Extrémně horká léta otevírají v Česku debatu o možné úpravě školního kalendáře. Ve hře je nejen prodloužení letních prázdnin, ale také posunutí začátku nového školního roku. O změnách se diskutuje v souvislosti s rostoucím počtem tropických dnů, které komplikují výuku zejména v budovách bez klimatizace.
Podle odborníků i části zástupců školství jsou současné podmínky během vln veder pro žáky i pedagogy stále náročnější. V řadě škol teploty ve třídách během června nebo začátku září přesahují doporučené hodnoty, což negativně ovlivňuje soustředění i průběh výuky. Například klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pro Echo24 řekl, že změnu termínu letních prázdnin navrhoval už v polovině 90. let. Společně s profesorem Václavem Wahlou tehdy doporučoval, aby školní volno trvalo od 15. června do 15. srpna. „Pokud by se to alespoň teď prosadilo, byl bych rád. Považoval bych to za normální adaptační opatření, nad kterým bychom neměli ani moc přemýšlet,“ uvedl klimatolog Tolasz pro Echo24.
Ministerstvo školství zatím žádnou konkrétní změnu nepřipravuje. Diskuse o přizpůsobení školního kalendáře klimatickým podmínkám však podle odborníků pravděpodobně bude sílit s tím, jak budou období extrémních veder v České republice častější. Možné změně termínu prázdnin se ale ministr školství Robert Plaga nebrání. „Debatě o vhodnějším rozložení prázdnin se rozhodně nebráním. Při případných změnách je ale nutné zohlednit i to, že řada škol nemá klimatizaci,“ uvedl po televizi Nova.
Otázka případných změn ale naráží na řadu praktických problémů. Jakékoliv posunutí školního roku by ovlivnilo organizaci rodin, termíny přijímacích zkoušek, maturit i provoz školských zařízení. Podobně se ukázalo, že i relativně drobné změny v organizaci školního roku mohou vyvolat komplikace pro rodiče i školy. Například letošní rozhodnutí o dřívějším ukončení školního roku vyvolalo mezi částí rodičů a ředitelů škol kritické reakce.



