Zobrazení položek podle značky: Zoo Plzeň

V plzeňské zoo naočkovali dva samce mláďat rysů červených, kteří se tam narodili letos 9. května. Šlo o jejich první vakcinaci, kombinovanou proti třem chorobám. 

Podle mluvčího Zoo Plzeň Martina Vobruby jde o třetí odchov současného chovného páru, loni se narodily tři samice. Expozice pro rysy červené a kanadské byly v Plzni otevřeny v roce 2006, poprvé se tam rozmnožili o rok později.

"Samice je zkušená matka, proto byla mláďata kontrolována jen pohledem a celému odchovu jsme nechali volný průběh. Malá rysata jsme poprvé zkontrolovali a zvážili ve třech týdnech, kdy nadešel čas jejich prvního odčervení. Obě koťata prospívají velmi dobře," uvedl Vobruba. Po měsíci při čipování vážila kolem jednoho kilogramu. "Koťata jsou velmi plachá a zatím tráví většinu času ve vnitřní ubikaci. Očekáváme, že koncem července by už mohla být pravidelně viděna ve venkovním výběhu," dodal.

Plzeňská zoo zadala projekt nového pavilonu pro slony indické, který vyroste na 14 hektarech luk proti současnému areálu zoo. Expozice Sloni na Mži zhruba za miliardu se připravuje 17 let. Zoo teď dostala od města na projekt 14 milionů korun. Včetně stavebního povolení by měl být hotový do dvou let. Pak požádá o dotaci, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Stavbu by rád zahájil do čtyř let. Podle prvního náměstka primátora Romana Zarzyckého (ANO) je dotace podmínkou, aby se město do stavby pustilo. Dodal, že jde o jeden z největších projektů zoo v ČR.

"Už se začalo projektovat. Vyhrála to pražská firma Masák & Partner," uvedl Trávníček s tím, že firma stavěla například výběh pro slony ve zlínské zoo. Stavbu připravuje odbor investic města. Až bude hotový prováděcí projekt se stavebním povolením, požádá o dotaci. "Pokud budou evropské dotační tituly, tak o ně budeme usilovat. Pokud ne, tak budeme zkoušet ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj, kultury a další. Budeme hledat různé zdroje a něco zaplatí město a možná kraj," uvedl Trávníček. Zoo si najme firmu, která bude peníze shánět a administrovat.

Městské pozemky jsou podle něj po deseti letech vykupování a scelování připravené, stejně jako změna územního plánu. Penězi na projekt potvrdilo vedení města, že chce areál opravdu budovat. Stavba bude rozložená do tří etap, ideálně by se mohly stihnout za čtyři roky. Podle Zarzyckého by město tak velkou stavbu složitě hradilo jen z vlastních zdrojů. "Náklady začínaly před lety na 250 milionech korun a dneska už jsme téměř na miliardě," uvedl.

Právě kvůli vysokým nákladům i pro Plzeň se projekt rozdělí na tři části. "V první etapě by to byli vlastní sloni, oplocení, inženýrské sítě, vstup a restaurace. Ve druhé související tříhektarová botanická expozice a ve třetí zbytek. Lépe seženeme třetinu peněz, než najednou miliardu," uvedl ředitel. Kromě slonů mají být v pavilonu orangutani, tapíři, ptáci a asijské druhy. Město zoo trvale výrazně podporuje. Je jednou z největších atraktivit v Plzni, uvedl Zarzycký. Předloni měla rekordní návštěvnost přes půl milionu lidí, loni vinou pandemie o čtvrtinu méně. "Jestli se to letos do listopadu zase nezavře, tak by to mohlo být 400.000, protože teď máme obrovskou návštěvnost. Minulý pondělí a úterý tady bylo vždy kolem 9500 lidí," uvedl ředitel.

