Nehody, požáry i pátraní po pohřešovaných. Plzeňské drony v uplynulém roce pomáhaly více než stokrát!

Zveřejněno v Aktuálně
Od - středa, 10. leden 2024 15:58
Nehody, požáry i pátraní po pohřešovaných. Plzeňské drony v uplynulém roce pomáhaly více než stokrát! Zdroj: SITMP

Celkem 113 výjezdů ve spolupráci se složkami integrovanného záchranného systému má za sebou dronařský tým Správy informačních technologií města Plzně. Jedná se tak o rekordní čísla.

Cvičení  u BolevákuJako členové SDH Plzeň-Litice vyjížděli donaři k 52 dopravním nehodám, osmi požárům a ve 25 případech pátrali po pohřešovaných osobách. Zasahovali u dalších 13 bezpečnostních opatřeních a 15 jiných událostí. Jejich pomoc stále častěji využívá dopravní policie, speciální pořádková jednotka i hasičský záchranný sbor, dronaři pro zefektivnění práce vyvíjejí speciální software a aplikace. „Rekordní počet výjezdů je důkazem toho, že drony v Plzni už jsou standardní součástí integrovaného záchranného systému. Spolupráce mezi jednotlivými složkami funguje perfektně, navíc se intenzivně pracuje na zdokonalování celého systému. Plzeň je v této oblasti mezi českými městy průkopníkem a naší prioritou je, aby tomu tak bylo i nadále,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.

„Kromě rekordního počtu výjezdů s hasiči a policisty stoupá i počet cvičení, kterých se dronaři účastní. Loni to bylo 23 akcí, z nichž nejvýraznější byly velké cvičení AMOK v Líních, simulace úniku čpavku v pivovaru, noční cvičení zaměřené na hledání osob nebo taktické cvičení v Ejpovickém tunelu. Každý měsíc dronaři cvičí i s plzeňskou zásahovou jednotkou,“ podotkl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Drony SIT jako jednotka sboru dobrovolných hasičů drží pohotovostní služby 24 hodin denně sedm dnů v týdnu. „Při výjezdech s IZS na místo události musíme splnit určité časové limity. Během pracovní doby máme na příjezd 60 minut, 90 minut mimo ni, také během víkendů a svátků. Realita je taková, že v rámci pracovní doby dojedeme na místo průměrně za šest minut, mimo ni za 24 minut. Mimo pracovní dobu to znamená dojet z domova do našeho zázemí, naložit techniku a vybavení a dopravit se na místo zásahu,“ vypočítal ředitel úseku Drony SIT Josef Navrátil.

Cvičení ŠumavaKuriozitou je během víkendové služby zažít všechny typy výjezdů. Tedy dopravní nehodu, požár a pátrání po pohřešované osobě. To loni zažili dronaři celkem dvakrát. „Počet našich výjezdů rok od roku stoupá, loni už jsme na podzim věděli, že překonáváme číslo z předchozího roku. Těší nás, že můžeme policistům a hasičům nabídnout profesionální služby a dál pracovat na rozvoji našich zkušeností, hardwaru a softwaru. To jsou aplikace, které speciálně vyvíjíme pro jejich potřeby, abychom zefektivnili práci a vytěžili z pořízených dat a snímků maximum informací,“ doplnil Josef Navrátil.

Nejvyužívanějším bezpilotním letounem byl loni dron DJI Matrice 350 vzhledem k tomu, že jej lze osadit různými kamerami s termovizí, několikanásobným zoomem nebo světlometem při špatných světelných podmínkách. Mezi nejvíce používané aplikace patří především IZS Stream nabízející veliteli zásahu pohled v reálném čase z několika kamer současně a Crash Inspektor, který poskytuje velmi přesná data při ohledání místa dopravní nehody a zajištění stop. Profesionalitu a vynikající spolupráci s dronaři si pochvalují plzeňští hasiči i policisté.

První drony zakoupila Správa informačních technologií města Plzně v roce 2014. „V červenci 2015 jsme získali jako první české město povolení k leteckým pracím od Úřadu pro civilní letectví ČR. Spolupráce s IZS začala o rok později při dohledu nad fotbalovým utkáním. První ostrý zásah přišel v roce 2018, kdy jsme monitorovali leteckou havárii na Nové Hospodě, kde spadl vrtulník do výrobní haly. Pár dnů poté hořela ubytovna na Karlově, k oběma zásahům si nás vyžádaly zasahující složky. Postupně jsme si vytvořili perfektní a profesionální spolupráci. Novým přesahem, kde chceme drony využívat, je vzdělávání mladých lidí. Ke konci loňského roku jsme předali čtyři stroje plzeňské SPŠ dopravní, podpora talentů a vychovávání expertů nám dává v Plzeňském inovačním ekosystému PINE smysl,“ vysvětlil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.