Malusy neboli zvýšené pojistné v případech, kdy se jedinec vědomě a úmyslně dopouští jednání, kterým si objektivně zhoršuje svůj zdravotní stav. Tato jednání by měla být (demonstrativně, ale dostatečně určitě) stanovena právní normou. Současně s tímto ale musí také fungovat bonusy neboli snížené pojistné v případech, kdy jedinec o své zdraví dbá.
Je zcela nepochybné, že každý jednotlivec je do vysoké míry zodpovědný za své zdraví. Nechme nyní stranou chronická dědičná onemocnění, jejichž výskyt a propuknutí je mimo kontrolu jedince, tzn. nehledě na jeho přístup k životu může k vážnému (až fatálnímu) poškození zdraví dojít. Na tyto situace musí být pamatováno a výše popsaný model malusů nesmí být aplikován. Ale je zcela na každém z nás, aby se rozhodl, zda bude požívat alkohol, kouřit cigarety či užívat psychotropní látky. Dnes je bezpečně prokázáno, že ethanol, nikotin a opiáty jsou látky zdraví škodlivé a v určité míře smrtelné. Pro lidi, kteří se vydají touto cestou, je namístě malusy aplikovat. Ale nemělo by jít toliko o alkohol, cigarety či drogy, malusy by se též měly uplatnit u lidí, u kterých je diagnostikována obezita (již prvého stupně). V drtivé většině případů je obezita „volbou“ těch, kteří jí trpí. I zde je dle mého názoru vhodné malusy zavést.
Logika malusů a bonusů je jednoduchá. Jak totiž může být spravedlivý současný systém, kdy lidé, kteří celý život pečují o své zdraví, platí v zásadě stejně vysoké zdravotní pojištění jako lidé, kteří svá těla vědomě lidově řečeno „huntují“? Jak spravedlivá je situace, kdy ten, který se o sebe nestará, pak v důsledku toho čerpá zdravotní péči v mnohem větší (tzn. dražší) míře než ten zodpovědný, přestože oba odvedli do systému zdravotního pojištění relativně stejné množství peněz?
Ideálem by byla situace, kdy by lidé, kteří chodí na preventivní prohlídky (obecné, stomatologické, urologické, gynekologické, atd.) a provozují tzv. zdravý životní styl, platili na zdravotním pojištění nižší částky díky bonusům od zdravotních pojišťoven. Naopak ti, kteří jednají v pravém opaku, by si měli na zdravotním pojištění „předplatit“ zdravotní péči, která jim s vysokou pravděpodobností bude muset být v budoucnu poskytnuta.
Jsem přesvědčen, že aplikace bonusů – tj. pozitivní finanční motivace, způsobí celkové zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, na to navázaný pokles nutnosti zdravotní péče, čímž v důsledku dojde (i přes nižší výběr na zdravotním pojištění) k celkovému poklesu nákladů na zdravotní péči a takto ušetřené prostředky bude možno využít tam, kde jsou třeba. Aplikace malusů – tj. negativní finanční motivace, též způsobí (alespoň do určité míry) zlepšení zdravotního stavu, ale současně i zvýšený výběr zdravotního pojištění, což se opět pozitivně projeví na konečné finanční bilanci.
Odměňujme ty, kterým není jejich zdraví lhostejné a trestejme ty, kteří si „cestu nemoci“ zvolí.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň