Zobrazení položek podle značky: Město Plzeň

Závada na přívodním kabelovém vedení vyřadila z provozu kašnu pod Západočeským muzeem v Plzni a menší fontány v Šafaříkových sadech. Vodní prvky napojené na napájecí síť vlastního elektrického vedení tak budou několik dní mimo provoz. Stávající porucha by měla být v místech, kde se nachází ještě původní více než 30 let stará kabeláž.

Silné deště posledních dnů, které způsobily velké nasycení půdy vodou, zřejmě poškodily elektrické vedení pro vodní prvky v dolní části sadového okruhu. Technici ze střediska veřejného osvětlení z Plzeňských městských dopravních podniků již pracují na co nejpřesnější lokalizaci závady. Počátkem příštího týdne bude nutné provést výkopové práce a opravit poruchu na přívodním kabelu k fontánám. Pokud bude závada jen na jednom místě, měla by být odstraněna do konce příštího týdne.

Správci proto zajistí fontány proti vandalům plechovými kryty. Provoz parkovacího automatu před palácem Erlich napájeného také z tohoto elektrického přívodu bude zajištěn výměnou dobíjecí baterie.

Plzeňská zoo zadala projekt nového pavilonu pro slony indické, který vyroste na 14 hektarech luk proti současnému areálu zoo. Expozice Sloni na Mži zhruba za miliardu se připravuje 17 let. Zoo teď dostala od města na projekt 14 milionů korun. Včetně stavebního povolení by měl být hotový do dvou let. Pak požádá o dotaci, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Stavbu by rád zahájil do čtyř let. Podle prvního náměstka primátora Romana Zarzyckého (ANO) je dotace podmínkou, aby se město do stavby pustilo. Dodal, že jde o jeden z největších projektů zoo v ČR.

"Už se začalo projektovat. Vyhrála to pražská firma Masák & Partner," uvedl Trávníček s tím, že firma stavěla například výběh pro slony ve zlínské zoo. Stavbu připravuje odbor investic města. Až bude hotový prováděcí projekt se stavebním povolením, požádá o dotaci. "Pokud budou evropské dotační tituly, tak o ně budeme usilovat. Pokud ne, tak budeme zkoušet ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj, kultury a další. Budeme hledat různé zdroje a něco zaplatí město a možná kraj," uvedl Trávníček. Zoo si najme firmu, která bude peníze shánět a administrovat.

Městské pozemky jsou podle něj po deseti letech vykupování a scelování připravené, stejně jako změna územního plánu. Penězi na projekt potvrdilo vedení města, že chce areál opravdu budovat. Stavba bude rozložená do tří etap, ideálně by se mohly stihnout za čtyři roky. Podle Zarzyckého by město tak velkou stavbu složitě hradilo jen z vlastních zdrojů. "Náklady začínaly před lety na 250 milionech korun a dneska už jsme téměř na miliardě," uvedl.

Právě kvůli vysokým nákladům i pro Plzeň se projekt rozdělí na tři části. "V první etapě by to byli vlastní sloni, oplocení, inženýrské sítě, vstup a restaurace. Ve druhé související tříhektarová botanická expozice a ve třetí zbytek. Lépe seženeme třetinu peněz, než najednou miliardu," uvedl ředitel. Kromě slonů mají být v pavilonu orangutani, tapíři, ptáci a asijské druhy. Město zoo trvale výrazně podporuje. Je jednou z největších atraktivit v Plzni, uvedl Zarzycký. Předloni měla rekordní návštěvnost přes půl milionu lidí, loni vinou pandemie o čtvrtinu méně. "Jestli se to letos do listopadu zase nezavře, tak by to mohlo být 400.000, protože teď máme obrovskou návštěvnost. Minulý pondělí a úterý tady bylo vždy kolem 9500 lidí," uvedl ředitel.

Slony sežene zoo podle Trávníčka bez problémů v rámci záchranného programu. Po Evropě se množí od Prahy přes Berlín a Ostravu a sloninců je málo, uvedl. V Plzni budou jen sloni indičtí, jsou menší, klidnější a dají se lépe ochočit. Dorůstají výšky dvou až čtyř metrů a váží tři až pět tun. "Indický slon, to je pracovní, skoro domácí zvíře," řekl. Podle Trávníčka by měl být v Plzni jeden sloní býk a dvě až tři samice. Africké slony zoo nechce, protože jsou nebezpeční pro lidi, divocí a ohromní.

čtk

Jeden z významných historických monumentů na největším gotickém náměstí v Plzni prochází opravou. Původně plánovaný termín dokončení se z léta 2022 posunul již na konec letošního roku. Plzeňský morový sloup s bohatou sochařskou výzdobou se dočkal větší opravy po dvaceti letech.

„Morový sloup se zahalil do lešení v dubnu tohoto roku. Oprava začala stažením prasklého hlavního sloupu u hlavice železnými pásy. Poté byla opravena a pozlacena Madona a horní čtyři sochy. Byly také pozlaceny některé atributy svatých, vyčištěna pamětní deska a obnoveno zlacení písmen na ní. Nyní se odstraňuje černá krusta spečených nečistot. Čištění má několik kroků, kdy nejprve musí restaurátoři chemicky očistit povrch kartáčem, poté tlakovanou vodou, a nakonec jej dočišťují ručně,“ přiblížil primátor Martin Baxa.

