Kromě nutrií ale potrava láká i potkany, což si mnoho lidí neuvědomuje, čímž se zvyšuje celkový počet potkanů ve městě. „Budováním chodeb v březích nutrie přispívají k jejich nestabilitě, což společně s vypásáním pobřežní vegetace může vést ke zvýšené břehové erozi. To má pak negativní dopad na populaci některých druhů živočichů a ptactva,“ upřesnila vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Svobodové Kaiferové.
„Naléhavě žádám všechny Plzeňany, kteří chodí krmit nutrie, aby to nedělali. Především ve vlastní zájmu, protože sebe a často i své děti vystavují zbytečnému nebezpečí nákazy velmi nepříjemnými nemocemi. A krmením těchto hlodavců celkově ztěžují situaci,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
Na území města jsou nutrie již velmi ochočené. Výjimkou nejsou ani případy, kdy si je lidé chtějí při krmení pohladit. „I když se zdají být ochočené, stále se jedná o divoká zvířata. V případě ohrožení se brání a jejich kousnutí může znamenat velkou nepříjemnost,“ doplnila Dagmar Svobodová Kaiferová a upozornila, že nutrie navíc mohou přenášet řadu nemocí, například salmonelu nebo leptospirózu, proto by se lidé měli vyvarovat přímého kontaktu s nimi.
Mezi nejproblematičtější místa v Plzni patří řeka Mže nebo vodní nádrž České údolí. Infocedule už jsou nyní umístěny třeba v parku za Plazou nebo na Lochotínské lávce přes řeku Mži.