Slony sežene zoo podle Trávníčka bez problémů v rámci záchranného programu. Po Evropě se množí od Prahy přes Berlín a Ostravu a sloninců je málo, uvedl. V Plzni budou jen sloni indičtí, jsou menší, klidnější a dají se lépe ochočit. Dorůstají výšky dvou až čtyř metrů a váží tři až pět tun. "Indický slon, to je pracovní, skoro domácí zvíře," řekl. Podle Trávníčka by měl být v Plzni jeden sloní býk a dvě až tři samice. Africké slony zoo nechce, protože jsou nebezpeční pro lidi, divocí a ohromní.

čtk

Plzeňská zoo dnes poprvé představila a pokřtila dvojčata velmi vzácného levharta čínského, která se v zahradě narodila 9. června. Samička, která váží 2,5 kilogramu, dostala jméno Chen a tříkilový sameček se jmenuje Chang. Veterinářka s ošetřovateli je dnes zvážili, odčervili a očipovali. Obě koťata už jsou ve venkovním výběhu, ale zatím ve vnitřní ubikaci samice. Návštěvníci zoo je uvidí běhat venku až zhruba koncem prázdnin. Vzhledem k tomu, že jde o plaché šelmy, které nemají rády hodně lidí a vedro, bude je možné vidět hned po ránu nebo spíše večer, řekla zooložka Lenka Václavová.

Samice Tika, které je 3,5 roku, dovezená v roce 2019 do Plzně z polského Krakova, je prvorodička. Podle Václavové se o mláďata stará velmi pečlivě, což bylo pro ošetřovatelé milým překvapením, protože samice často své první odchovy nezvládají. Otcem je teprve dvouletý samec Amadu, kterého získala zoo v červenci 2020 z rakouského Haagu. "Letos v únoru jsme pár spojili a v květnu bylo jasné, že spojení dopadlo úspěšně," uvedla Olga Kezniklová z propagace zoo. Mláďata, která měla po narození 1,2 a 1,6 kilogramu, prospívají velmi dobře. Koťata zůstávají se samicí do 1,5 roku věku.

"Levhart čínský patří mezi nejkritičtěji ohrožené poddruhy zvířat na světě. Je jedním ze vzácných endemitů (zvíře vyskytující se pouze na jednom místě) Číny," řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Jeho populace je malá, fragmentovaná a izolovaná jen ve východní části Číny. Přežívají v několika od sebe vzdálených přírodních rezervacích. Ve volné přírodě jich žije mezi 170 až 300, v zoo 47, z toho 39 v evropských zahradách.

"Je problém je mít, protože jich je opravdu málo," uvedla Václavová. Podle ní matka zalezla k mláďatům a od té doby neopouští ubikaci. Koťata se živí mateřským mlékem, ale mohou jíst i maso. "Samice dostává svoji potravu - králíky, slepice a hovězí, kolem dvou tří kil denně, a musí hlavně hodně pít čerstvou vodu," řekla. Dospělí samci v zoo mohou mít až 40 kilogramů.

Mláďata byla dnes teprve podruhé oddělena od matky. "V půlcentimetrovém čipu tvaru fazolky, který je něco jako občanka, dostala svůj číselný kód. Čtečkou se zjistí, co je to za zvíře, jeho původ, krev a všechno. Je to také kvůli tomu, že jsou nesmírně vzácní, jsou v CITES I (úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými volně žijícími živočichy a rostlinami), což je úplně nejvyšší ochrana na světě," uvedl Trávníček.

K chovu levhartů čínských se plzeňská zoo vrátila v roce 2019, poslední mláďata odchovala před deseti lety. Zoo má ještě levharty sněžné, jichž je po světě výrazně více.

čtk

Plzeňské zoologické zahradě se podařilo loni v prosinci přivézt pro osaměle žijícího samce tygra ussurijského novou samici. Kvůli pandemii koronaviru a uzavření pro veřejnost zahrada představila tygřici až dnes. Pětiletou Milashki získali z anglické zoo ve Woburnu. Zároveň zoo také otevřela nový výběh tygrů, který se modernizace dočkal po 18 letech.

