Irena Kadlčíková

Irena Kadlčíková

V kostele sv. Mořice u Annína na Šumavě se od začátku července naplno rozjíždí letošní Mouřenecké léto 2022. Multižánrový cyklus duchovních, kulturních nebo vzdělávacích akcí letos láká na bohoslužby, denní i noční prohlídky, ale také na koncerty Báry Basikové nebo Nezmarů.

Plzeň nechce prodávat městské byty, kterých má 2655, ale naopak jejich počet navyšovat. Připravuje se na větší zájem o nájemní bydlení, protože dostupnost hypoték klesá. V osmi místech postaví za téměř miliardu zhruba 400 nájemních bytů, které by měly být hotové do čtyř až šesti let. Od roku 2014 město dělá změny v bytové politice s cílem zlepšit využitelnost městských bytů a postupně navýšit jejich počet, řekl ČTK primátorův náměstek David Šlouf (ODS). Většina bytů, které město vlastní, jsou první kategorie. Trend zvyšování počtu městských nájemních bytů opozice kvituje, přesto by město mělo být podle ní v této oblasti ještě aktivnější.

"V roce 2015 jsme měli kvůli špatnému technickému stavu 311 dlouhodobě volných bytů, kde nebyly takové podmínky, aby se daly pronajímat. Postupně byly opraveny. Od roku 2016 do konce roku 2022 město vybuduje 305 nových bytů, a to novou výstavbou a rekonstrukcí nevyhovujících bytů," řekl Šlouf. Největší počet bytů vzniká revitalizací lokality Zátiší, kde bude v září dokončeno 102 bytů. Loni jich tam vzniklo 77, všechny mají nájemce. Po 16 letech vzniká v Plzni i nové menší sídliště za 420 milionů Kč, nahradilo 92 nevyhovujících i neobyvatelných bytů, které byly zbourány.

"Podstatné je, že město od roku 2016 do května 2022 poskytlo občanům 1173 nových nájemních smluv, což zahrnuje byty nově postavené, rekonstruované, takzvané vizualizované byty nebo ty, které někdo opustil a pronajali jsme je dál," řekl Šlouf. Peníze na opravy a výstavbu vzrostly v letech 2014 až 2021 z 65 milionů na 245 milionů Kč a letos budou opět vyšší.

Plzeň eviduje k 1. červnu 596 žádostí o byt z řad seniorů a zdravotně postižených, 405 žadatelů od rodin do 35 let a 331 od samoživitelů do 35 let. "Registrujeme stále převis poptávky, a proto bylo vytipovány a schváleno osm lokalit pro výstavbu zhruba 400 městských bytů na Světovaru, v Zátiší, Na Kovárně, Tylově-Korandově, v Liticích, Domažlické-Vejprnické, na pravé straně od Karlovarské ulice Pod Záhorskem a ve dvou prolukách ulic Na Jíkalce a Plachého," řekl Šlouf. Další možnosti a pozemky pro výstavbu bytů jsou vyhledávány.

Pro jednání s developery nastavila Plzeň systém nabídky pozemků, a to v podobě schváleného územního plánu, desítek územních studií a regulačních podmínek lokalit ve všech obvodech. "Případný investor díky tomu ví, co tam lze postavit za typ stavby, jaká je maximální hmota, majetkové poměry a další. Usnadňujeme jim práci," řekl Šlouf. Díky uvedeným pobídkám a pevným pravidlům se podle Šloufa v Plzni poslední čtyři roky staví minimálně 1000 bytů ročně. V ČR jsou v průměru tři byty postavené na 1000 obyvatel ročně. "V Plzni je to 6,1 bytu a jsme druzí za Olomoucí," řekl. Podle dubnových dat ČSÚ je průměrná tržní cena nového bytu v Plzni 80.000 Kč za metr čtvereční, v Českých Budějovicích 85.000 Kč, v Brně 108.000 Kč a v Praze 126.000 Kč.

"Oproti stagnaci v minulých několika letech pozoruji změnu trendu k městem vlastněnému, nájemnímu bydlení. Zátiší je první vlaštovkou, kterou Piráti podporují. Přesto by šlo udělat víc," řekl předseda klubu zastupitelů opozičních Pirátů Pavel Bosák. Město by si podle něj mělo například vymínit část bytů postavených soukromými developery na městských pozemcích.