V současné době probíhá oprava již bez lešení. To bylo potřeba na opravu výše postavených pěti soch včetně Madony a dříku. Zbývá tak nyní dokončit opravu spodní části sochařské výzdoby sloupu, balustrády a schodiště.

„Opravě předcházel podrobný restaurátorský průzkum z roku 2018, který potvrdil mnohá poškození jako pukliny, ulomené části sochařské výzdoby, poškozené zlacení a podobně. Sloup je totiž vytvořen z pískovce, který hůře odolává povětrnostním vlivům, zvláště ve městě,“ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Opravu provádí akademický sochař Jan Vích a město bude stát celkem téměř 2,2 milionu korun s DPH. Právě kvůli finančním prostředkům byla původně oprava naplánována až do léta 2022. „Chybějící půl milion korun získala Správa veřejného statku města Plzně, která opravu pro město Plzeň zajišťuje, úsporami ve vlastním rozpočtu. Proto bude možné opravu dokončit již letos,“ dodal Pavel Šindelář.

Vyhlídkovou dvanáctimetrovou věž, pobytové schody, lavičky a terasy, několik stánků s občerstvením a infocentrum nabízí nově vybudované prostranství u bočního vchodu plzeňského hlavního vlakového nádraží a vedle autobusového terminálu. Frekventovaný, dříve neupravený veřejný prostor na ploše 3000 metrů čtverečných radnice za 25 milionů přetvořila do moderní vstupní brány do města nazvané Paluba Hamburk podle vžitého místního názvu území u nádraží.  Nově upravený veřejný prostor oživí sedm metrů vysoké dílo Cake Tower slovenského sochaře Andreje Margoče.

„Plzeň je velmi oblíbeným turistickým cílem českých i zahraničních turistů a mnoho z nich pro příjezd k nám využívá autobusové a vlakové spojení. Prostor mezi vlakovým nádražím a autobusovým terminálem je zásadní a frekventovaný. Dosud byl skutečně nevlídný a zcela tam chybělo jakékoliv zázemí pro turisty. Jsem velmi rád, že toto měníme, posouváme se tak do 21. století,“ řekl primátor Martin Baxa.

Hlavní objekt infocentra s vyhlídkovou věží je vybudován z deseti modulů, kdy rozměr jednoho je 2,5x6 metrů. „Přízemí s infocentrem je bezbariérové, v druhém nadzemním patře vznikl prostor pro prezentaci městských vizí a projektů Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Každé patro má rozlohu 40 metrů čtverečních. Doplněním dvou schodišťových kontejnerů do úrovně čtvrtého nadpodlaží vznikla vyhlídková podesta, lidé tak uvidí na prostor vlakového uzlu i na střed města. Ve třetím nadpodlaží jsme na střeše vybudovali terasu,“ popsal technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Druhý objekt je jednopodlažní a nabízí občanům čtyři stánky s prodejem občerstvení a řezaných květin, kdy součástí každého stánku je krytá terasa, prodejní pult a vlastní sklad. Spojovacím bodem prostoru se stává dřevěná terasa, nechybí zeleň, pítko a dřevěné pobytové schody. Na pobytové schody na konci terasy navazuje plocha u samotných ulic Sirková – Šumavská. „V tomto prostoru se v budoucnu uvažuje s další výstavbou. V současnosti je proto plocha využita pro chybějící prvky mobiliáře plzeňských vlakových a autobusových nádraží, tedy pro kryté stojany na kola, koloběžky a také cykloboxy. V jednom z kontejnerů je umístěno sociální zázemí pro návštěvníky metropole,“ doplnil Pavel Šindelář.

Většina z kontejnerů má zelenou střechu tvořenou rozchodníkovými koberci, které budou prostor v letních měsících ochlazovat. Všechny objekty lokality u bočního východu z hlavního nádraží jsou napojeny na drátové sítě města Plzně a systém Smart City. V rámci stavby se provedly vodovodní a kanalizační přípojky, napojení elektro a veřejné osvětlení.

„Pro záměry města Plzeň byla důležitá snadná montáž hrubé stavby, a zároveň zachovat možnost změny funkce jednotlivých částí. To jsou jedny z hlavních předností modulárního systému CUBESPACE. Naše řešení dovoluje založit stavbu bez složitých a nákladných zemních prací a umožňuje přesunout stavbu, nebo využít její části znovu, po skončení původní funkce v konkrétním místě“ uvedl jednatel společnosti Cubespace Martin Berka.