Rekonstrukce výběhu za 1,7 milionu korun přinesla zpevnění svahu, nové odpočinkové terasy pro tygry, nové výsadby a výsevy i novou branku do výběhu. Expozici otevřel a čestným kmotrem tygřice se stal první náměstek primátora města Plzně Roman Zarzycký.

Od původního otevření výběhu v roce 2003 zde postupně žila samice Tsamara (přiletěla z Calgary v roce 2004) a čtyři různí samci – Mauglis, Uchi, Bajkal a Tiber. Mláďata se narodila v letech 2005 (2 samice) a 2011 (3 samci).

"Tygři se v zoo dožívají věku kolem 17-18 let, vzácně dosáhnou i přesáhnou hranici 20 let. Tygr ussurijský je známý i pod názvem tygr sibiřský – v mnoha jazycích hlavně amurský,  a je největší kočkovitou šelmou světa. Ve volné přírodě jich žije kolem 500 a v zoo na 1000. V Evropě je chová kolem 190 zoo," upřesnil mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba.

Plzeňská zoo chovala od roku 1971 také tygry malajské a později indické, odchovat se je nepodařilo. Počátek chovu tygrů ussurijských neboli sibiřských v Plzni se datuje 30. červnem 1978, kdy zoo získala tříletou Jenny. První křtiny zažila zoo v roce 1982 se samcem Amurem rodičů Jenny a Matěje. Žádné mládě tohoto páru se ale nepodařilo odchovat. V roce 2000 přestali být chováni tygři v pavilonu šelem a chov tygrů ussurijských byl obnoven v přírodním výběhu příchodem Mauglise 11. prosince 2003.

Mládě kočkodana brazzova se narodilo na konci března v plzeňské zoologické zahradě. Jeho pohlaví zatím chovatelé neznají, informoval mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba.

Současný chovný pár tvoří samec z Francie (*21.5.1998 Zoo Saint-Martin de la Plaine, příchod 13.3.2010 ze Zoo Pont Scorf) a samice z vlastního odchovu Zoo Plzeň ( *5.5.2005).  "Měli již několik mláďat. Nejmladší přišlo na svět 27. března 2021. Jeho pohlaví zatím není známé. V rodině jsou nyní ještě dva starší sourozenci," uvedl Vobruba.

V Zoo Plzeň je tento druh chován již od roku 1981, stejně jako makak lví. První pár se jmenoval Ťulda a Mamka. Následovaly například Beruška, Ulla, Prcek a desítky mláďat v několika generacích. V 90. letech byl prvním zástupcem primátů, který opustil klece Tropického pavilonu a začal žít na ostrově se stromy. Ten je nyní určen gibonům a kočkodani sdílí pavilon a sousední ostrov v africké části zoo vedle gueréz angolských.

Tento druh kočkodana je monogamní, žije tedy v párech s odrůstajícími mláďaty, bez přítomnosti více dospělých nepříbuzných samic či samců. Obývá africký deštný les. V Evropě jej chová kolem 60 zoo, v nejbližším okolí Plzně Zoo Ústí nad Labem a Bratislava, se kterými historicky došlo k výměnám chovaných jedinců. Pro tyto primáty je veden Evropský záchranný program (EEP).

Mláďata mají oproti dospělým světlejší, olivově zelenou srst a méně výrazné oranžové a bílé skvrny srsti na hlavě a obličeji. Ty slouží v šeru pralesa ke komunikaci a teritoriálnímu chování bez použití zvuku, který by mohlo slyšet nežádoucí ucho predátora.

Ve věku 28 let zemřel v plzeňské zoo šimpanzí samec Bask. Pravděpodobnou příčinou smrti bylo srdeční selhání. Informaci v pondělí potvrdil mluvčí zoo Martin Vobruba.

