Názory a komentáře

Vládní plán konsolidace – jak moc bude třeba zvýšit příjmy a snížit výdaje?

Vláda se ve svém programovém prohlášení – v kapitole „Zdravé veřejné finance“ – zavázala k postupné konsolidaci veřejných rozpočtů. Z prohlášení plyne, že hodlá tento svůj slib splnit majoritně díky zaprvé masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, zadruhé důslednému naplňování hospodářské strategie a konečně úsporám v provozu státu. Mimo to vláda deklarovala, že deficit veřejných rozpočtů bude držet bezpečně pod hranicí 3 % HDP.

Lukáš Kovanda: Zápis ČNB potvrzuje nebývale rozpolcenou bankovní radu

Dnes zveřejněný zápis z listopadového jednání bankovní rady České národní banky potvrzuje, že rozhodnutí zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu bylo nebývale a vlastně nečekaně těsné. Pro zvýšení hlasovali pouze čtyři ze sedmi členů. Zbývající tři upřednostňovali vyčkávání. To naznačuje, že další zvyšování sazeb rozhodně není hotovou věcí. Bankovní rada se sice shoduje na potřebě relativně přísné měnové politiky, nikoli však na tom, jak rychle a výrazně ji dále zpřísňovat.

Matěj Novák: Nahrazení tradičních známek slovním hodnocením – správná cesta pro české školství?

Každý z nás prošel vzdělávacím procesem, někdo setrval ve školní lavici déle kvůli studiu střední, příp. vysoké školy, někdo absolvoval pouze povinnou školní docházku na základní škole. Ať tak či tak, všichni se během základního vzdělání setkali s tradičním nástrojem evaluace (hodnocení) výkonu žáků ze strany učitelů. K tomuto po dlouhá desetiletí slouží tzv. známky na příslušné stupnici. V souvislosti se změnami ve školství ve světě, se i v českých školách začíná čím dál více objevovat nový typ hodnocení prospěchu – tradiční známky nahrazuje tzv. slovní hodnocení. Jde o novum, které prospěje žákům i učitelům nebo se jedná o slepou vývojovou větev?

Olga Walló: Stará žena v boji s vlastní hlavou

Ajajaj, diagnóza zní covid. Paní doktorka mi to sděluje věcně a pozoruje mne ostražitě. Paní doktorky si vážím, kdysi - už je to hodně let, ale mně se, hehe, teď ty počty nějak pletou - jsem zas měla nějakou tu svou obvyklou nemoc a na místě staré paní doktorky seděla doktorka úplně mladá, která právě převzala její praxi. Vážná, soustředěná a napjatá. Místo obvyklých antibiotik mě odeslala někam jinam se slovy: „Víte, bude to lepší, když tam zajdete, já ještě nemám tu zkušenost, nejsem si jistá..."

Lukáš Kovanda: Nezaměstnanost v Česku se drží na pěti procentech

Český trh práce vykazuje stále zřetelnější známky ochlazování. Říjnová nezaměstnanost dosáhla pěti procent, přičemž počet lidí bez práce se oproti září opět zvýšil. Z mezinárodního hlediska však Česko zůstává evropským premiantem. Podle metodiky Eurostatu vykazuje nejnižší nezaměstnanost ze všech 27 členských zemí Evropské unie.

Matěj Novák: Plánované změny poplatků ve vodním hospodářství – naplnění státní kasy nebo ochrana přírody?

V mediálním prostoru se objevila informace, že vláda plánuje úpravy poplatků ve vodním hospodářství. První návrh se týká zvýšení poplatku za odběr podzemní vody – tzv. vodné. Ten se odvíjí od počtu kubíků vody, které poplatník „vytáhne“ ze své studny nebo z vrtu. Dnešní sazba 2 Kč za kubík pro zásobování obyvatel, resp. 3 Kč pro ostatní odběr, má být nově v obou případech 7 Kč. Druhý návrh se týká zrušení zákonného osvobození od plateb stočného za dešťovou vodu, nově by se tato platební povinnost týkala vlastníků rodinných i bytových domů, pokud se u nich srážková voda ze střech a zpevněných ploch odvádí do veřejné kanalizace. Je cílem těchto úprav spíše naplnění státní kasy nebo proklamovaná ochrana životního prostředí?