Na rok moderní lokalitu také oživí sedmimetrová socha Cake Tower připomínající zelenorůžový špíz od třiačtyřicetiletého slovenského umělce Andreje Margoče, jenž je řazen mezi nejvýraznější postavy sochařství své generace.  „Rádi bychom zde střídali umělecká díla, která vyvolají v lidech i kontroverzní reakce a nenechají nás bez povšimnutí. Socha Cake Tower je součástí cyklu, který autor věnuje boji proti nenápadnému a tichému zabijákovi — cukru a závislostem na něm,“ uvedl Jiří Suchánek, ředitel DEPO2015, jenž koordinuje využití prostoru. 

Slavná léta festivalu country a trampské hudby Porta, který na jeho vrcholu v roce 1989 navštívilo v Plzni na 35 tisíc lidí, si připomene v létě město Plzeň. Plzeňané i návštěvníci města se mohou těšit na obsáhlou výstavu i koncerty.

Plzeňskou éru začala Porta, festival příznivců country a trampské hudby, před 40 lety, v červenci 1981. Nejdříve v areálu výstaviště, o dva roky později v lochotínském amfiteátru. "Stala se jakýmsi ostrůvkem svobodného myšlení, vyvrcholila v roce 1989, kdy se za čtyři dny na ní vystřídalo na 35 tisíc lidí. Byly to časy, na které se nezapomíná, a proto jsme s podporou Plzeňského Prazdroje připravili výstavu nazvanou ‚Fenomén Porta, 1981-1991, Plzeň‘ i doprovodné koncerty,“ přiblížil primátor města Plzně Martin Baxa.

Výstavu doprovodí U Branky 9. července koncerty Slávka Janouška a Luboše Vondráka, dne 16. července skupiny Klíč, 30. července zahraje E.F.S. – Experimentální folkové studio, koncerty začnou vždy v 18 hodin. Na nádvoří Plzeňského Prazdroje se pak 23. července uskuteční koncert skupin COP, Žalman a spol. a Kamelot, a to od 16:30 hodin. Koncerty U Branky budou zdarma, v Plzeňském Prazdroji vstupné činí 50 korun.

Plzeň byla pro festival Porta ideální, jak zavzpomínal v Plzeňském deníku roku 2016 jeden z diváků památného prvního ročníku Jan Šafr. „Město mělo pořád ten cejch lži. Že ho osvobodili Američané, a ne Rusové, všichni věděli. A trampové obzvlášť. Kdo tenkrát měl na bundě americkou vlajku, byl prostě frajer. I proto sem Porta, kde se takových bund s vlajkami sešlo dost a dost, prostě patřila. Ten první rok si všichni moc užili,“ uvedl.  

Právě 80. léta patří v historii festivalu k těm nejúspěšnějším. Každým rokem se zvyšoval počet návštěvníků. Porta se stala jakýmsi ostrůvkem, když ne svobodného vyjadřování, tak alespoň svobodného myšlení. Tehdejší režim Portu sice podporoval, ale zároveň zakazoval nechtěné písničky i interprety. Vrcholem se stala Porta roku 1989 s návštěvností na 35 tisíc lidí.

Výstavu připomínající plzeňský fenomén připravili Pavel „Major“ Vorel, Petr Vrobel a Michal Jupp Konečný s využitím podkladů od široké sítě muzikantů, přátel a pamětníků. Výstava zve i na letošní ročník festivalu Porta, jehož finálový večer se koná v Řevnicích ve dnech 16. až 18. července 2021. Na letošní připomenutí Porty v Plzni naváže v roce 2022 Západočeské muzeum v Plzni výstavou v termínu od 18. března do 11. srpna 2022.

Nebýt tzv. domu na půl cesty, ocitli by se pravděpodobně na ulici. Zázemí v něm nachází mladí lidé ve věku 18 až 26 let, kteří opouští dětský domov či jinou formu ústavní výchovy, pochází z dysfunkčních rodin, nemají patřičné sociální zázemí nebo se již ocitli na ulici. Plzeňská radnice do projektu dalo šest milionů korun.

Dům na půl cesty se nachází na adrese Palackého 16. „V nových prostorech nejvíce oceňuji samostatné pokoje, které mi umožňují vlastní soukromí. Už jsem zde podruhé, a i přesto se mnou mají nesmírnou trpělivost, za což jsem jim vděčný," uvedl jednadvacetiletý David, jeden z klientů domu na půl cesty. Sám neměl jednoduchý život, vyrůstal v pěstounské rodině, staral se o něj nevlastní dědeček, se kterým však neměl dobré vztahy. „Začal jsem proto pobývat v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kde jsem byl dohromady tři měsíce, až do svých 18 let. Poté jsem nastoupil do Domu na půl cesty Bójka, ve kterém jsem se naučil postavit se na vlastní nohy," popsal David. Sám v současnosti pracuje v prodejně rychlého občerstevení. "Nejsou za to zrovna velké peníze, ale líbí se mi tam a cítím, jak se moje psychika zlepšuje," dodal jednadvacetiletý mladík.