Za čtyři roky se ve městě propojila bytová a sociální politika. Kvůli tomu, že podle Šloufa neexistuje jednotná definice "sociálního bydlení", definovalo si ho město jako bydlení s podporou sociálního pracovníka. "Začali jsme s 35 byty, dosud bylo na sociální bydlení vyčleněno 96 bytů, z toho 23 pořízeno z dotací. Podpořili jsme 106 domácností se 74 dětmi. Pouze čtyři ukončily nájemní smlouvu kvůli tomu, že nebyly dobrými sousedy nebo neplatily nájem, 16 domácností si našlo jiné komerční bydlení, což je náš cíl," řekl. Město loni v říjnu založilo odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování, dva roky má kontaktní místo pro bydlení jako jedno z prvních měst v ČR.

Nájemné v městských bytech v Plzni je ve třech úrovních. Za byty zvláštního určení se platí měsíčně 50 Kč za metr čtvereční, standardní nájemné je 92 Kč/m2 a nájemné v takzvaných vizualizovaných bytech je 134 Kč/m2. Průměrná cena tržního nájemného v Plzni je podle aktuálních dat ČSÚ 209 Kč/m2 za měsíc, v Českých Budějovicích 219 Kč, v Brně 304 Kč/m2 a v Praze 356 Kč/m2. "Letos jsme kvůli covidu, inflaci a cenám energií nezdražovali," uvedl Šlouf. Podle Bosáka je nájemné zatím v celonárodním průměru, lze ale čekat, že jeho cena poroste kvůli inflaci a uprchlické krizi.

Daň z nemovitosti zůstává na nejnižší úrovni koeficientu jedna a město z ní ročně inkasuje 140 milionů Kč. "Kdybychom měli nejvyšší koeficient pět, tak bychom mohli zdražit až na 700 milionů korun. Ale já si myslím, že je to nemorální daň, protože člověk si za zdaněné peníze postaví nebo koupí dům nebo byt a pak přijde úřad a ještě mu to vezme jednou," dodal Šlouf.

Zdroj: ČTK

 

Řidičům v Plzni se včera otevřela Zborovská ulice poblíž centra. Rekonstrukce kanalizace a vodovodního řadu blokovala dopravu ze čtvrtí Slovany a Bory k zimnímu stadionu a dál do centra. Otevřela se také ulice Na Hradčanech v Koterově, a vozidla tak už mohou projet z Koterova do Starého Plzence. Díky tomu může začít rekonstrukce okružních křižovatek u největšího obchodního centra Olympie, řekl včera ČTK náměstek primátora pro dopravu Michal Vozobule (TOP 09).

Plzeňský kraj by měl dostat příští týden vyjádření italského majitele, firmy TWB Praha, jestli mu prodá zchátralé bývalé lázně v centru Plzně. Za nevyužitý, částečně památkově chráněný objekt, kde je teď pouze paintballová střelnice, kraj nabídl 140 milionů korun, což vychází z odhadu znalce. Do konce července by měl mít kraj také audit lázní od externí firmy. Teprve pak by se o případném prodeji diskutovalo. ČTK to řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Koupi by muselo schvalovat zastupitelstvo.

Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se opět připojila k projektu Archeologické léto, který už potřetí pořádají Archeologické ústavy Akademie věd ČR v Praze a v Brně ve spolupráci s dalšími pracovišti. V doprovodu archeologů mohou lidé navštívit více než 90 zajímavých míst po celé republice. Plzeňští archeologové zvou na šest lokalit v Plzeňském, Ústeckém, Středočeském i Jihočeském kraji.

Archeologové Fakulty filozofické letos opět představí zříceninu Manského domu v areálu hradu Křivoklát, kde se prohlídky s úspěchem konaly už vloni, zájemce zavedou také na zříceninu hradu Vlčtejn, do archeoskanzenu v plzeňské zoo, na jihočeské hradiště Kněží hora u Katovic a na tvrz Tichá. Stejně jako vloni nabízí veřejnosti také jedinečnou příležitost vidět na vlastní oči právě probíhající výzkum, který odhaluje mohylu u Račiněvsi na Ústecku.

