhodný model. "K absolutnímu závěru a absolutnímu rozhodnutí není možné dnes dojít. Domluvili jsme se, že následným krokem bude navštívit nemocnici, kde bychom chtěli jednat se zaměstnanci a diskutovat s nimi varianty řešení," řekla Mauritzová. Nemocnici podle ní chybí personál, řada zdravotníků pracuje jen na dohody o činnosti, nikoliv hlavní pracovní poměry.

Kdyby kraj nemocnici provozoval, nesměla by její špatná personální situace negativně ovlivnit krajskou Klatovskou nemocnici, řekla hejtmanka. Věří, že když zaměstnanci při jednání s krajem zjistí, že považuje Sušickou nemocnici za stabilní součást zdravotnické sítě a že nemocnice má perspektivu, budou ochotnější vstoupit do trvalého pracovního poměru.

Starosta Sušice Petr Mottl (ODS) preferuje kraj jako provozovatele nemocnice. "Za mě je systémovější i férovější varianta provozování nemocnice Plzeňským krajem formou klasického pronájmu za nějakou symbolickou cenu. Dokážu si představit i závazek města jako vlastníka areálu na budoucí rozvoj, údržbu a vybavení nemocnice," řekl. Loni stál město s 11.000 obyvateli provoz nemocnice přes 60 milionů, letos je v rozpočtu zhruba polovina. Zatím se vyčerpala menší část, převážně na pokrytí závazků z minulosti, řekl Mottl.

Kraj i město ještě čekají jednání se zaměstnanci i zdravotními pojišťovnami o ochotě proplácet úkony. V nemocnici opět nefunguje kvůli nedostatku personálu lůžková chirurgie. Podle Mauritzové nemá ani jednoho stálého lékaře.

"Jsme schopni nabídnout městu rozsah péče, kterou jsme schopni zabezpečit. Chtěli bychom udržet to, co je tam teď - LDN, interna, ambulantní sféru a naopak ji ještě o některé odbornosti rozšířit. Zajistit tam pohotovost, jaká tam je teď, tedy dětská, chirurgická a klasická. Na rovinu říkám, že nejsme v tuto chvíli schopni kvalitně personálně obsadit, aby tam byla lůžková chirurgická péče, byť je nutné, aby tam byla chirurgická ambulance a pohotovost," řekl Karpíšek. Kdyby kraj přispíval na provoz vybraných činností nemocnice, jako to dělá v jiných zařízeních, určitě by to nebyly desítky milionů ročně, zdůraznil.

Jenže právě fungující lůžková chirurgie je jedním ze základních požadavků občanských iniciativ a organizátorů připravovaného městského referenda o nemocnici.

"Jako veřejnost bychom preferovali spíše provozování městem s příspěvkem kraje, aby rozhodovací procesy zůstaly stále městu, i třeba za participace obcí, které by se mohly podílet na provozu nemocnice. Lůžková chirurgie je pro mě zcela zásadní," řekla Zuzana Hrabá, která v Sušici organizovala petice za udržení rozsahu péče.

I Jan Pelech z petičního výboru referenda chce udržení lůžkové chirurgie. "Jakkoliv víme, že je to finančně a personálně náročné, loňský rok ukázal, že je možné rozsah péče udržet," řekl. Během týdne se iniciátorům referenda podařilo sehnat asi 2500 podpisů, potřeba bylo 2300, později přišly další archy s podpisy, řekl Pelech. Tak jako starosta Mottl předpokládá, že při splnění všech náležitostí by mělo být referendum společně s parlamentními volbami na podzim.

čtk

Plzeňský kraj bude mít do roka adaptační strategii proti suchu a povodním

Plzeňský kraj bude mít do roka Regionální strategii adaptačních opatření (ReSAO). Má zmapovat celý region a říct, co je třeba zhruba do 20 let v krajině udělat pro zadržování vody i zabráněním povodním. 

podpis smlouvy Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajin 2Cílem strategie je zlepšit stav krajiny Plzeňského kraje z hlediska zadržení vody, kdy se v souvislosti s probíhající klimatickou změnou, kterou jsou především extrémy počasí – povodně, sucho, zvýraznily letité problémy obecného přístupu ke krajině, a to jak v zemědělství, lesnictví, vodním hospodářství i v zástavbě a dalších oblastech. „Podpis smlouvy je prvním krokem, který se může zdát pouze administrativním, ale jde o velký počin pro životní prostředí našeho kraje. Projekt reaguje  na celém světě na oteplování, na změny klimatu a my můžeme díky tomu činnost porovnat v globálním měřítku,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství Josef Bernard.