Středisko křesťanské pomoci Plzeň službu domu na půl cesty nabízelo až dosud v Božkovské ulici. „Kapacita domu v Božkovské ulici je sice osm klientů, ti jsou ovšem ubytováni až v třílůžkovém pokoji a nemají tedy žádné soukromí. Díky spolupráci města můžeme nabídnout osmi klientům svoje první soukromé ubytování. Pro jednoho klienta je vždy jeden pokoj,“ popsal ředitel Střediska křesťanské pomoci Marek Novotný. To vykonává službu domu na půl cesty v regionu už 11 let, po celou dobu v Božkovské ulici. Za tu dobu pomohlo 160 mladým lidem postavit se na vlastní nohy. 

„Z 11 místností osm slouží klientům naší služby, v dalších je společenská, zasedací místnost a kancelář pro sociální pracovníky, kteří s těmito mladými lidmi pracují a pro správce. Pracovníci služby jsou přítomni denně, včetně víkendů i svátků a pomáhají klientům řešit každodenní situace,“ vysvětlila Anita Trmalová, vedoucí sociální služby Dům na půl cesty Bójka Střediska křesťanské pomoci Plzeň.

Jedním z hlavních benefitů domu na půl cesty je ten, že mladí lidé nekončí na ulici. „Najdou tam nejen své první soukromé bydlení, ale také podporu sociálního pracovníka. Ten jim pomůže s hledáním práce, orientací ve finančních otázkách a podobně. Jsem přesvědčen, že máme jako město nastavený velmi dobrý systém zamezování a ukončování bezdomovectví, který se snažíme dále rozvíjet. Věřím, že klienti zde najdou svůj domov. Opravy objektu jsme spustili loni v září a veškeré prostory prošly celkovou rekonstrukcí,“ dodal radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf, pod jehož vedením projekt vznikl.

Plzeňští zastupitelé rozhodli o prodeji budovy a přilehlého pozemek v Lidické 3. V areálu dosud sídlila 46. mateřská škola (MŠ), ta však v Lidické 3 ukončí k 30. červnu letošního roku svou činnost a bude působit pouze ve Fibichově 4.

„Objekt v Lidické 3 měl dosud ve správě městský obvod Plzeň 1, který je také zřizovatelem 46. MŠ. Městský obvod s ohledem na skutečnost, že v tomto objektu ukončí k 30. červnu 2021 činnost odloučeného pracoviště 46. MŠ, požádal o vyjmutí celého areálu ze své správy. Výkon práv a správu tedy přebírají celoměstské orgány,“ uvedl radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf.

První plzeňský městský obvod nahradí třídy v Lidické 3 novými třídami, které v průběhu letních prázdnin vzniknou po rekonstrukci vnitřních částí pavilonu č. 3 v 91. MŠ v Jesenické ulici. I tuto MŠ spravuje první městský obvod. Udržení tříd mateřské školy v objektu v Lidické ulici by si vyžádalo velké investiční náklady.

Zastupitelé města Plzně souhlasili s tím, aby byl objekt s pozemkem cca 3,5 tisíce metrů čtverečních, jež se nachází v městské památkové zóně Lochotín, nabídnut k prodeji. „Výše minimální kupní ceny bude určena na základě znaleckého posudku na cenu v místě a čase obvyklou. Stanovena bude i výše příhozu,“ podotkl David Šlouf.

„Prostředky získané z prodeje areálu budou využity na výstavbu nové mateřské školy na území městského obvodu Plzeň 1. Je to nezbytné, neboť na základě aktualizované územní studie Plzeň Karlovarská je patrné, že v této lokalitě dojde k nárůstu zástavby, a tudíž také k nárůstu počtu dětí,“ vysvětlil radní David Šlouf.

Na tragédii, která ve čtvrtek večer postihla jižní Moravu, bleskově reagoval Plzeňský kraj i samotné město Plzeň. Postiženým oblastem jsou připraveni poskytnout finanční pomoc, kterou budou schvalovat mimořádně svolaná zastupitelstva kraje i města.

Hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová uvedla, že v pondělí na jednání Rady navrhne, aby Plzeňský kraj finančně pomohl postiženým obcím. "Svolám i zastupitelstvo, abychom obce a obyvatele jižní Moravy podpořili co nejdříve. Ještě v noci jsme společně s hejtmany nabídli pomoc Jihomoravskému kraji. Záchranné složky Plzeňského kraje už v nočních hodinách zaslaly svou nabídku přímé pomoci ústřednímu týmu ministerstva vnitra, který záchranné a likvidační práce koordinuje," podotkla Mauritzová.

Město Plzeň je podle primátora Martina Baxy připraveno poskytnout na pomoc oblastem postiženým ničivým tornádem ze svého rozpočtu milion korun. Baxa v souvislosti s tím svolává na 8. července mimořádné jednání zastupitelstva, které poskytnutí finanční pomoci projedná. „Jde o katastrofu, jež v okamžiku změnila život a osudy tolika lidem. Bohužel i zde v Plzni si stále ještě pamatujeme na ničivé povodně ze srpna 2002, a proto víme, jak je nyní zapotřebí každá podpora. Složky integrovaného záchranného systému odvádějí na místě skvělou práci, úplné odstranění následků ale bude dlouhou cestou, na niž bude potřeba hodně peněz. Proto se i my chceme zapojit,“ uvedl Martin Baxa. Do doby jednání zastupitelstva město zjistí, kam konkrétně a na jaký účel finanční prostředky pošle. Podle primátora se již také ozývají Plzeňané s nabídkou pomoci.

