Město Plzeň se připojilo k projektu Rok české hudby 2024 a oslavu pojalo ve velkém stylu. „Hlavními nositeli projektu se v Plzni staly Plzeňská filharmonie a Divadlo J. K. Tyla, které uvádí celý cyklus oper Bedřicha Smetany a připravilo koncert sborových děl za účasti pěveckých souborů z celé republiky,” přiblížila Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče a doplnila: „Plzeňská filharmonie věnovala Roku české hudby 2024 řadu projektů, přes tradiční festival Smetanovské dny, Smetanománii a další mimořádné koncerty. Připravila i překvapení ve formě dvou filmů o životě Bedřicha Smetany. Stranou nezůstalo ani plzeňské Divadlo ALFA, které v loutkové inscenaci Chcete Smetanu? svěřilo národní hudební poklad do rukou tří loutkoherců.”
Město Plzeň podpořilo v rámci Dotačního programu Rok české hudby 2024 i další kulturní organizace, které nabídly veřejnosti širokou škálu výstav, hudebních a literárních pořadů, přednášek i publikací.
Plzeňská filharmonie připravila pro Rok české hudby 2024 řadu výjimečných projektů. K vrcholům patřil festival Smetanovské dny, během kterého byly provedeny komorní skladby a melodram Bedřicha Smetany. V rámci Smetanománie zaznělo celé Smetanovo klavírní dílo, a filharmonie rovněž uvedla celou Smetanovu symfonickou tvorbu. „Za pozornost též stojí Noc se Smetanou, jedinečný autorský večer, který se uskutečnil v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Z autorských pořadů bych ráda zmínila také titul Dvořák učitel, závěrečný díl trilogie uvedený jak v Plzni, tak na festivalu Dvořákova Praha. Samozřejmě jsme neopomenuli ani další české autory – ať už jde o Sukovu Symfonii č. 2 zvanou Asrael či Koncert pro violoncello a orchestr plzeňského autora Karla Pexidra, který nedávno oslavil 95. narozeniny,“ ohlédla se za letošním Rokem české hudby ředitelka Plzeňské filharmonie a předsedkyně Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR Lenka Kavalová.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni oživilo Smetanův odkaz uvedením všech jeho oper včetně nedokončené opery Viola. Prodanou nevěstu, Dalibora, Hubičku, Čertovu stěnu i velkolepé uvedení Libuše jako open-air na Lochotíně mohli diváci vidět v nastudování domácí opery DJKT. Opery Braniboři v Čechách, Tajemství a Dvě vdovy ještě zazní v lednu 2025 jako součást epilogu Roku české hudby, a sice v podání hostujícího souboru opery Národního divadla moravskoslezského.
„Smetanovu sborovou tvorbu jsme připomněli nádherným koncertem Smetanovy sbory ve Velkém divadle, jeho písňové tvorbě se pak věnovala dvě Operní matiné. K oslavám Roku české hudby přispěly všechny naše umělecké soubory, v průběhu roku 2024 tak nabízíme přes 220 představení, koncertů a jiných akcí, které jsou s touto akcí spojeny,“ zmínil ředitel DJKT Martin Otava. „Jako první české mimopražské divadlo uvádíme legendární muzikál Karla Svobody Dracula a nezapomněli jsme ani na děti, pro které jsme nachystali několik pohádek v čele se zkrácenou verzí nejslavnější Smetanovy opery s názvem Prodáváme nevěstu. Na závěr roku ještě připravujeme audio-inscenaci hry Samý vřesk a třesk Aleny Zemančíkové o životě Bedřicha Smetany, ve které zazní i jeho nedokončená Viola,“ uzavřel Otava.
„I pro Plzeňský kraj představuje Rok české hudby 2024 mimořádnou příležitost k oslavě a zhodnocení našeho bohatého kulturního dědictví, které je neodmyslitelnou součástí české identity. Tento rok není jen reflexí minulosti a připomenutím významných osobností a děl, ale také vytváří most k současnosti a budoucnosti,“ informoval Libor Picka, radní Plzeňského kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.
„V letošním roce jsme například založili Uměleckou akademii pro nadané a talentované děti a pravidelně podporujeme dětská umělecká uskupení, jako je Dětský sbor opery DJKT Kajetán v Plzni nebo Storm Ballet či sbor Andílci. Je pro nás zcela zásadní inspirovat a podporovat mladou generaci, aby se aktivně zapojovala a rozvíjela svůj talent,“ doplnil Picka.