Projekt bude rozčleněn na několik etap. V první etapě bude probíhat analýza prioritních oblastí na území kraje, a to na základě zhruba 70 kritérií. Výstupem by mělo být pravděpodobných 10 oblastí v kraji, kde budou opatření realizovatelná. Druhá etapa se bude zabývat podrobnou analýzou vybraných oblastí a přípravou konkrétních projektů. Třetí etapa bude pak samotná realizace konkrétních opatření. „Zásadní rolí Plzeňského kraje a starostů obcí bude komunikace s vlastníky pozemků a uživateli pozemků. Je nutné si uvědomit, že řadu let byla krajina jen využívána a nyní je třeba ji začít uzdravovat. A zadržení vody v krajině je prvním, zásadním počinem,“ zdůraznil Josef Bernard.

V rámci 1. etapy, kterou zahájil Plzeňský kraj podpisem spolupráce se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. na 12 měsíců, budou do spolupráce zapojeny další odborné subjekty, jako je Česká zemědělská univerzita a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Cena první etapy je  1, 08 milionu

Praktickým příkladem oživení krajiny je 75 hektarů  půdy nedaleko obce Úherce, blízko dálnice na Rozvadov, Janovský mokřad. Území mělo být částečně zastavěno, zmeliorováno, tvořila jej nevyužitá zemědělská půda. Díky zásahu Plzeňského kraje, který část pozemků koupil, dochází k postupné obnově území – revitalizaci. Přirozeným působením živočichů je oblast zamokřena, vznikla zde soustava tůní a k vidění jsou vzácní živočichové. Důležitou funkci má revitalizovaná oblast také v rámci protipovodňových opatření. Na svém dalším jednání bude Rada Plzeňského kraje schvalovat vyhlášení přírodní rezervace na tomto území tak, aby byla zajištěna ochrana a další přirozený rozvoj ekosystému.

Plzeňský kraj poděkuje sestřičkám koncertem

U příležitosti Mezinárodního dne sester, který připadá na středu 12. května, poděkuje Plzeňský kraj zdravotním sestrám za jejich záslužnou práci, která je mnohdy spíše posláním než zaměstnáním. On-line koncert se bude vysílat z areálu DEPO2015 v Plzni od 17 hodin a bude přenášený na facebookovém profilu a youtube kanálu Plzeňského kraje, na facebookových stránkách jednotlivých nemocnic v Plzeňském kraji a také ve vysílání ZAK TV. Pro všechny sestřičky bude připraveno překvapení od zpěváka Voxela.

Medailonky pod taktovkou moderátora Jirky Pelnáře představí zdravotní sestry, které v období epidemie koronaviru pracovaly přímo na covidových jednotkách nemocnic v Plzeňském kraji. Program okoření kapely HIBAJ a Turbo. Se speciálním překvapením pak přijde zpěvák Voxel, a to přímo pro všechny sestřičky, které si na svůj den oslavu a poděkování zaslouží.

Akce se uskuteční pod záštitou hejtmanky Plzeňského kraje Ilony Mauritzové, která má ve své gesci mimo jiné zdravotnictví. Právě tento obor ji provází celý život a je její srdcovou záležitostí.

Odkaz na on-line přenos na profilu Plzeňského kraje ZDE. Odkaz na on-line přenos na youtube kanálu Plzeňského kraje ZDE.

Chladnější zima napáchala velké škody na silnicích

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS) zaznamenala po zimě velké škody na silnicích. Hodně mrazivých dnů a časté střídání teplot na nich způsobily výtluky. Nejhůře zasažených je téměř 40 kilometrů silnic třetí třídy, jichž spravuje kraj nejvíc, asi 3100 kilometrů. Kraj teď řeší, kde získá peníze na opravy, protože je těžké někde brát, řekl náměstek pro dopravu Pavel Čížek (STAN). Zima byla nejtěžší za pět let, náklady na údržbu se meziročně zvedly o 40 procent.

Tržby z jízdného klesly. Zdraží kraj veřejnou dopravu?

Plzeňský kraj nezdraží letos ani příští rok jízdné ve veřejné dopravě, nechce ani omezovat spoje. Počty cestujících v autobusech i vlacích jsou ale v době pandemie stále velmi nízké, a tak tržby z jízdného výrazně klesly. U obou druhů dopravy činí ztráty přes deset milionů korun měsíčně už od loňska, a peníze pak chybí jinde. Informoval náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek (STAN). Za rok by činil propad přes 100 milionů Kč, tedy desetinu výdajů kraje na dopravní obslužnost.

