„Ukázalo se, že veřejnost má o tento prostor zájem, a co je důležité, má o něm i konkrétní představy. Lidé vnímají náměstí Míru jako místo s potenciálem, který je ale zatím nevyužitý,“ řekl první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák. Obyvatelé by si přáli více stromů, laviček, vodní prvek, místo na kávu, občerstvení, ale také prostor pro menší kulturní akce. Je to silný signál, že má smysl do kvality veřejného prostoru investovat,“ doplnil.
Z průzkumu vyplynulo, že náměstí Míru je převážně využíváno jako tranzitní prostor. Přes 60 % respondentů uvedlo, že jím pouze procházejí, dalších 20 % zde čeká na MHD. Naopak pobytové aktivity, jako je odpočinek nebo setkávání, uváděli hlavně lidé bydlící do pěti minut chůze, kteří náměstí navštěvují nejčastěji. Právě tato skupina také přinesla nejvíce konkrétních návrhů na zlepšení. Mezi nejčastěji zmiňované požadavky patřilo doplnění vodního prvku (35 % odpovědí), více míst k sezení (28 %), občerstvení (26 %) a herní nebo odpočinkové zóny. Shoda mezi různými věkovými skupinami a způsoby zapojení byla mimořádně vysoká, což výrazně zvyšuje vypovídací hodnotu výsledků.
Velký zájem vzbudilo také osobní setkání s veřejností přímo na náměstí, které proběhlo 25. června. Více než sto lidí se během odpoledne zapojilo do tvorby nástěnky nápadů a sdílení konkrétních podnětů. Tato přímá forma zapojení přinesla cennou zpětnou vazbu. Celkem se podařilo sesbírat přes 200 konkrétních podnětů a více než 130 bodů vztahujících se k vybraným oblastem možné změny. Zaznívala témata na rozšíření zeleně, výsadbu stromů pro stín, zavedení vodních prvků, možnost občerstvení nebo klidná místa k posezení a odpočinku.
„Pro nás jako organizátory celé participace je velmi cenné vidět, jak lidé umí přemýšlet o městě. Dokážou vystihnout nejen to, co jim chybí, ale i co chtějí zachovat. Stromy, klid a dostupnost MHD lidé považují za silné stránky náměstí. Oceňujeme, že se podařilo zapojit i děti, studenty nebo seniory, tedy skupiny, které se až tak často nevyjadřují. Díky různorodým nástrojům participace jsme získali komplexní a kvalitní data, která budou zásadní pro zadání architektonické soutěže,“ uvedla Irena Vostracká, ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.
Výstupy z participace nyní poslouží jako jeden ze základních podkladů pro zadání architektonické soutěže. Její podmínky budou předloženy zastupitelům nejpozději v prosinci 2025. Hodnotící zasedání soutěžní poroty by připadalo na duben 2026. Následně bude zastupitelstvo jednat o výsledcích. Poté bude organizována veřejná výstava všech návrhů a zahájeno jednací řízení bez uveřejnění s vítězem o smluvních podmínkách.