Matěj Novák: Vyšší vzdělání jako šance na delší život

Vyšší vzdělání znamená pro jeho nositele tradičně určité výhody – u některých vysokých škol jde o společenskou prestiž (typicky lékaři, právníci, učitelé), u většiny vyšší společenské postavení, které je dáno zpravidla sítí kontaktů (tzv. sociální kapitál), která se kolem člověka tvoří během studia. Vyšší vzdělání se také zásadně odráží na lepším platovém (mzdovém) ohodnocení a pro některé pozice (např. zdravotnictví, justice) pak dosažení vysokoškolského vzdělání představuje bezvýjimečnou podmínku, kterou musí uchazeč o pracovní uplatnění splňovat. Toto všechno jsou benefity, které jsou spojeny s vyšším vzděláním v rámci obecné znalosti a vnímá je většina společnosti. Nová data Českého statistického úřadu připomněla nikoli nové, ale mnohem méně známé, propojení – vyšší vzdělání znamená delší život.

Matěj Novák: Samoobslužné pokladny – obslouží nás v budoucnu někdo?

Každý z nás alespoň jednou za čas (u někoho delší, u někoho kratší) navštíví obchod. Blížící se doba vánočních svátků je pro obchodníky i zákazníky ráj – nové kolekce, všelijaké věrnostní i akční slevy, hromada nového zboží a všudypřítomná nákupní horečka. Z mnoha českých obchodů se však pomalu vytrácí „finální fáze“ nákupu v její tradiční podobě, tj. vyskládání zboží na pás, jeho namarkování prodavačem a zaplacení. Čím dál častěji se setkáváme s tím, že si zákazníci zboží naskenují sami na tzv. samoobslužných pokladnách. Tato novinka – pomalu etablující se v normál – má mnoho skalních příznivců, ale také nemálo zarputilých odpůrců. Jaké jsou klady a zápory tohoto trendu a jaká nás možná čeká budoucnost?

Matěj Novák: Zrušení koncesionářských poplatků jako konec české demokracie?

Vláda Andreje Babiše po měsících váhání přistoupila – byť zcela neočekávaně – k předložení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média (tj. Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář) a přesunu financování pod státní rozpočet. Návrh nakonec prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením a vzhledem k jeho průběhu byla reakce sněmovní opozice zcela predikovatelná, dala by se shrnout jako „opoziční tajfun“ tiskovek a prohlášení, ve kterých opoziční předáci varovali před deinstalací demokracie v Česku, zestátněním veřejnoprávních médií a potlačováním občanské společnosti. Jsou tyto obavy skutečně na místě?

Matěj Novák: Kojenecké výživy obsahující toxin v českých obchodech – oprávněný konec důvěry občanů ve stát?

V České republice postupně vycházejí na povrch informace o kojeneckých výživách, které obsahovaly toxické látky, a přesto byly ještě několik týdnů prodávány v obchodech. Celý incident se navíc na přelomu loňského a letošního roku zdá se odehrál za laxního přístupu a pomalé reakce českého státu. Jak k tomu mohlo dojít a co to říká o české státní správě?

Matěj Novák: Vláda schválila novelu fungování asistentů pedagoga – pomoc českému školství?

Vláda na svém pondělním zasedání jednomyslně schválila změnu systému asistentů pedagoga, kteří se podílejí v rámci vzdělávacího systému na vzdělávání žáků (primárně na základních školách) za situace, kdy žák má určitá studijní omezení, ať už fyzického či psychického rázu. Změna se týká jak přidělování jednotlivých asistentů, tak rovněž dalších dílčích problematik. Co přesně se mění a jde o změnu, která reálně českým školám pomůže?

Matěj Novák: Obecní a senátní volby na podzim roku 2026 – ukázaly něco nového?