Opět platí, že účast na většině prohlídek Archeologického léta je bezplatná, nicméně kvůli kapacitě je nutné si místa zarezervovat.

Plzeňský kraj

Vlčtejn (7. 7. v 10:00) – Menší hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou sehrál klíčovou roli za husitských válek i na počátku 2. poloviny 14. století, kdy se stal centrem rožmberských držav v regionu. Výklad bude zaměřen nejen na stavební podobu hradu, ale také na rozbor majetkoprávní situace v této oblasti na počátku 2. poloviny 14. století. Prohlídku zříceniny připravuje Fakulta filozofická ZČU a Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha.

Archeoskanzen pravěku Plzeň (23. 7., 24. 7., 20. 8. a 21. 8. v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00) – Jádro archeoskanzenu v areálu Zoologické a botanické zahrady města Plzně sestává z osady starší doby železné (halštatské), kterou tvoří především tři domy (nadzemní sloupový dům a dvě polozemnice), odkryté v západních Čechách. V osadě se dále nachází hrnčířská pec, dvě ohniště a přístřešek s jílem, doprovázejí ji záhony se starými a tradičními odrůdami rostlin. Návštěvníci mohou objekty a stavby vidět celoročně, ale během Archeologického léta si prohlédnou také jejich interiéry a uvidí ukázky rozmanitých činností a řemesel, to vše s odborným výkladem. Některé činnosti si také vyzkoušejí. Prohlídku připravuje Fakulta filozofická ZČU a spolek Oživená (pre)historie.

Ústecký kraj

Račiněves – Vražkov (9. 8. v 16:00) – Takzvanou dlouhou mohylu, pohřební monument z pozdní doby kamenné, představí prohlídka během probíhajícího archeologického výzkumu. Závěr podlouhlé stavby byl v prostoru pískovny v Račiněvsi objeven při záchranných archeologických výzkumech v roce 1998. Mohyla byla dlouhá několik desítek metrů a široká asi šest metrů. Pravděpodobně jde o eneolitickou mohylu podobnou té, která byla prozkoumána již v 70. letech 20. století v Březně u Loun. Konstrukčně jsou tyto mohyly odlišné od těch zkoumaných v loňském roce v nedalekých Dušníkách a Vražkově, ale jsou přibližně stejného stáří. V Čechách se podobných objektů zachovalo velmi málo. Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost seznámit se s metodami a postupy terénního archeologického výzkumu, prohlédnout si právě objevené artefakty a poznat nejnovější výsledky interdisciplinárního projektu, zaměřeného právě na výzkum pohřebních monumentů pozdní doby kamenné.

Středočeský kraj

Manský dům hradu Křivoklát (8. 7., 15. 7. a 22. 7. v 10:00) - Na konci 14. století vznikl v severozápadní části areálu hradu Křivoklát opevněný komplex, tvořený plochostropým palácem a obytnou věží, oddělený od prvního hradního nádvoří úzkým komunikačním koridorem. Podle archeologických nálezů sloužil potřebám především ušlechtilých hradních manů, příčinou jeho zániku se stal rozsáhlý požár, který 18. března 1422 zachvátil značnou část hradu a vedl ke vzniku unikátní „pompejské“ situace, která se stala zdrojem jednoho z nejvýznamnějších vzorků středověké hmotné kultury z hradního prostředí v Evropě. Na prohlídku Manského domu a vybraných částí hradu Křivoklát naváže od 13 hodin prohlídka výstavy v Hamouzově statku, kde jsou instalovány nálezy z výzkumu raně středověkého pohřebiště ve Zbečně. Prohlídku připravují Fakulta filozofická ZČU a Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, ve spolupráci s Muzeem T. G. M. Rakovník.

