Dalších dvacet kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibylo do chodníků na osmi místech v Plzni. Ve městě je teď takových kamenů 77. Kromě 15 kamenů připomínajících židovské oběti holokaustu se město k mezinárodnímu projektu tentokrát poprvé připojilo i s pěti kameny věnovanými plzeňským Romům, kteří byli za války odsunuti do koncentračního tábora v Letech u Písku.
„Když jsme v roce 2012 s tímto projektem v Plzni začínali, instalovali jsme opravdu jen několik málo kamenů, neboť šlo o akci v Plzni zcela neznámou a v tehdejší době také organizačně obtížně zajistitelnou. Byl jsem ale velmi odhodlán Stolpersteine do našeho města přinést a instalovat pamětní kameny do chodníků především před domy, v nichž oběti holocaustu žily před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Jedna věc je totiž číst si o těchto událostech v učebnicích, ale věc druhá je spojit si konkrétní oběť, jméno, osobu se skutečným místem, kde člověk před deportací žil. Vzpomeňme proto na všechny ty, kteří byli součástí města Plzně a byli našimi spoluobčany, i když je to už téměř 80 let,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa při instalaci pamětního kamenu doktora Theodora Eisnera v Prešovské ulici.
„Pro řadu mladých lidí je dnes druhá světová válka a holocaust pouhou kapitolou v učebnici dějepisu. Proto je nutné si trvale připomínat nejen jména obětí, ale i konkrétní příběhy nacistické zlovůle a jedno z nejhorších období našich i světových dějin. Holocaust zůstává trvalým mementem, neboť i dnes Židé musejí čelit nárůstu antisemitismu v Evropě i ve světě,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí, při zahájení projektu na Palackého náměstí, kde byly instalovány čtyři kameny Stolpersteine k uctění rodiny Perelesových.
V letošním roce se město Plzeň do projektu připojilo realizací dvou desítek pamětních kamenů na osmi místech: Palackého náměstí 23, Kardinála Berana 14 a 23, Klatovská 12, Prešovská 4, Přeštická 4 (u Zastávky), Lochotínská 37 a Pod Záhorskem 3. V tomto roce si poprvé představitelé města připomněli nejen osudy 15 obětí lednových transportů v roce 1942 z řad židovského obyvatelstva, ale také pěti obětí nacistické perzekuce plzeňských Romů odsunutých do cikánského koncentračního tábora Lety u Písku. Deportace z Plzně do tábora v Letech probíhaly od 3. srpna 1942.
Realizaci Stolpersteine zahájili zástupci města, centrálního plzeňského obvodu a Židovské obce Plzeň na Palackého náměstí 23, kde vzpomenuli na rodinu obchodníka s cukrovinkami a spolumajitele domu Rudolfa Perelese, jeho druhou ženu Annu a dvě děti. Celá rodina byla zavražděna v koncentračním táboře Izbica. V ulici Kardinála Berana připomínají pamětní kameny rodiny Friedlerových a Kleinových, v Prešovské ulici doktora Theodora Eisnera.
Na Klatovské třídě jsou pamětní kameny věnovány továrníkovi a majiteli domu Zikmundu Friedlerovi a jeho manželce Emilii. Zajímavostí je, že jde o dům na Klatovské třídě 12, kde se nachází Loosův interiér, apartmán doktora Josefa Vogla, známého židovského lékaře, který byl zetěm Friedlerových. Josef a Štěpánka Voglovi uprchli před nacisty do exilu, po válce z Plzně uprchli podruhé před komunistickou totalitou. Z původně rozsáhlého bytu a zdravotnických prostor manželů Voglových se dodnes na Klatovské 12 zachovala jídelna s obývacím pokojem.
Kameny zmizelých, symbolicky uctívající deportované plzeňské Romy, se nově nachází i v Přeštické ulici 4 u Zastávky. Připomínají dospělé i dětské oběti romského holocaustu, Annu a Žofii Janečkových, Františka, Josefa a Antonii Serynkových. Poprvé byly pamětní kameny obětem holocaustu položeny na území Městského obvodu Plzeň 1, a to v ulicích Lochotínská 37 a Pod Záhorskem 3, kde upozorňují na osud významných rodů továrníků Krausových a Hanákových.
Město Plzeň si připomíná oběti holocaustu akcí Stolpersteine od roku 2012. Letošního ročníku se kromě představitelů města a městských obvodů zúčastnili také zástupci Židovské obce Plzeň, navrhovatelé a pozůstalí. Projekt realizuje Odbor kultury Magistrátu města Plzně ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně a Archivem města Plzně. Realizace se stejně jako v loňském roce ujala firma Drahoslava Duny. Odbor kultury obdržel v loňském a letošním roce enormní počet návrhů na realizaci dalších kamenů zmizelých v Plzni, které v následujících letech bude uskutečňovat.