Česká republika má za sebou volby do obecních zastupitelstev a první i druhé kolo voleb do Senátu. Voliči rozdali karty, na základě kterých se bude příští roky – čtyři na radnicích a tři z jedné třetiny Senátu – vládnout. Nyní je čas zhodnotit, zda proběhlé volby ukázaly něco nového na české politické scény či přetrvává – již delší dobu setrvalý – předchozí stav.

Matěj Novák: České NIMBY – možná příčina konce české energetické soběstačnosti?

Česká republika má za sebou volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu Parlamentu ČR. Těmto výsledkům je věnována zasloužená pozornost, neboť určily, kdo bude ve vedení obcí a měst na následující čtyři roky a také jimi byla obměněno 27 z 81 senátorů, což je pro možnou změnu vnitřního mocenského uspořádání druhé české parlamentní komory zásadní. Vedle těchto voleb však – prozatím – bez většího mediálního zájmu proběhla i místní referenda, ve kterých občané konkrétní obce rozhodovali o záležitosti, která se jich bytostně týká. Celkem dvacet jedna plebiscitů se týkalo možnosti vybudovat na katastrálním území dané obce větrné elektrárny, pro které se již v lidovém slangu vžilo označení „větrníky“. Jak tato hlasování dopadla a proč jde o varovný výsledek?

Matěj Novák: Český prezident Petr Pavel – (ne)volič z nedomyšlení nebo z lhostejnosti?

Jako pro bytostného homo politica byl pro mne právě uplynulý víkend skutečným svátkem, byť jsem si dobře vědom, že takto o jakýchkoli volbách hovoří kdejaký politický komentátor. Ty desítky minut po uzavření volebních místností plné čekání na první průběžné výsledky a pověstný „tanec mezi grafy“ Marcely Augustinové, této moderátorské matadorky povolebního studia, jsou pro mne časem, během kterého vnímám, že se píše další část politických dějin naší země. Tentokrát se však poslední dny před volbami ani tolik neřešilo koho budou voliči volit. Ústředním tématem bylo, zda určitá konkrétní osoba volit (ne)bude. Touto osobou nebyl nikdo jiný, než prezident naší země – Petr Pavel. Jaký signál svým původním postojem vyslala hlava státu českým občanům?

Matěj Novák: České sny o plošných škrtech – proč zpravidla nepřinesou kýžený efekt?

Česká politická scéna je opět plná předhánění se ve vyjádřeních (ne)vládních představitelů o tom, kolik by měli jednotliví ministři na svých resortech plošně propustit zaměstnanců. Samozřejmě jde o líbivá prohlášení pro občany nepracující v rámci pracovního nebo služebního poměru pro stát – myšlenka, jak představený daného úřadu předstoupí před podřízené zaměstnance a oznámí jim, že každý desátý se už do kanceláře vracet nemusí, je pro ně doslova splněný sen, neboť jejich představa o rozbujelém státním aparátu „prožírajícím“ naši prosperitu je v těchto občanech skutečně hluboce zakořeněná. Proč se však jedná o neefektivní řešení?

Matěj Novák: Česko a moderní lichva – jak bránit těmto nemravným praktikám?

S odstupem několika měsíců se vracím k tématu úvěrů. Ty spotřebitelské dnes představují drtivou většinu půjček, které se na finančním trhu poskytují. V minulém článku jsem se zabýval záměrem novely, který měl za cíl u nich zavést úrokové stropy, tj. omezit maximální cenu úvěru. Již tehdy jsem považoval předmětný návrh za racionální a jdoucí správným směrem. Na poli úvěrů se nyní objevil nový návrh právní úpravy, který se tentokrát zaměřuje na novodobý nešvar. Je i tato idea po právní a ekonomické stránce správná?

Matěj Novák: Současná podoba českého pracovního trhu jako největší paradox od starších generací směrem k mladším

Tento článek bude svým obsahem poněkud odlišný. Tématem je současný český pracovní trh a jaká je v jeho rámci pozice mladých Čechů. Nepůjde však o analýzu trhu samotného a formulování návrhů, co bychom měli pro lepší zítřky změnit. Mou snahou bude ukázat, jak moc je pro české mladé ženy a muže současné nastavení pracovního trhu v Česku demotivující.