Vrcholem koncertních aktivit Karlovarského symfonického orchestru v Roce české hudby 2024 se stal 66. ročník festivalu Dvořákův karlovarský podzim, který zároveň otevřel 190. sezonu jednoho z nejstarších evropských těles. Závěr festivalu patřil Dvořákovu oratoriu Svatá Ludmila, které bylo v Karlových Varech uvedeno zcela poprvé, v roli Ludmily debutovala Tamara Morozová.
Západočeský symfonický orchestr (ZSO) se do události zapojil velmi aktivně. Hudbu českých autorů zařadil nejen do svých symfonických koncertů, ale také do několika komorních. Kromě nejvýznamnějších jubilantů byl a je velký důraz kladen na autory, kteří zahynuli v koncentračních táborech v roce 1944, ať už to byl Pavel Haas, Hans Krása nebo Viktor Ullmann. ZSO uvedl také scénicky Krásovu dětskou operu Brundibár, a to včetně představení pro školy. Pozornost však dostali i starší čeští mistři jako Jan Křtitel Vaňhal, František Růžička, Leopold Koželuh, Josef Mysliveček, Jakub Jan Ryba a mnozí další. V programech nechybí ani hudba nejnovější.
Na Konzervatoři Plzeň se žáci klavírního oddělení zapojili do projektu Smetanománie, v rámci kterého zaznělo kompletní klavírní dílo tohoto českého skladatele. Dále byl letošnímu ročníku věnován Koncert pedagogů a žáků operního oddělení. Program zahrnoval výběr ze skladeb B. Smetany, L. Janáčka, B. Martinů a A. Dvořáka. Konzervatoř připravuje 35. ročník Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, která již tradičně přivádí do Plzně talentované klavíristy z celého světa a je vždy oslavou klavírní tvorby B. Smetany.
Významná výročí Roku české hudby 2024:
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 21. 6. 1621, 460. výročí narození), hudební skladatel a hudebník
Jan Dismas Zelenka (16. 10. 1679– 23. 12. 1745, 345. výročí narození), hudební skladatel období vrcholného baroka
František Václav Míča (5. 9. 1694 – 15. 2. 1774, 250. výročí narození a 330. výročí úmrtí), barokní hudební skladatel, autor první české zpívané opery
František Ignác Antonín Tůma (2. 10. 1704 – 30. 1. 1774, 320. výročí narození), hudební skladatel období přechodu od baroka ke klasicismu
Václav Jan Křtitel Tomášek (17. 4. 1774 – 3. 4. 1850, 250. výročí narození), hudební skladatel období přechodu od baroka ke klasicismu
Bedřich Smetana (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884, 200. výročí narození a 140. výročí úmrtí), světově proslulý hudební skladatel
Vilém Blodek (3. 10. 1834 – 1. 5. 1874, 190. výročí narození), hudební skladatel z období romantismu a sbormistr
Antonín Dvořák (8. 9. 1841 – 1. 5. 1904, 120. výročí úmrtí), světově proslulý hudební skladatel
Otakar Ševčík (22. 3. 1852 – 18. 1. 1934, 90. výročí úmrtí), houslista a zakladatel moderní houslové metodiky
Leoš Janáček (3. 7. 1854 – 12. 8. 1928, 170. výročí narození), světově proslulý hudební skladatel
Josef Bohuslav Foerster (30. 12. 1859– 29. 5. 1951, 165. výročí narození), významný hudební skladatel
Vítězslav Novák (5. 12. 1870– 18. 7. 1949, 75. výročí úmrtí), hudební skladatel, pedagog a klavírista
Josef Suk st. (4. 1. 1874– 29. 5. 1935, 150. výročí narození), hudební skladatel a houslista, žák a zeť Antonína Dvořáka
Oskar Nedbal (26. 3. 1874– 24. 12. 1930, 150. výročí narození), hudební skladatel, dirigent a violista
Karel Hašler (31. 10. 1879 – 22. 12. 1941, 145. výročí narození), hudební skladatel a písničkář
Jaroslav Křička (27. 8. 1882 – 23. 1. 1969, 55. výročí úmrtí), hudební skladatel, dirigent
Rudolf Piskáček (15. 3. 1884 – 24. 12. 1940, 140. výročí narození), hudební skladatel a zakladatel české lidové operety
Václav Kaprál (26. 3. 1889 – 6. 4. 1947, 135. výročí narození), hudební skladatel a klavírista
Bohuslav Martinů (8. 12. 1890– 28. 8. 1959, 65. výročí úmrtí), světově proslulý hudební skladatel
