Počet obyvatel v Plzeňském kraji klesl

V rámci plzeňského regionu došlo k poklesu v pěti ze sedmi okresů. Nárůst byl evidován pouze v okresech Tachov (o 427) a Plzeň-sever (o 244). Nejvíce ztrátovým byl okres Plzeň-město, kde se počet obyvatel od začátku roku snížil o 1 652 osob, a to zejména vlivem migrace.

na počtu obyvatel se negativně projevuje trvale se snižující počet živě narozených dětí, kterých bylo za 1. až 3. čtvrtletí 2025 v kraji jen 3 192, což je o 295 méně než za stejné období předchozího roku. Z hlediska genderového srovnání mírně převažovali chlapci, kteří se na celkovém počtu živě narozených podíleli 51,1 %. Vyšší počet dívek se narodil pouze v okresech Plzeň-město a Tachov (shodně 50,7 %). Prvorozené děti představovaly 47,5 % ze všech živě narozených, druhorozené 38,3 % a 454 dětí bylo pro matku již třetím či dalším dítětem. Mimo manželství se ve sledovaném období narodilo 1 570 dětí, což je meziročně o 101 dětí méně a zároveň se jedná o 49,2 % z živě narozených (v rámci Česka to bylo 46,9 %). Nejvyšší podíl narozených v kraji mimo manželství byl v okresech Plzeň-jih a Tachov (shodně 54,6 %), nejnižší v okrese Plzeň-město (45,0 %).

Ve sledovaném období v kraji zemřelo 4 923 osob, z nichž v 2 549 případech šlo o muže. Meziročně se počet zemřelých jen mírně navýšil o 267 osob. Převážná většina zemřelých spadala do věkových kategorií 80–89 let (32,7 %) a 70–79 let (29,6 %). Celková úmrtnost v kraji byla s relativní hodnotou 10,7 ‰ mírně nad republikovým průměrem (10,3 ‰). Nejvyšší úmrtnost byla evidována v Ústeckém kraji (11,6 ‰), naopak nejnižší v Praze (8,6 ‰). Kojenecká úmrtnost, která v kraji dosáhla hodnoty 2,5 zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených, byla mírně pod celorepublikovým průměrem (2,6).

Nižší hodnoty počtu živě narozených spolu s meziročně mírně vyšší hodnotou úmrtnosti vyústily v záporný přirozený přírůstek, který v kraji dosáhl hodnoty -3,8 ‰ (tj. -1 731 osob). Zároveň se jedná o mírně vyšší hodnotu, než činil průměr Česka (-3,1 ‰). Úbytek přirozenou měnou byl evidován ve všech okresech Plzeňského kraje. Nejvýrazněji se projevil v okrese Plzeň-jih, kde dosáhl hodnoty -4,9 ‰, což zde souvisí s nejnižší mírou porodnosti (6,5 ‰) a zároveň třetí nejvyšší mírou úmrtnosti (11,3 ‰) mezi okresy Plzeňského kraje. Naopak nižší hodnoty přirozeného úbytku bylo dosaženo v okrese Tachov (-1,9 ‰), kde byla zároveň mapována nejvyšší míra porodnosti v kraji (7,8 ‰).

Do Plzeňského kraje se za devět měsíců roku 2025 přistěhovalo 11 894 osob, což bylo o 1 067 osob méně než za stejné období předchozího roku. Z 38,9 % se jednalo o přistěhovalé z ostatních krajů Česka, většinu však tvořili přistěhovalí ze zahraničí. Do kraje přišlo za sledované období 7 271 imigrantů, což je ve srovnání s předchozím rokem o 623 osob méně. Počet vystěhovalých ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku stagnoval. Celkem se z kraje za 1. až 3. čtvrtletí 2025 vystěhovalo 11 704 osob (meziročně tak jen o 12 méně), z toho 43,9 % do ostatních krajů Česka a 56,1 % do zahraničí. Saldo migrace tak bylo kladné, jako tomu bylo i v předchozích letech, ale zároveň byla jeho hodnota (190 osob) nejnižší ve sledovaném období od roku 2012. Relativní hodnota přírůstku stěhováním dosáhla 0,4 ‰, což je výrazně pod průměrem Česka (1,6 ‰). V rámci vnitrostátní migrace směřovalo nejvíce přistěhovalých do okresu Plzeň-město a do příměstského okresu Plzeň-sever. Přistěhovalí z ciziny směřují kromě Plzně více i do okresu Tachov, kde mají z důvodu rozvoje průmyslových zón podél dálnice D5 větší možnosti pracovního uplatnění. Tuto skutečnost potvrzuje i relativní migrační přírůstek, jehož nejvyšších hodnot bylo dosaženo právě v okrese Tachov 11,9 ‰. Naopak nejvíce ztrátovým byl okres Plzeň-město (-6,7 ‰).