Připraveni jsou i záchranáři

Záchranné a likvidační práce na místě centrálně koordinuje dle legislativy Ministerstvo vnitra ČR. Zástupci Integrovaného záchranného systému Plzeňského kraje jsou s koordinačním týmem v kontaktu a jsou připraveni k okamžité pomoci.

Pomoc a svoji spolupráci nabídla také Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. "Jsou připraveny vozy randez-Vous, rychlé záchranné pomoci a vůz pro zásahy u hromadného postižení osob," potvrdila mluvčí krajské záchranky Mária Svobodová.

Zmírnit negativní dopady koronavirové krize na kulturní subjekty. To byl hlavní cíl mimořádné výzvy pro podání žádostí o individuální neinvestiční dotace z rozpočtu města Plzně. Jeho zastupitelé na svém pondělním zasedání chválili, že mezi 12 organizací rozdělí téměř jeden milion korun.

„Mimořádnou výzvu jsme připravili proto, abychom v Plzni zachovali pestrost a kontinuální činnost kulturních subjektů. Mnoho z nich se v souvislosti s koronavirovou krizí dostalo do situace, kdy například neměly na nájem, zaplacení energií nebo na zaplacení správních či produkčních agend. Mohlo by jim hrozit, že by svou činnost musely ukončit. To jsme nechtěli, a proto jsme připravili dotační program, jehož prostřednictvím poskytneme finance na úhradu nezbytně nutných prokazatelných neinvestičních nákladů na provoz, které věcně souvisejí s dopady pandemie covid-19 a časově s obdobím leden až březen letošního roku,“ vysvětlila náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková. Uvedla, že během května se na Odboru kultury Magistrátu města Plzně shromáždily žádosti, které poté posoudila Komise kultury Rady města Plzně.

Z rozpočtu odboru kultury budou poskytnuty finanční příspěvky 12 žadatelům, kterými jsou pěvecké studio „J“, pořadatel filmového festivalu Finále Plzeň Film servis Plzeň, centrum pro kulturní a sociální projekty a provozovatel Moving Station JOHAN, Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež JUNIORFEST, spolek k světu, který se zabývá netradičními kulturními projekty, Loutkové divadlo V Boudě Plzeň, kulturní spolek Pap-rna, komunitní místo Plzeň zastávka, Plzeňský lidový soubor Mladina, pořadatel kulturních programů a provozovatel Muzea strašidel v Plzni RLA Stallion, Spolek K.R.O.K., který pořádá lekce stepu či Festival stepu a další akce, a Žongléros Ansámbl, jež se věnuje novému cirkusu a pořádání workshopů.

Výstava bytového komplexu Panorama nemá souvislost s úbytkem hladiny Velkého Boleveckého rybníka. Na pondělním jednání zastupitelstva města to potvrdil David Hrabák, jehož firma DHI prováděla analýzu.

Plzeňští zastupitelé dostali v květnu otevřený dopis od stavaře Karla Harta, který v něm tvrdil, že voda z Boleváku zmizela v důsledku stavby nových bytových domů nacházejících se několik desítek metrů od břehu rybníka. To ale město od počátku odmítalo a za pravdu mu dala i analýza, se kterou bylo v pondělí seznámené zastupitelstvo.

"Můžeme se stoprocentní jistotou vyloučit, že by hladina Velkého Boleveckého rybníka byla ovlivněna výstavbou bytových domů. To, co se šířilo na sociálních sítích, není pravda" uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Zástupci města o problémech s vodou, která se objevila na stavbě, vědí. "Je mi líto, že vlastníci bytů, mají ve svých sklepích vodu. Mrzí mě, že Vodárna má majetek, který je poškozen. Ani za jednu z těchto skutečností ale město ani Vodárna nemůže," dodal Šindelář. Podle města má voda, která domy zatopila, pocházet z druhé strany, tedy z polí od Mikulky.

"Ke studii jsme se dostali ve chvíli, kdy už pokles hladiny probíhal celkem intenzivně," podotkl David Hrabák z firmy DHI, která prováděla analýzu. Podle něj je patrné, že v posledních letech intenzivně narůstá průměrná teplota. "Výpar je závislý na teplotě, vypařuje se nám tedy o hodně víc vody," uvedl jeden z důvodů poklesu hladiny Boleváku Hrabák. Zároveň byl podle něj proveden nejeden odběr vody, a to jak ve sklepích bytového komplexu, tak v Boleveckém rybníku. "U bytového komplexu je vidět výrazný podíl dusičnanů nad 50 miligramů na litr. Dusičnany v tomto množství indikují, že se jedná o vodu z polí. Povodí Vltavy dělalo rozbor a podíl v Boleváku byl v řádech desetin miligramů na litr. Kdyby ta voda, která se nachází v Boleváku, měla infiltrovat do podzemí bytového komplexu, tak by dusičnany byly v řádech desetin miligramu, nikoliv v řádech desítek miligramu," doplnil Hrabák.