"Koncem minulého týdne přišla plzeňská zoo o jednoho člena šimpanzí tlupy, samce Baska. Uhynul ve čtvrtek 13. května krátce po poledni ve věku 28 let," uvedl Vobruba. Pravděpodobnou příčinou bylo podle jeho slov srdeční selhání. Bask se totiž už více než rok léčil. Definitivní příčinu však stanoví výsledky pitvy.

Bask se narodil v královédvorské zoo v roce 1993, do Plzně přijel v roce 2000. Byl po Tondovi (1964-1984) a Fredym (1987-2002) třetím historickým samcem v chovu a stal se otcem samic Bamii (2003) a Caily (2020). V Plzni tak zůstaly čtyři dospělé samice a šestnáctiměsíční Caila. 

Šest lemurů se narodilo v rozmezí měsíce v plzeňské zoo. Kvůli dosud uzavřeným vnitřním expozicím ale nejsou pro návštěvníky zatím vidět. 

Asi 150 lidí, především matek s dětmi, přišlo během dopoledne i přes chladné počasí a občasné dešťové a sněhové srážky do plzeňské zoologické zahrady. Zoo se kvůli pandemii koronaviru zavřela před Vánocemi, dnes se mohla poprvé otevřít. Lidé zatím nemohou chodit do vnitřních pavilonů, na pětinu kapacity je omezený maximální počet návštěvníků. Pro zoo, která má spolu s Dinoparkem 21 hektarů plochy, to představuje limit 2500 návštěvníků. Zatím tak ani o víkendech nehrozí, že by se zájemci do zoo kvůli překročení povolené kapacity nedostali, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba.

Po více než třech měsících bude moci otevřít své brány také Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Od 12. dubna může obnovit provoz ve venkovních prostorech, naplnit může nejvýše 20 procent kapacity, což je asi 2500 lidí.

Po pěti letech je znovu k vidění výstava o historii plzeňské zoo. Je umístěna ve Smetanových sadech a její hlavní náplní je obrazové a textové porovnání vzhledu expozic a areálu „včera a dnes“.

Tradičně počátkem března se probudili medvědi v plzeňské zoo po tříměsíčním zimním spánku. Eliška, Honza a Miky se poté vydali do svého výběhu. Po dlouhém odpočinku ztratili část své hmotnosti, nyní začínají ošetřovatelé opatrně s jejich krmením.

Nový moderní výběh dostanou lvi berberští, které chová plzeňská zoologická zahrada. Město Plzeň poskytne osm milionů korun na úpravy venkovního zázemí těchto šelem, peníze půjdou také na úpravu okolí výběhu. Peníze schválili na svém únorovém jednání zastupitelé města Plzně v rámci takzvaného Rozpočtového opatření pro rok 2020 a 2021.

Tamarín bělohubý je prvním přírůstkem plzeňské zoo v novém roce. Na svět sice přišel už 2. ledna, oficiálně byl ale představený až o tři týdny později.

Plzeňské zoologické zahradě, která byla loni kvůli vládním nařízením proti šíření koronaviru třikrát nuceně uzavřená, klesla meziročně návštěvnost o čtvrtinu. Zahrada bývá otevřená celoročně, loni byla zcela uzavřená v součtu téměř třetinu roku. Další týdny měla povolený jen omezený počet návštěvníků. Loni přišlo do zoo 377.500 lidí. Bylo to o 126.500 lidí méně než v rekordním roce 2019, kdy do zoo poprvé přišlo přes půl milionu lidí za rok, řekl mluvčí zoo Martin Vobruba.

První rok svého života oslavila jedna z hvězd plzeňské zoo, šimpanzice Caila. Malá opička se za 12 měsíců stala miláčkem celé tlupy, návštěvníků, ale hlavně dětí.

Každoroční zvyk a tradici letos dodrží fotbalová Viktoria Plzeň i přes pandemii koronaviru. Od čtvrtka tak v prostorách před Viktoria shopem stojí vánoční stromeček, pod který budou fanoušci moci přinést dárky určené pro pacienty ve Fakultní nemocnici v Plzni i zvířátka v zoologické zahradě.