Matěj Novák: Změna definice závislé práce – legalizace švarcsystému?

V minulém článku jsem se věnoval tématu švarcsystému – co se tímto pojmem myslí, proč je práce v tomto režimu výhodná pro osoby samostatně výdělečně činné (dále v textu jen „OSVČ“) a naopak nevýhodná pro stát, o jak rozsáhlý problém v tuzemsku se jedná a jak si naše země v tomto směru stojí v mezinárodním srovnání. Velice stručně jsem naťukl téma definice tzv. závislé práce a její zamýšlené změny. Na tento záměr se nyní podíváme v detailu.

Matěj Novák: Česká republika a švarcsystém – o jak rozsáhlý problém jde?

Česká právní úprava rozeznává dva základní typy pracovníků – zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“). Rozdíl mezi nimi je, že pracovní činnost zaměstnance naplňuje znaky tzv. závislé práce, jak ji definuje zákoník práce skrze několik pojmových znaků – vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, výkon práce jménem zaměstnavatele, dle jeho pokynů a osobní (výlučný) výkon práce zaměstnancem. Vláda však nyní chystá změnu této legální definice, která by v důsledku mohla zlegalizovat práci desítek tisíc lidí v rámci tzv. švarcsystému – co je vlastně švarcsystém a proč je pro stát škodlivý?

Lukáš Kovanda: Zablokují Němci přidružení Kanady k EU ve strachu z Trumpa a o svůj autoprůmysl? Trump už hrozí zastavením obchodu s EU

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.

Matěj Novák: Stanovisko NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2025 – ke skanzenu čelem nebo zády?

Nejvyšší kontrolní úřad („NKÚ“) publikoval své stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2025. V něm NKÚ bilancuje celkovou ekonomickou kondici Česka, zaobírá se například veřejným dluhem, ekonomickým vývojem či efektivností vynakládaných prostředků. Co se z jeho závěrů dozvídá česká společnost tentokrát a v jaké kondici je tímto prizmatem česká železnice?

Matěj Novák: Kvalita českého školství – jak úspěšní jsou čeští žáci oproti zahraničním?

Debaty o (ne)správném současném nastavení českého školství jsou vpravdě nekonečné. Jenže místo zásadních témat jako je například smysluplnost aktuální podoby maturitních zkoušek nebo kvalifikačních vysokoškolských prací se řeší pseudotémata jako rušení 9. tříd základních škol nebo zavedení povinného cizího jazyka již v první namísto třetí třídy prvního stupně. Ovšem zcela kruciální téma – efektivnost a úspěšnost – se bohužel (v Česku tradičně) neřeší.

Reklama
Lukáš Kovanda: Daňová válka o pohonné hmoty začíná

Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.

Linda Piknerová: Afrika se nezvětšila. Jen jsme vyměnili mapu

Přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN 4. září o změně mapového zobrazení světa vyvolalo bouři na sociálních sítích a reakce mnohem emocionálnější, než by si celá věc vlastně zasluhovala. Nadpisy o ublíženosti Afriky, která se snaží vynutit si větší váhu tím, že donutí zbytek světa kreslit mapy jinak, jsou stejně směšné jako tvrzení, že konečně dochází k nápravě koloniální křivdy a všechny současné atlasy by měly skončit v koši. Rezoluce není závazná, ale jen doporučující, stávající mapy mají své nesporné výhody a možnost vidět svět skrze novou mapovou projekci nám může pomoci pochopit známý fakt, že mapa ovlivňuje naše vnímání reality.

Matěj Novák: České (ne)hodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků – neschopnost nebo záměr?

Česko a Spojené království se v mnohém odlišují, ale v jednom jsou si velmi podobná – fungování státní správy v obou zemích se zdá býti reálným předobrazem věhlasného britského seriálu „Jistě pane ministře“. Každý resort má totiž v každém jednotlivém okamžiku málo zaměstnanců, malý rozpočet, zbytečně omezené pravomoci a dle jeho hlavní filosofie jemu svěřené finanční prostředky nemusí vynakládat efektivně, to jediné, na čem záleží, je, že je vynakládá. Jak to u nás v tomto směru v praxi vypadá?