V rámci projektu Panorama Bolevák vyrostly v uplynulých letech čtyři budovy. V jámách vykopaných pro základy se pak objevilo velké množství vody. Poprvé k ohlášení ilegálního proražení kanalizačního sběrače došlo v roce 2019. Policie tehdy případ odložila, pachatele ale neoznačila. Plzeňská Vodárna nechala otvor zazdít a developer, který v letech 2017 až 2019 stavěl projekt Panorama Bolevák, uhradil náklady za škodu.

Město Plzeň opět podpoří stávající nájemce nebytových městských prostor, promine jim nájemné za období od 1. ledna 2021 do 30. dubna 2021. Týká se to všech, kteří byli dle krizových opatření vlády nuceni uzavřít provozovny, nebo měli sníženou poptávku v tomto období, odpuštění nájemného bude ve výši 40 procent. Prominutí nájemného ve výši 100 procent za dané období pak poskytne Plzeň zejména neziskovým organizacím, jež provozují svoji činnost v prostorách vlastněných městem. Záměr schválila Rada města Plzně v pondělí 7. června 2021.

„Z důvodu dlouhotrvajících restrikcí souvisejících s vyhlášeným nouzovým stavem a protiepidemickými opatřeními se město Plzeň, stejně jako při první vlně pandemie na jaře loňského roku, rozhodlo pomoci nájemcům městských nebytových prostor, kteří měli nuceně uzavřenou svoji činnost. Nájemcům promineme část nájemného v nebytových prostorách, které patří městu či jejím příspěvkovým organizacím. Naší snahou je poskytnout podporu nájemcům v co možná nejširším rozsahu, proto bude řešena podpora i těm, kteří nesplňují podmínky programů vypsaných vládou,“ vysvětlil radní města Plzně pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf.

Nebytovými prostory se pro tyto účely rozumí prostory sloužící podnikání nebo prostory pronajaté neziskovým organizacím, nejedná se o pronájmy garáží, parkovacích stání, střech, fasád či společných prostor v domech a ani o pronájmy pozemků. Pokud jde o posunutí splatnosti nájemného v nebytových prostorách ve vlastnictví města, končí červnovou splatností nájemného, to znamená, že nájemné za měsíc červenec je nutné již hradit v řádném termínu. Samozřejmě platí možnost v případě složité ekonomické situace nájemce požádat o uzavření splátkového kalendáře. Žádosti je možné individuálně zasílat na níže uvedené kontakty.

Stejně jako v jarních měsících je k dispozici na stránkách města elektronický formulář https://form.plzen.eu/zadost-najemne2, který žadatel vyplní a odešle. Bude přístupný až do 30. července 2021. Po skončení tohoto termínu bude jednotlivým žadatelům promíjeno nájemné a uzavírán dodatek k nájemní smlouvě.

Město Plzeň podpoří technickou výuku na dvou plzeňských školách. Bolevecká základní škola se sídlem na náměstí Odboje získá finanční příspěvek na II. etapu budování technologického centra a 11. základní škola sídlící v Baarově ulici na zpracování projektové dokumentace na vybudování polytechnického centra.

„Město Plzeň chce vybudovat v každém městském obvodě technologické centrum. Jako pilotní škola byla vybrána ta Bolevecká. Loni byla zahájena první etapa budování technologického centra v suterénu původní budovy školy. Cílem center je podnítit u dětí vztah k technice a zlepšit také jejich manuální zručnost,“ uvedla Lucie Kantorová, radní města Plzně pro oblast školství.

V Bolevecké ZŠ už byla modernizována dřevodílna se skladem materiálu, zázemím pro žáky i pedagogy. Nyní jsou v plánu stavební úpravy v odborné učebně cizích jazyků, vybudování bezbariérového prostředí a úprava zavedení počítačové sítě. Náklady na tuto druhou etapu mají činit 4,277 miliony korun v nichž je kromě stavebních prací počítáno i s vybavením tohoto centra, například moderními technologiemi. Tuto částku určenou na druhou etapu výstavby technologického centra v Bolevecké základní škole a na jeho vybavení uhradí ze svého rozpočtu Odbor školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT) Magistrátu města Plzně. Náklady na první etapu budování tohoto centra činily 5,451 milionu korun.

Rada města Plzně dále souhlasila s tím, že OŠMT poskytne 600 tisíc korun na zpracování projektové dokumentace na vybudování polytechnického centra v 11. ZŠ v Baarově ulici na Borech. Zde mají vzniknout dvě polytechnické učebny včetně zázemí a bezbariérového prostředí.

Plzeňská radnice by ráda zlepšila podmínky pro cyklisty a chodce na území města. Chce tak požádat o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím nástroje ITI (Integrované teritoriální investice) Plzeňské metropolitní oblasti na projekt Cyklostezky Plzeň – etapa 2022. Zahrnuje výstavbu dvou úseků stezky pro pěší a cyklisty. Celkové náklady jsou vyčísleny na 16 milionů korun, výše dotace by mohla činit maximálně 11,8 milionu korun. Podání žádosti musí schválit ještě zastupitelé.

