Krmení labutí či kachen rohlíkem patří ke zvykům už dlouhou dobu. V Plzni se ale poslední dobou rozmohlo například i přikrmování nutrií. V minulém týdnu jim dokonce někdo přinesl kýbl poctivých uzenin, což zvířecí záchranáři považují za vrcholný extrém hlouposti. Zvířata se totiž dožívají nižšího věku, zároveň dochází ke znečišťování území a podpoře nepůvodních druhů, kteří mohou přenášet nemoci.
Názory na přikrmování volně žijících druhů zvířat v přírodě se podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni liší. "I já sám jsem donedávna patřil spíše k těm, kteří hlásali, že rozumné přikrmování zejména ptáků má v naší leckde monokulturní krajině svůj opodstatněný význam. Ovšem poté, co za poslední tři roky se k nesprávnému přecpávání vodních ptáků pečivem přidal i fenomén krmení nutrií, městských holubů a tím i masivní podpora populace potkanů v Plzni, mě tento novodobý fenomén, umocňovaný na sociálních sítích, přivádí k šílenství," nebral si servítky.
To, že jde maminka či babička s malými dětmi se podívat na labutě a kachny k Lochotínské či Papírenské lávce anebo na náplavku Denisova nábřeží a dítě se rozdělí s vodními ptáky o rohlík, by podle svých slov nepovažoval za nic tak špatného. "Ale když vidím, co vše a v jakém množství lidé k vodě zvířatům s blaženým pocitem jejich záchrany nosí, tak mě po třiceti letech vysvětlování přepadá děs, běs, vztek a beznaděj. A je úplně jedno, jestli k vodě nesete krouhanou zeleninu, odřezky z kuchyně, slupky od brambor, ovesné vločky, kusy nádherné omyté kořenové zeleniny, tašku starého pečiva, vánočku s mandlemi, perníčky či jiné pochutiny," podotkl Makoň.
"Vrcholným extrémem lidské hlouposti" pro Makoně byla středa 14. února, kdy k řece pod lávku přinesl někdo minimálně jeden kýbl poctivých uzenin. Š"pekáčky výběrové, klobásy, půlka salámu, a to minimálně v počtu 30 kusů poházených jak na trávníku, tak ve vodě," popsal Makoň. Na závoz uzenin zvířecí záchranář upozornil náhodný kolemjdoucí, který úplně stejně jako my nepochopil, kdo a proč tyhle dobroty zvířatům k řece donesl.
A co tedy zvířatům hrozí, pokud je lidé chodí krmit? "Zkracuje se jim život. Kromě toho lidé výrazně znečišťují veřejné prostranství a podporují nepůvodní druhy zvířat, která se v důsledku své početnosti následně stanou přenašeči nebezpečných zoonóz a nákaz pro všechny kolem. Přesněji, to co tito lidé dělají na řece Mži i Radbuze v Plzni, má fatální následky pro naše původní volně žijící zvířata, je ale zároveň i velice nebezpečné pro vás a další lidi, návštěvníky lokality," uzavřel Makoň.
