„Především dělá legislativu a snaží se sjednocovat legislativu v oblasti terorismu. Ta je bohužel dnes ve členských státech rozdílná. Řada trestných činů, třeba podpora teroristických skupin, nebo sdílení videí teroristických skupin, nebyla v řadě členských států brána jako trestný čin. A to jsme se snažili za těch uplynulých 4,5 roku sjednotit, snažili jsme se tomu dát jednotnou koncepci,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Kvůli hrozbě terorismu a zvýšené migraci v posledních letech došlo například i ke zpřísnění bezpečnostních opatření na hranicích Evropské unie. „Nebo uvedu další příklad. V EU neplatilo, že jste museli dávat všude otisky prstů, když jste se registrovali při vstupu do EU. Třeba Itálie měla ústavní právo to odmítnout, nyní jsme to sjednotili a je to pro všechny země EU povinné dávat při jakékoliv žádosti a vstupu do EU vaše otisky prstů,“ pokračuje europoslanec.
Právě s příchodem cizinců jiných národností nebo jiné barvy pleti souvisí problémy s diskriminací, i tu se v unii snaží korigovat. Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. EU je také vázána Listinou základních práv, která mimo jiné zahrnuje otázky zdravotního postižení, věku a sexuální orientace jako zakázané důvody diskriminace. Hlavním cílem EU je zajistit rovnost pro všechny.
Pomoc míří k cizincům i k šikanovaným jedincům
Evropská unie pak každoročně kontroluje a shrnuje vývoj v legislativní oblasti zabývající se bojem s diskriminací na úrovni členských států. Shrnující zpráva hodnotí, jaké kroky Evropská komise podnikla, aby zajistila, že členské státy dodržují směrnice. Prošetřuje také nové zákony a další opatření, které členské země zavádějí za účelem podpory rovného zacházení bez ohledu na rasu a rovného zacházení v zaměstnání. Velká pozornost se pak v EU klade také na národnostní menšiny, které jednotlivé členské státy průběžně mapují. Například v České republice fungují takzvaní koordinátoři pro národnostní menšiny a cizince, kteří spolupracují s různými organizacemi.
„Takovým typickým příkladem je například spolupráce se Sdružením pro migraci a integraci. Ta spolupráce se financuje i z evropských fondů a ze státního rozpočtu. S touto organizací v současné době spolupracujeme na projektu Města a inkluzivní strategie, jehož cílem je umožnit cizincům, aby se lépe začleňovali do společenského života. Takovým základním problémem pro cizince je, že neumí cizí jazyk. Takže my pořádáme různé workshopy, semináře, jejichž cílem je například vzdělávat pedagogické pracovníky, aby dokázali naučit děti cizinců český jazyk. Také podporujeme to, aby se zabránilo nějaké diskriminaci cizinců na našem území a ve školách se bránilo šikaně,“ říká Filip Trdla, mluvčí Libereckého kraje.
Jednotlivé členské státy pak počet cizinců na svém území mapují. V České republice si statistiky vedou jednotlivé kraje. Například v Libereckém kraji jich v současné době žije přes 21 tisíc. „Cizinci pocházejí jak ze zemí EU, tak i ze zemí, které nepatří do EU. Největší zastoupení v rámci EU mají Slováci. Mimo země EU jsou to Ukrajinci, Vietnamci nebo Rusové,“ vysvětlil mluvčí kraje.
Cizincům v zemích Evropské unie pomáhají se začleňováním nejrůznější organizace, které pomáhají financovat evropské fondy. Pokud jde o organizace v České republice, jejichž hlavní zájem je cizincům pomoci, je vhodné jmenovat například Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, což je organizační složka státu. Ta od roku 2009 postupně otevřela 10 krajských center na podporu cizinců s tím, že poslední z center bylo otevřeno v roce 2018 ve Středočeském kraji v rámci pěti pracovišť. Centra na podporu integrace cizinců tak vlastně tvoří komplexní síť na území celé České republiky. Ta potom zajišťuje realizaci integrační politiky ČR ve vztahu k cílové skupině, což jsou vlastně cizinci ze třetích zemí.
Široké služby poskytují Centra na podporu integrace cizinců
V současné době se provoz center financuje z Národního programu azylového, migračního a integračního fondu. Cílem center je vytvořit prostor pro dlouhodobou a koncepční podporu integrace cizinců do majoritní společnosti.