Ervín Schulhoff (8. 6. 1894 – 18. 8. 1942, 130. výročí narození), hudební skladatel a klavírista
R. A. Dvorský (24. 3. 1899 – 2. 8. 1966, 125. výročí narození), hudební skladatel, kapelník a zpěvák
Pavel Haas (21. 6. 1899 – 17. 10. 1944,80. výročí od úmrtí), hudební skladatel
Hans Krása (30. 11. 1899 – 18. 10. 1944, 80. výročí úmrtí), hudební skladatel
Emil František Burian (11. 6. 1904– 9. 8. 1959, 120. výročí narození), hudební skladatel, režisér a dramatik
Miloslav Kabeláč (1. 8. 1908 – 17. 9. 1979, 45. výročí úmrtí), hudební skladatel a pedagog
Rafael Kubelík (29. 6. 1914– 11. 8. 1996, 110. výročí narození), hudební skladatel a světově proslulý dirigent
Bohumír Liška (2. 10. 1914 – 8. 9. 1990, 110. výročí narození), hudební dirigent
Jan Hanuš (2. 5. 1915– 30. 7. 2004, 20. výročí úmrtí), hudební skladatel
Jan Novák (8. 4. 1921– 17. 11. 1984, 40. výročí úmrtí), hudební skladatel
Jiří Šlitr (15. 2. 1924 – 26. 12. 1969, 100. výročí narození a 55. výročí úmrtí), hudební skladatel a herec
Petr Eben (22. 1. 1929– 24. 10. 2007, 95. výročí narození), hudební skladatel a pedagog
Josef Suk ml. (8. 8. 1929 – 7. 7. 2011, 95. výročí narození), houslista, pravnuk A. Dvořáka a vnuk J. Suka st.
Jan Klusák (18. 4. 1934) – 90 let, soudobý hudební skladatel
Jaroslav Krček (22. 4. 1939) – 85 let, soudobý hudební skladatel a dirigent, zakladatel souboru Musica Bohemica
Karel Kryl (12. 4. 1944 – 3. 3. 1994, 80. výročí narození), hudební skladatel a písničkář
Petr Hapka (13. 5. 1944 – 25. 11. 2014, 80. výročí narození a 10. výročí úmrtí), hudební skladatel a klavírista
Významná lokální výročí:
160 let od narození plzeňského hudebního skladatele a houslisty Vítězslava Romana Mosera (7. 2. 1864 – 16. 6. 1939)
155 let od 1. provedení Prodané nevěsty v Plzni (poprvé použity originální plzeňské kroje) – 30. 10. 1869 (Bedřich Smetana se zúčastnil reprízy 3. 11. 1869)
140 let od doby, kdy v Plzni Antonín Dvořák dirigoval své oratorium Stabat Mater provedené plzeňským spolkem Hlahol (6. – 8. 4. 1884)
140 let od narození a 60 let od úmrtí hudebního skladatele, klavíristy, sbormistra a pedagoga Josefa Bartovského (3. 12. 1884 – 19. 11. 1964)
120 let od narození hudebního teoretika, pedagoga a organizátora hudebního plzeňského života Antonína Špeldy (12. 3. 1904 – 12. 10. 1989)
120 let od narození a 65 let od úmrtí plzeňského rodáka, hudebního skladatele, herce, režiséra a divadelníka Emila Františka Buriana (11. 6. 1904 – 9. 8. 1959)
110 let od 1. českého uvedení operety Polská krev Oskara Nedbala (26. 12. 1913) – plzeňské divadlo 105 let od vzniku Symfonického orchestru osvětového svazu (1919)
100 let od vzniku Městské hudební školy Bedřicha Smetany (2. 3. 1924) – změna názvu hudební školy (založena r. 1920) v rámci oslav výročí narození B. Smetany
100 let od odhalení pamětní desky B. Smetanovi v dnešní ul. B. Smetany (11. 5. 1924)
95 let od narození hudebního dirigenta, pedagoga a sbormistra Bedřicha Macenauera (8. 4. 1929 – 15. 11. 2013)
90 let od vzniku symfonického tělesa Plzeňská filharmonie (1934) – změna názvu symfonického tělesa na nový název: Plzeňská filharmonie
85 let od narození zpěváka Karla Gotta (14. 7. 1939 – 1. 10. 2019, 85. výročí narození a 5. výročí úmrtí)
70 let od založení smíšeného pěveckého sboru Česká píseň (1954)
70 let od založení Souboru písní a tanců Škoda (1954, dnes Mladina – od r. 1994)
30 let od 1. ročníku festivalu Struny na ulici (srpen 1994)
Životní jubileum v roce 2024 slaví:
Únor – muzikolog, hudební publicista a pedagog Jaroslav Fiala
Červenec – hudební skladatel a pedagog Jan Slimáček
Listopad – hudební skladatel, filozof, spisovatel a zakladatel hudební nadace Karel Pexidr
Prosinec – hudební skladatel, dudák a redaktor Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Bláha