Matěj Novák: Záměr přesunout péči o rodiče od státu do rodin – sociální experiment?

Již několik dekád je z hlediska demografie jasné, že naše populace bohužel rychlým tempem stárne. Probíhající demografická změna zatím sice ne úplně výrazně, ale přesto neoddiskutovatelně začíná vytvářet tlak (také) na sociální služby. Politici tomuto tématu prozatím nevěnují větší pozornost, což nakonec vyústí v to, že řešení budou přijímána příliš pozdě, pod (v té době již drtivým) tlakem vnějších okolností. I přesto, že dosud nejde o skutečně ústřední téma, objevil se ve veřejném prostoru nápad ministra Juchelky přesunout péči o starší lidi z institucionálního prostředí do rodin. Jak moc nedomyšlený je to nápad?

Lukáš Kovanda: Inflace zůstává pod cílem České národní banky. Výrazně zlevňují potraviny

Srpnová inflace v Česku zrychlila z červencových 1,7 na 1,9 procenta, stále tedy zůstává těsně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Výsledek přesně odpovídá mediánu analytiků v průzkumu Bloomberg, takže z pohledu finančních trhů nejde o překvapení. Jde zatím o předběžný údaj, konečná čísla ČSÚ zveřejní 10. září.

Linda Piknerová: Mauricius: Dubaj bez ropy?

Ostrovní Mauricius si často s Afrikou ani nespojujeme a spíše ho vnímáme jako pozemský ráj kdesi uprostřed Indického oceánu, kam můžeme zamířit na dovolenou, která nebude mít pachuť toho, co si s Afrikou tradičně spojujeme. V zásadě to je pravda, protože domov legendárního Modrého Mauricia sice nabízí na první pohled celkem únosnou porci exotiky, jež se návštěvníkovi nepřestane zajídat s prvním výpadkem elektřiny. Mauricius však nabízí mnohem víc než skvělý golfový green, potápění a výšlapy na majestátní Le Morne. Díky své politické a ekonomické stabilitě, jedinečné poloze a finanční transparentnosti nabízí skvělé investiční podmínky, jimiž může konkurovat i mnohem exponovanější Dubaji, jež po začátku íránské války oprávněně ztrácí na svém lesku.

Matěj Novák: Návrh státního rozpočtu na rok 2027 – co stojí za povšimnutí?

Po měsících interních jednání ministryně financí s jednotlivými resortními ministry byl zveřejněn návrh státního rozpočtu pro rok 2027. Ponechme nyní stranou, že dřívější opozice (nynější vláda) kritizovala loňský rok přístup ministra financí Stanjury, který návrh rozpočtu držel v tajnosti a představil jej až poslední možný den, a zcela totožného manévru využila nyní ona sama, když návrh rozpočtu prezentovala taktéž až úplně poslední den lhůty. Nicméně důležitější, než proces tvorby státního rozpočtu, je jeho podoba, ta ovlivňuje fungování celého státu, neboť státní rozpočet představuje nejvlivnější fiskální nástroj vlády. Pojďme se nyní na návrh podívat podrobněji.

Matěj Novák: Volby v tisících obcí České republiky – jak často jde o skutečnou volbu?

Ve dnech 9. a 10. října proběhnou letos v pravidelném čtyřletém intervalu volby do zastupitelstev obcí. Jedná se o volby politology často označované jako „volby druhého řádu“, neboť se těší (až na výjimky velkých měst – typicky Praha, Brno) znatelně menšímu zájmu voličů než například volby sněmovní nebo prezidentské. Přitom právě složení vedení obcí – tj. měst a vesnic – významně ovlivňuje kvalitu života daného voliče často mnohem více než složení vedení státu. Pro vysvětlení nízkého zájmu voličů se nabízí jednoduchý argument, který je však pro otázku politiky klíčový – komunálním volbám v Česku značně chybí soutěživost. V jakém smyslu?