„Naše cílová skupina jsou hlavně příslušníci třetích zemí, to znamená ze zemí mimo EU, kteří legálně pobývají na území ČR a splňují platný typ pobytu. Mezi tyto typy pobytu patří povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu u rodinného příslušníka občana EU nebo dlouhodobé vízum. A potom jsou to cizinci, kteří jsou v řízení o udělení těchto typů pobytů a v neposlední řadě se jedná o takzvanou mezinárodní ochranu, kam spadají azylanti a doplňková ochrana,“ uvedla Žaneta Kaprasová, vedoucí Centra na podporu integrace cizinců v Libereckém kraji.
Centra na podporu integrace cizinců pak nabízí pestrou škálu služeb, které jsou zdarma. Důležité pak je poznamenat i to, že je klienti využívají dobrovolně. „Když začnu těmi aktivitami a službami směrem k těm klientům, cizincům, tak se především jedná o odborné sociální poradenství, právní poradenství, kurzy českého jazyka, zajišťujeme překladatelské a tlumočnické služby. Zároveň realizujeme různé kulturní, vzdělávací a sportovní akce, sociokulturní kurzy a v každém centru vlastně provozujeme internetové pracoviště a klienti mají k dispozici i knihovnu,“ zdůraznila Žaneta Kaprasová.
Vedle toho pak tato centra spolupracují s příslušnými kraji, místními samosprávami, policií, cizineckou policií, úřady práce i s velkými zaměstnavateli, a to zejména při řešení dopadu pracovní migrace v jednotlivých regionech.
Důvodem diskriminace může být ale i náboženské vyznání, které úzce souvisí i s hrozbou terorismu. Na celém světě jsou na dvě desítky náboženských vyznání. V Evropské unii je zastoupena většina z nich. „To, jestli mají dostatečnou svobodu, nedokážu posoudit. Ale vzhledem k tomu, že státy EU jsou dlouhodobě vyhodnocovány na žebříčku v top 10 států nejvíce orientovaných na náboženskou svobodu a států, které mají největší náboženskou svobodu, tak si nemyslím, že bychom kdykoliv kohokoliv omezovali v jeho právech. Pokud ta náboženská svoboda není spojena s terorismem, nebo s podporou terorismu, tak je v uvozovkách každému jedno, v co si kdo věří. Může věřit i v to, že ho krabička sirek přivede do nebe,“ vysvětlil Zdechovský.
Boj s drogovými obchodníky nikdy neskončí
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci se zabývá třeba i záležitostmi týkajícími se Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Podle poslední výroční zprávy Evropské unie se zvyšuje produkce metamfetaminu a to i v ČR, nebo na Slovensku.
„Naše republika je v takovém drogovém středu. U nás je více drog syntetického rázu spojených s výrobou známé látky pervitin. V některých zemích zase daleko více jedou látky, které se mohou odvodit od konopí, nebo od jiných struktur. Je to především heroin, kterého je nejvíce v zemích s mořskými přístavy ať už je to Nizozemí, Velká Británie nebo Portugalsko a Španělsko. V současné době jsou populární takzvané taneční drogy, které v ČR nikdy nebyly příliš populární. Tam vedou prim zase jižní státy, kde je to spojené třeba se zábavou, nebo s nočním životem.“
V České republice má podle průzkumů zkušenost s užitím nelegální drogy třetina populace, nejčastěji se jedná o konopné látky. Právě konopí je na půdě Evropského parlamentu často probírané téma, a to hlavně v souvislosti se zdravotnictvím.
„Nedávno jsme přijali usnesení o tom, že bychom ve všech členských státech EU měli sjednotit legislativu v oblasti léčebného konopí. Já jsem byl jeden z tvůrců a jeden z přispěvatelů k této otázce. Chtěl jsme, abychom měli opravdu jednotnou legislativu, protože v některých státech to je v některých státech to není. Co se týká takzvaného rekreačního využití konopí, tak tam si myslím, že k legalizaci v příštích pěti až 10 letech určitě nedojde. Myslím si, že nám chybí hodně studií a hodně takového globálnějšího pohledu na tuto problematiku. Jestli se třeba restrikce vyplácí, nebo jestli je potřeba jít jinou cestou,“ doplnil europoslanec Zdechovský.
Výbor se zabýval třeba i kvótami týkajícími se migrantů, které byly nakonec smeteny ze stolu a to zejména kvůli tomu, že s nimi nesouhlasily všechny členské státy. Na starosti pak má výbor třeba ještě ochranu osobních údajů, nebo záležitosti týkající se Agentury evropské unie. Ta pomáhá členským státům v boji se závažnou mezinárodní trestní činností pomocí EUROPOLU.
