Vojtěch Kuna

Plzeňským veřejným prostorem poslední týdny hýbe záměr na pojmenování nějakého místa ve městě po Karlu Gottovi. Panuje na něm shoda napříč politickým spektrem a politici i veřejnost se předhání s nápady, jaké místo po „mistrovi“ či, kdo s tím přišel dřív. Lidé píšou pod jejich příspěvky oslavné komentáře, a tak to vypadá, že stále platí „vox populi, vox dei“ a Plzeň bude mít hnízdo „zlatého slavíka“. Možná bychom se mohli trochu zamyslet, zda Gott je opravdu hodný, abychom po něm pojmenovali náměstí či náplavku.

Po čtyřech letech se opět blíží komunální volby. Na přelomu zimy a jara se začnou scházet jednotlivé strany, marketingové týmy a experti ke tvorbě programů. Plzeň však za posledních 30 let prošla obrovskou proměnou a ze zanedbaného socialisticko-dělnického skanzenu se stala moderním městem, o kterém se často tvrdí, že je v něm radost žít. Není tedy náhodou, že se objevují narativy, že Plzni nic nechybí. Zároveň si město může i díky svému velkému rozpočtu leccos dovolit. Rozhodl jsem se tedy usnadnit práci všem těm, kteří si budou lámat hlavy s tvorbou politických programů a představuji vám zde pět zaručených trháků letošní kampaně.

Je to už více než čtrnáct dní, co uplynulo od kongresu ODS, který se konal v hotelu Clarion v pražských Vysočanech. Většina emocí již odezněla a všichni komentátoři, politologové, politici i novináři jeho průběh a výsledky rozebrali a zhodnotili. Avšak nedostatek jejich pochopení pro skutečný význam kongresu mě nutí napsat ještě jedno ohlédnutí za touto událostí.