Lukáš Kovanda: Hypotéky v Česku jen tak nezlevní, i kdyby ČNB snížila sazby

České domácnosti čekající na citelnější zlevnění hypoték dnešní projev Kevin Warshe nepotěšil. Šéf nejmocnější centrální banky světa, té americké, totiž v ostře sledovaném projevu na sympoziu v Jackson Hole vyslal zřetelně jestřábí signál. Ten mimo jiné znamená, že ani případné snížení základní sazby České národní banky, jakkoli samo o sobě už tak málo pravděpodobné, by hypoteční sazby v Česku nesnížilo. Stále větší část ceny dlouhodobých peněz se do Česka dováží ze zahraničí, především právě ze Spojených států.

Matěj Novák: Nulová tolerance alkoholu během jízdy v Čechách – rozumná nutnost nebo zbytečná nedůvěra?

Na úvod přiznávám svou vědomost skutečnosti, jak bouřlivé je toto téma pro českou veřejnost, jak rozjitřené emoce vyvolává a jak je schopno vnést do mezilidských vztahů až nevraživost. Téma (ne)tolerance alkoholu „za volantem“ (resp. za dopravními prostředky obecně) se pravidelně vrací, ale debatující se nikdy nedoberou závěru, který by připadal smysluplný a spravedlivý všem. Má nulová tolerance k alkoholu během řízení stále své opodstatnění nebo bychom měli svůj přístup změnit?

Lukáš Kovanda: Vývoz Česka do Kanady byl loni historicky rekordní, Trumpova cla jej mohou dále zvýšit, na nový rekord

Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.

Matěj Novák: Nelegální domovy pro seniory – (bohužel) logický důsledek současné situace

Demografická témata se v mých článcích objevují pravidelně. Stárnoucí populace, zvýšené výdaje na zdravotnictví a (nejenom) starobní důchody, přehřátý pracovní trh, nedostatečná podpora mladých rodin s dětmi. To vše je předmětem zkoumání odborné veřejnosti, tím pádem i objekt zájmu žurnalistiky a skrze ni i veřejnosti laické. Jedno nové téma se však nyní – zcela oprávněně – dostává čím dál více do veřejného prostoru – zařízení neoficiálně fungující jako domovy pro seniory, některé dokonce i jako domovy pro seniory se zvláštním režimem. O jaký fenomén jde a co stojí za jeho rozmachem?

Linda Piknerová: Když se z Prahy létalo do Afriky (a to nejen do Hurghady) …

Rozjitřené diskuse o vstupu Letiště Praha na pražskou burzu vyvolávají tu a tam vzpomínky na kdysi slušně zavedené ČSA, jejichž existence skončila jen rok poté, co oslavily 100 let od svého založení. Specifickou kapitolu v historii ČSA představovaly lety do Afriky, jejichž realizace byla nedílnou součástí československé zahraniční politiky, která po 2. světové válce byla prodlouženou rukou Sovětského svazu, jenž nějaký čas neměl kapacity na to v Africe působit přímo. ČSA nejenže postupně zřídily pravidelné linky do všech zemí severní Afriky (nepřekvapivě), ale odvážně se rozhodly i pro několik míst v západní Africe, jako byly Mali, Sierra Leone a Guinea. K tomu přidejme charterové lety muslimských poutníků do Saúdské Arábie a pronájmy československých posádek místním aerolinkám a máme před sebou vskutku překvapivou stopu československého afrického angažmá.

Matěj Novák: Nezákonné platby v ordinacích českých lékařů – co umožnilo tyto nekalé praktiky?

Českou republiku již řadu let, bezmála poslední dvě dekády, trápí akutní nedostatek zdravotnického personálu. Vedle toho pomocného (zejm. zdravotních sester), jde hlavně o chybějící lékaře. Lidé se potýkají s tím, že nemohou sehnat kardiologa, alergologa či dětského pediatra, asi největší výzvou v současné době je najít volné místo u stomatologa či gynekologa. Není tak výjimkou, že lidé za svými lékaři dojíždějí klidně i stovky kilometrů, pročež je návštěva ordinace vedle času stojí často i nemalé výdaje na dopravu. Vedle těchto komplikací se však čeští pacienti v ordinacích střetávají i s jiným – zcela oprávněně odsouzeníhodným – nešvarem, tím jsou vyžadované platby za různé „úkony“. Co tento vývoj umožnilo a brojí proti němu nějak český stát?

