Pády z elektrokol, úrazy dětí na trampolínách i ústřely svalů při rekreačním sportu. Léto přináší výrazný nárůst zranění, pod které se podepisují vysoké teploty, přeceňování sil i chybějící ochranné pomůcky. Primář Centra jednodenní ortopedie Nemocnice Privamed v Plzni Ondřej Havel upozorňuje, na co si dát největší pozor, jak správně poskytnout první pomoc a kdy už bez odkladu volat záchranku.
Při následcích pádu z kola podle lékaře rozhoduje především rychlost, při které člověk spadne. Snaha zabránit pádu rukama často končí zlomeninami zápěstí, loktů nebo klíčních kostí. Časté jsou také otřesy mozku, vykloubená ramena, odřeniny a zlomeniny dolních končetin.
Pokud je cyklista po pádu v bezvědomí, stěžuje si na bolest krku nebo je u něj podezření na otřes mozku, zachránci by s ním neměli hýbat a rovnou volat linku 155. "U komplikovanějších úrazů rozhoduje čas," uvedl Havel. "Proto je třeba zavolat záchranku, popsat situaci a nechat si poradit," dodal.
Největší riziko zranění dětí při skákání na trampolíně hrozí bez dohledu dospělých a při skákání více dětí najednou. Nekontrolované dopady, vzájemné srážky nebo pády mimo skákací plochu mohou vést ke zlomeninám předloktí a bérce, podvrtnutí hlezenních kloubů, otřesům mozku i poranění krční páteře.
"Při poranění na trampolíně, zejména při srážce nebo pádu na hlavu, je dobré nechat dítě pro jistotu zkontrolovat u lékaře. Zejména je třeba vyloučit otřes mozku nebo možné vnitřní krvácení," uvedl primář.
Pokud dítě po srážce či pádu bolí krk nebo záda, je třeba s ním nehýbat a volat záchrannou službu. Při menším incidentu by mělo stačit dítě nějakou dobu pozorovat, nenechat ho usnout a kontrolovat, zda se mu netočí hlava a není mu nevolno. "V takovém případě se také vyplatí na nic nečekat a vyrazit k lékaři," dodal primář.
V létě často sportují i lidé, kteří se pohybu v ostatních měsících roku příliš nevěnují. Nejčastější jsou zranění u lidí ve věku 30 až 50 let, například při fotbale nebo plážovém volejbale. Bez rozcvičení nejsou podle lékaře svaly, vazy či šlachy nezvyklé pohybu připravené na prudké sprinty, výskoky nebo rychlé změny směru. "Nejčastěji tak dochází k podvrtnutí kotníků a kolen, poranění vazů nebo natržení, případně přetržení Achillovy šlachy," uvedl.
Vysoké letní teploty představují velkou zátěž také pro srdce a oběhový systém, zejména při intenzivní fyzické aktivitě a u lidí s chronickými, ale i dosud nediagnostikovanými onemocněními. Při sportu, zejména v horku, tělo ztrácí velké množství tekutin a minerálů.
Pokud je člověk postupně nedoplňuje, hrozí dehydratace, svalové křeče, přehřátí organismu, kolapsové stavy i výkyvy krevního tlaku. U lidí s nemocemi srdce a cév nebo metabolickými onemocněními typu cukrovka mohou v krajních případech vést i k mrtvici nebo infarktu.
Příznaky mrtvice neboli cévní mozkové příhody jsou náhlý pokles koutku úst, slabost nebo necitlivost jedné poloviny těla, porucha řeči či vidění a náhle vzniklá silná bolest hlavy. Infarkt se nejčastěji projeví svíravou bolestí na hrudi, která může vystřelovat do levé paže, zad, krku nebo dolní čelisti. Často jej doprovází dušnost, studený pot nebo nevolnost. "Při těchto příznacích nečekejte, zda obtíže odezní, a okamžitě volejte linku 155," dodal lékař.
_1.png.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
