Na svou šestou sezonu v plzeňském dresu se chystá hokejový obránce Peter Čerešňák. Osmadvacetiletý reprezentant, který si zahrál i na dvou světových šampionátech a jedné zimní olympiádě, je klíčovým mužem defenzivních řad Škody. Právě jeho absence byla hodně znát v předkole play off uplynulé sezony proti Olomouci, které Plzeňané nezvládli a vypadli. Čerešňák si totiž na konci základní části poranil koleno.
„Šest nebo sedm týdnů jsem měl úplné volno. Nedá se nic dělat, hlavní fáze sezony mi utekla, teď je třeba připravit se na tu další. Bylo to asi moje první vážnější zranění v kariéře, naštěstí se hojilo rychle. Můžu trénovat prakticky bez omezení, snad to všechno půjde dobře,“ popisoval osmadvacetiletý Čerešňák, rodák z Trenčína, na začátku května. To se opět připojil k týmu a zahájil letní přípravu, už pod vedením nové trenérské dvojice Václav Baďouček – Miloš Říha.
Zranil jste se na konci února v utkání proti Vítkovicím. Paradoxně v souboji s útočníkem Janem Schleissem, který se teď z Moravy vrací domů. Už jste mu odpustil?
Kdepak, bude šikana! (smích) Navíc ho v kabině posadili hned vedle mě. Ale vážně. Jasně, že jsme si tu chvíli připomněli. Ale bylo to neúmyslné, souboj u mantinelu, který pro mě dopadl smolně. Co se dá dělat, už to nevrátíme. Hlavní je, že jsem zpět.
Měl jste po brzkém vypadnutí vůbec náladu sledovat hokej v televizi?
Pak už jsem se koukal spíš jen tak jedním okem. Nejvíc na semifinálovou sérii Liberec – Sparta, ta byla hodně zajímavá. Ale že bych vyhledával každý zápas, to zase ne.
V Plzni došlo po sezoně k velkým změnám. Přišli noví trenéři, naopak se musíte obejít bez klíčového útočníka a kapitána Milana Gulaše. Co říkáte na všechny odchody a příchody?
Na tréninku zatím ještě hodně hráčů schází. Buď se připravují individuálně, nebo dostali volno po reprezentačních povinnostech. Ale když se podívám na soupisku, vypadá dobře. Uvidíme, v jaké formě a s jakou chutí dorazí posily. Doufám, že posilami skutečně budou a v sezoně nám pomohou.
Není těch změn až příliš?
Když se 1. května oznamovaly změny v jednotlivých klubech, mohli jste sledovat, že v hodně týmech se vyměnilo plus mínus deset lidí. Nejsme jediní, kdo prochází velkou obměnou. Snad si to sedne co nejrychleji a budeme na ledě podávat dobré výkony.
Berete odchod Milana Gulaše i jako výzvu pro vás ostatní, převzít po něm větší část zodpovědnosti?
Jeho odchod nás mrzí, určitě to bude znát. Ale dříve či později by se to stalo. Ano, určitě se to týká mě a dalších hráčů, kteří už jsou tady nějaký čas, abychom za to vzali a nahradili ho. Nic jiného nezbývá.
Mimochodem, teď je volný i post kapitána. Máte ambice mít „céčko“ na dresu? Patříte ke služebně nejstarším hráčům v týmu.
To není otázka na mě. (úsměv) Já vůbec neřeším, jestli mám na dresu céčko, áčko nebo vůbec nic.
Co jste si vyslechl od nových trenérů Baďoučka s Říhou?
Seznámili jsme se, na velké pohovory zatím nebyl čas, to přijde postupně. Není kam spěchat, příprava na suchu bude stejně hlavně na našem kondičním trenérovi Honzovi Snopkovi. My, co jsme tu delší čas, dobře víme, že to bude zase pěkně bolet...