„Půjde o doplnění systému cyklostezek, který má přispět k rozvoji cyklistiky jako alternativy k ostatním druhům dopravy. První úsek zahrnuje stavební úpravy cesty Křimice – Malesice, druhý úsek pak okrajovou část Bílé Hory směrem do Zruče,“ uvedl primátor Martin Baxa.

První úsek, který by se měl upravovat, vede podél řeky Mže mezi silničním mostem v Křimicích směrem na Radčice a Malesice. Jde o nezastavěné území, jímž prochází vyjetá cesta. Ta by se měla změnit v délce 1,5 kilometru na tři metry širokou smíšenou stezku pro chodce a cyklisty z asfaltového betonu. Její parametry by měly umožnit také provoz zemědělské techniky a vozidel správce toku Mže.

Druhý úsek zahrnuje prodloužení cyklistické stezky na Bílé Hoře směrem do Zruče. Území, které je součástí stavby, je v bezprostřední blízkosti komunikace II. třídy č. 231 v ulici 28. října, která prochází místní částí Bílá Hora, opačný konec úprav je navázán na lesní cestu, která vede v prodloužení ulice Zručská cesta. Cesta je navržena jako tři metry široká smíšená stezka pro chodce a cyklisty z asfaltového betonu, celková délka úprav je 250 metrů. Pro vyšší bezpečnost uživatelů je doplněna veřejným osvětlením.

„Nová stezka umožní cyklistům a pěším bezpečnější pohyb v úseku na hranici místní části Bílá Hora. Zároveň převede cyklotrasu mezi Plzní a Zručí v celkovém kontextu do ucelené trasy,“ dodal Martin Klír, vedoucí úseku přípravy a řízení projektů z Útvaru koordinace evropských projektů.

Začátek opravy lávky pod Pecihrádkem se posune. Uzavírka lávky pro pěší a cyklisty spojující Doubravku s Bílou Horou se výrazně zkrátí. Začne až 21. června a potrvá jen tři týdny místo čtyř. Během opravy se lávka dočká kompletního nátěru proti korozi a opravy mostovky.

Plánovanou opravu lávky pod Pecihrádkem město posunulo. „V lokalitě u sv. Jiří teď probíhá tradiční pouť, kterou navštěvuje mnoho našich občanů, a tak jsme se rozhodli termín uzavření lávky posunout. Do neděle 13. června, kdy pouť končí, bude lávka otevřena, následující den, tedy v pondělí 14. června, si prostor lávky převezme stavební firma, se kterou jsme se dohodli na výrazném zkrácení uzavírky ze čtyř týdnů na tři. Pokud nebudou probíhat práce přímo na mostovce, bude průjezd cyklistům a průchod pěším umožněn,“ uvedl náměstek primátora města Plzně Michal Vozobule.

Kvůli novému protikoroznímu nátěru se bude muset demontovat celá mostovka z dřevěných fošen. Během demontáže jich bude asi dvanáct z celkových skoro padesáti vyměněno. Po otryskání získá lávka také nový nátěr. „Pokud do oprav nezasáhne počasí, první cyklisté by se po opravené lávce Pod Pecihrádkem měli projet 15. července,“ popsal plánované změny náměstek primátora města Plzně Michal Vozobule.

O plánovaném uzavření lávky se pěší a cyklisté dovědí již počátkem příštího týdne přímo na lávce, aby si mohli včas upravit trasu na další dny. Před uzavřením bude také vyznačena asi tři kilometry dlouhá objízdná trasa pro kola. Plánek s jejím zákresem do mapy bude na rozcestích z obou stran.

Doba pandemie koronaviru přinesla nárůst cyklistické dopravy. I ve městech a obcích, které nelze pokládat historicky za cyklistické, počet cyklistů i uživatelů koloběžek a segwayů stále vzrůstá, a prověřuje tak nedostatky místní cyklistické infrastruktury. Plzeň chce na tento nárůst reagovat zlepšením podmínek pro kolaře. Někdy i malá změna zpříjemní cestu na kole po městě ať do práce, do školy či za zábavou. Cyklisté mohou své podněty posílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nejlépe i s odkazem do mapy a fotografií místa, a to do 30. června 2021.

„Chceme vyzvat všechny ty, kteří se po Plzni pohybují na bicyklu či na jiných kolečkách, aby nám řekli, která místa by chtěli opravit a proč,“ uvedl náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule, do jehož kompetence patří i cyklodoprava. „Sám na kole po Plzni jezdím a hledám místa, která by bylo dobré zlepšit. Může to být chybějící nájezd na stezku, či dokonce úsek stezky, nebo jen nepříjemně vysoký obrubník, který dokáže cestu na kole znepříjemnit,“ doplnil Michal Vozobule.