Lukáš Kovanda: Školní výbava výrazně nezdražila, většina rodičů přesto čeká vyšší útratu než loni

Začátek školního roku letos opět ukrojí z rodinných rozpočtů tisíce korun. Společnost Česká distribuční prošla akční letáky sedmi největších obchodních řetězců v Česku a spočítala, že modelová základní výbava prvňáčka letos vychází přibližně na 3 300 korun. Její celková cena je podobná jako loni, uvnitř nákupního koše se ale ceny jednotlivých potřeb měnily výrazně.

Olga Walló: Stará žena se dívá na hvězdy

Stará žena si žije! Je ve správný čas na správném místě, dívá se na hvězdy a ještě si k tomu zpívá! Stará žena ovšem zpívat neumí, zpívá tedy jen v duchu, o to však procítěněji: Podívej, hvězda padá /můžeš si něco přát                  Abys mě měla ráda/ aby… (tam už je snadné doplnit přání).

Matěj Novák: Zamýšlená revoluce podoby platových tabulek – konečně rozumné nastavení?

Šest set osmdesát čtyři tisíc. Tolik zaměstnanců v České republice pobírá plat – jde tedy o zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je stát. Největší skupiny v této množině tvoří zejm. učitelé, vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů. Zbytek tvoří např. zdravotníci nebo úředníci. Jedná se o zaměstnance z oborů napříč pracovním trhem, ale všichni mají jedno společné – jejich odměňování se řídí tzv. platovým zařazením (v lidové řeči „berou dle tabulek“.) Platové zařazení v rámci tzv. platových tabulek se odvíjí od platové třídy (dle odbornosti vykonávané práce) a platového stupně (dle délky započitatelné praxe). Dlouhodobě je poukazováno na skutečnost, že jejich současná podoba vůbec neodpovídá ekonomické realitě. Proč a jaká změna je na obzoru?

Matěj Novák: Evropa včetně Česká vysychá – stane se starý kontinent pouští?

Před měsícem jsem ve svém článku popisoval sucho, které trápí celou Českou republiku. Bohužel se od doby vydání článku situace nezlepšila, ba naopak je nutno ji považovat za ještě kritičtější. Téměř všechny vodní toky vykazují historická minima svých průtoků nebo se k nim rychle blíží (např. Labe a jeho odhalené „hladové kameny“). Některé menší toky už zcela vyschly. Nedostatek vody už se také výrazně projevuje na výši hladin českých přehrad, což přidělává vrásky vodohospodářům, kteří mají za úkol zásobovat obyvatelstvo pitnou vodou. Problém není zdaleka jenom český, extrémní až historické sucho trápí celou Evropu, která se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety. Za viníka lze vedle dlouhodobé změny klimatu považovat zejm. aktuálně sílící jev El Niño.

Matěj Novák: Česká republika a výstavba – budeme mít za pár let z čeho stavět?

V Česku po delší době kvalitně běží výstavba páteřní dopravní infrastruktury. Mnoho úseků dálnic napříč republikou se uvádějí do provozu, příp. byly zprovozněny v posledním čase, mnoho úseků se buduje či se brzy začne budovat. Řada silnic I. třídy se modernizuje, staví se obchvaty měst, mimoúrovňové křižovatky, dálniční přivaděče. Současně s tím se intenzivně modernizuje tuzemská železniční síť. To, že v této oblasti (primárně základní dálniční sítě) máme dlouhodobý deficit ve výstavbě, je známý fakt. Z tohoto pohledu je současná masivní výstavba bezpochyby pozitivní stav. Jenže české stavebnictví se v budoucnu bude potýkat s velkou výzvou. A tím nemíním otázku stavebního povolení. Problém, který se zpovzdálí začíná rýsovat, je čistě hmotný – nedostatek stavebních materiálů, hlavně kamene.

Reklama