Jihočeský kraj

Kněží hora u Katovic (4. 7. a 11. 7. ve 14:00) - Výšinné sídliště z období pravěku a opevněné hradiště raně středověkého stáří představuje výraznou kulturní památku a jedno z nejrozsáhlejších opevněných sídel raně středověkého období v jižních Čechách. K vidění je celá řada dobře zachovaných terénních objektů vzniklých lidskou činností, zejména fortifikační systémy v podobě několikanásobných valů a příkopů. Hradiště tvoří nejen centrální část, ale také několik předhradí s množstvím různých bran a vstupů. Kromě starších archeologických výzkumů byla tato lokalita zkoumána v letech 2016–2017 při studentských praxích katedry archeologie Fakulty filozofické, díky kterým se podařilo odhalit řadu nových skutečností.

Tvrz Tichá (14. 7. v 11:00) - Středověký opevněný objekt v Tiché se nachází na nejasné hranici mezi hradem a tvrzí a díky více než deset let trvajícímu archeologickému výzkumu se řadí k nejlépe prozkoumaným opevněným středověkým lokalitám v jižních Čechách. V minulých letech procházela Tichá rozsáhlou rekonstrukcí. Obnoveno bylo poslední patro věže a nově bylo v předpolí lokality vystavěno muzeum. V rámci výkladu bude věnována pozornost pravěkým depotům nalezeným v bezprostředním i širším okolí. Součástí prohlídky bude návštěva nově otevřeného muzea. Prohlídku zříceniny připravuje Fakulta filozofická ZČU a Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, ve spolupráci s Archeologickým ústavem Jihočeské univerzity a Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích.

Zdroj: ZČU

Správa NP Šumava odstraní v průměru téměř 3000 suchých a nebezpečných stromů podél turistických tras ročně. Jsou však lokality, na kterých by pokácení všech nebezpečných souší způsobilo vznik velkých holin a tím by došlo ke zhoršení stavu ekosystému. Přesně taková situace nastala podél turistické trasy vedoucí z Paštěckého mostu od Otavy k zaniklé osadě Přední Paště.

Konec školního roku by se měl zapít, řekla si čtyřčlenná partička mladých "mužů" a slečen, která vyrazila do Borského parku. Problém je, že ani jednomu z povedené čtveřice nebylo 18 let. Navíc měli tu smůlu, že je na místě vyhmátli strážníci ze služebny Městské policie Plzeň – Bory, kteří nevěřili svým očím, když děcka ve věku 14, 15 a 17 let nadýchala přes jedno promile. Přístroj Dräger při orientační dechové zkoušce vykázal u nejmladšího z nich hodnotu 1,56 promile, u nejstaršího 1,85 promile. Teenagery si vyzvedli jejich zákonní zástupci poté, co je strážníci zkontaktovali. Do parku také dorazili policisté ČR, kteří byli přivoláni a kteří se začali danou záležitostí dále zabývat. Setkání strážníků a podnapilých mladistvých nebylo dílem náhody. Městská policie se totiž poslední den školního roku zaměřila právě na dodržování zákazu požívání a podávání alkoholu dětem a mladistvým. Cílem pozornosti byly především parky a další odpočinková místa, na nichž se obvykle mladí po vyučování setkávají.

pátek, 1. červenec 2022 15:37

Stezka na Olšině bude týden mimo provoz

Naučná stezka Olšina, která je jednou z nejoblíbenějších turistických tras na Šumavě bude až do pátku 8. července mimo provoz. Oznámily to Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou provozovatelem této návštěvnická trasy. Důvodem je vysoký stav vody po aktuálních deštích, který stezku zatopil a poškodil.

Dobré podmínky pro koupání bez hygienického rizika pro plavce nabízí na začátku prázdnin většina venkovních koupališť v Plzeňském kraji, monitorovaných hygieniky. Na některých místech, například v biotopu v Blovicích, se kvalita vody zlepšila. Jako zhoršenou hodnotí hygienici kvůli mikrobiologickým ukazatelům vodu v jezírku Košutka v Plzni. Hydrobiolog Jindřich Duras, který kvalitu vody rovněž sleduje, nedoporučuje ke koupání ani přehradu České údolí u Plzně.

Už je to tady. Dnes začínají prázdniny, ale kromě toho je 1. červenec 2022 také začátkem 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Filmem, který letos zahájí tento svátek filmových nadšenců, se jmenuje "Superhrdinové".