„Chtěli bychom vytvořit zásobník problémových míst, která budeme v nejbližší době měnit tak, aby byla Plzeň k cyklistům přívětivější,“ vysvětlil Jan Hakl, vedoucí úseku veřejné dopravy a cyklodopravy Správy veřejného statku města Plzně, která se o cyklostezky stará a dodal: „Drobné problémy bychom chtěli odstranit ještě letos z rozpočtu na údržbu komunikací pro cyklisty. Ty finančně náročnější opravy pak zahrnout do plánu na příští rok.“

Podněty se tak mohou týkat například míst, kde by bylo vhodné sklopit obrubníky pro výjezd či sjezd z komunikace, či upravit režim parkování vozidel v místě, kde cyklista vjíždí do komunikace. Další problémy mohou být například s nerovností povrchu stezek nebo mohou cyklisté nahlásit místa, kde je potřeba opravit cyklistické značení.

„Očekáváme, že se dovíme přímo od uživatelů o nejbolavějších místech, na které při jízdě na kole po městě narážejí,“ řekl Michal Vozobule. Ne vždy je změna jednoduchá. Často jí brání majetkové vztahy či sítě, které v daném území vedou. „Na cyklisty v rámci nových dopravních staveb myslíme, ale někdy i malá změna, kterou je nutné řešit stavebně, trvá několik let. Standard je 6 až 8 let od zadání projektu, není výjimkou, že to trvá i deset a více let v případech, kdy jsou v daném místě složité majetkové vztahy,“ vysvětlil Michal Vozobule.

Cyklisté mohou své podněty posílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nejlépe i s odkazem do mapy a fotografií místa, a to do 30. června 2021. Poté bude seznam setříděn a s komentářem zveřejněn na internetových stránkách Správy veřejného statku města Plzně. Podněty, které dojdou po tomto termínu, budou do seznamu zahrnuty při dalším třídění koncem tohoto roku. Drobné podněty bude možné řešit rychle z provozního rozpočtu, ty rozsáhlejší v závislosti na objemu potřebných finančních prostředků.

Největší sportovní akce v Plzni, oblíbená Sportmanii Plzeň, se uskuteční stejně jako v minulých letech v amfiteátru za OC Plzeň Plaza a v přilehlém parku za řekou, a to v termínu od 21. do 29. srpna. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jenž se bude každé tři dny obměňovat. Případný vládní limit účastníků pro konání sportovních akcí ohlídají přímo v areálu chytré kamery.

„Jsem velmi rád, že se situace ohledně pandemie koronaviru vyvíjí pro nás jako pořadatele příznivě, intenzivně tak pracujeme na přípravě programu. Ten bude zajištěn ve všední dny vždy od 14:00 do 20:00 hodin, o víkendech již od 10:00 hodin, poslední den pak bude akce ukončena v 16:00 hodin,“ přiblížil primátor Martin Baxa. O uskutečnění Sportmanie Plzeň v klasické podobě rozhodl v uplynulých dnech organizační tým akce v čele s Odborem sportu, Smart Cities a podpory podnikání Magistrátu města Plzně, který akci připravuje.

„Vzhledem k předpokládané povinnosti prokázat se dokladem o očkování, prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech nebo negativním testem, bude zajištěno testovací místo přímo v prostoru Sportmanie Plzeň,“ doplnil první náměstek primátora Roman Zarzycký, do jehož gesce odbor sportu, Smart Cities a podpory podnikání spadá.

Sportmanie Plzeň bude rozdělena do dvou sektorů, jež bude dělit řeka Mže. Každý sektor bude mít oddělené vstupy se SMART kamerami, díky tomu bude ohlídán počet návštěvníků. „V současné době stále přijímáme žádosti klubů na umístění stanoviště, nicméně kapacity jsou ze 70 procent vyčerpány. Některé dny budou opět věnovány jednotlivým městským obvodům s upraveným programem a informacemi, která sportovní odvětví je možno v dané lokalitě provozovat včetně kontaktů na tyto kluby,“ přiblížil Roman Zarzycký.

„Jako každý rok se můžete těšit na pestrý program, který se bude každé 3 dny měnit, na zajímavé medaile pro děti do 15 let, možnost vyhrát upomínkové sportovní předměty. A jako každý rok pro návštěvníky chystáme řadu překvapení,“ přiblížil Přemysl Švarc, vedoucí pořádajícího odboru. Významnou novinkou je vznik aplikace, která nahradí hrací karty. „Místo razítek se budou sbírat QR kódy a v mobilním telefonu naleznete nejen informaci, zda již máte nárok na medaili, ale i informace o samotné akci, mapu areálu nebo informace k jednotlivým klubům, které jsou do akce zapojeny,“ doplnil Přemysl Švarc.

Tradice Sportmanie Plzeň navazuje na Olympijský park Plzeň 2016, který tehdy navštívilo 110 tisíc lidí. Město Plzeň se rozhodlo, že v tak úspěšné akci, jež se setkala s velkým zájmem veřejnosti a která propaguje sport a zdravý pohyb, chce pokračovat. Hned o rok později pořádalo Letní Sportmanii a od roku 2018 se koná Sportmanie Plzeň. Loni Sportmanii, která se kvůli koronavirové krizi konala v omezenějším režimu, navštívilo 50 tisíc lidí.