České dráhy mají smůlu. Plzeňský kraj zřejmě zruší soutěž o nového železničního dopravce

Rada Plzeňského kraje chce v pondělí kvůli vysoké nabídkové ceně zrušit soutěž, v níž vybírá nového železničního dopravce pro oblast Českého lesa. V minulých dnech už zrušila soutěž pro Plzeňsko, která zahrnuje výrazně větší rozsah dopravy. Do obou tendrů se přihlásily jen České dráhy. Tuto středu kraj podepsal desetiletou smlouvu s českým železničním dopravcem GW Train Regio, který bude od prosince 2023 deset let zajišťovat osobní dopravu v Pošumaví. Soutěž, která se týká Českého lesa, bude pravděpodobně příští týden zrušena, řekl náměstek hejtmanky Pavel Čížek (STAN).

Plzeňský kraj už dostal oficiální rozhodnutí, od pondělí může otevřít školky

Plzeňský kraj obdržel dnes po 18:00 písemné rozhodnutí ministerstva školství, že od pondělí mohou otevřít všechny mateřské školy v regionu. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) po dnešním jednání vlády na twitteru uvedl, že od 26. dubna budou moct otevřít školky v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. "Oficiální mimořádné opatření a pokyny už jsme obdrželi a budeme je rozesílat na zřizovatele školek," řekla mluvčí kraje Eva Mertlová. Města a obce v regionu rozhodnutí zatím nedostala. Podle mluvčí ho budou mít v pátek.

Funguje testování žáků správně? V celém kraji byli jen dva pozitivní!

První kolo testování ve školách a školkách v Plzeňském kraji přineslo poměrně zajímavé výsledky. Pouze u dvou dětí z více než 20 tisíc testovaných byla prokázána nemoc covid-19, u učitelů a dalších zaměstnanců škol pak nebyl pozitivně testovaný vůbec nikdo.

Většina nemocnic v kraji ruší stav hromadného postižení osob

Vzhledem k aktuální epidemické situaci a obsazenosti nemocnic v kraji došlo ke zrušení režimu hromadného postižení osob v lůžkových zařízeních v kraji. O týden tento režim prodlouží pouze nemocnice Privamed v Plzni.

České dráhy protestují proti výsledku soutěže Plzeňského kraje na provoz vlaků v Pošumaví

Plzeň/Praha 7. dubna (ČTK) - České dráhy (ČD) nesouhlasí s výsledkem soutěže Plzeňského kraje na provoz vlaků v Pošumaví. Krajští radní vybrali 26. března pro tratě Horažďovice - Sušice - Klatovy a linii Domažlice - Klatovy českého železniční dopravce GW Train Regio, který tam má zajišťovat osobní dopravu od prosince 2023 po deset let. ČD podaly proti rozhodnutí rozklad na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který byl zamítnut. ČD jsou stále přesvědčené o tom, ze postup kraje a ÚOHS v této věci byl nesprávný, řekla mluvčí státních drah Vanda Rajnochová.

Západočeši jdou do toho! Vraťme se k životu tak, jak jsme ho znali, vyzývá v kampani Plzeňský kraj

Kampaň, která motivuje k očkování proti nemoci covid-19, představil oficiálně Plzeňský kraj. Hlavním mottem kampaně je rozhodnutí, proč se vrátit k životu tak, jak jsme ho před příchodem koronavirové epidemie znali.

Plzeň bude mít novou atletickou halu. Za 110 milionů vyroste u gymnázia

Plzeňský kraj začne letos stavět u Sportovního gymnázia v Plzni-Skvrňanech kryté atletické sportoviště, které v regionu chybí. Kromě rovné běžecké dráhy, vrhů, skoků do dálky a dalších umožní trénink skokanů do výšky, kteří museli jezdit do Prahy. Halu včetně rehabilitace a zázemí slíbilo škole předchozí vedení kraje v době stěhování gymnázia z městské části Slovany. Žádný z uchazečů nepodal námitky na ÚOHS, smlouva s dodavatelem se může podepsat, řekl ekonomický náměstek hejtmana Pavel Karpíšek (ODS).

Plzeňský kraj poděkoval zdravotníkům a záchranářům

Symbolické poděkování formou dárkových balíčků připravil Plzeňský kraj pro zdravotníky nemocnic v Plzeňském kraji a záchranáře výjezdových stanic Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Do fakultní nemocnice pak kraj poslal jako poděkování velikonoční beránky.