Příbram byla hodně těžkým soupeřem, souhlasíte?
Zápas to nebyl jednoduchý. Příbram ukázala, že je nebezpečná. I po sestupu udržela kádr pohromadě. My jsme si o poločase říkali, abychom hráli trpělivě. Věděli jsme, že gól prostě dáme.
Váš gól byl z kategorie těch šťastných. Jak byste ho popsal?
Kayi (Kayamba, pozn. red.) vystřelil, nevím, jestli se to tam ještě nějak odrazilo od jejich obránce, ale pak to šlo od mého chrániče. Asi při mě stáli fotbalový bozi. Už jsem to chtěl protrhnout, nebyl to kvér ze třiceti, ale počítá se. Hlavně, že se vyhrálo.
V sezóně jste se často dostával do zakončení, ale góly nepřicházely. Děláte už na tréninku něco jinak?
Pracuju, snažím se. Po tréninku si přidávám střelbu. Marek Bakoš i Pavel Horváth mi říkali, že to přijde. Že dám gól čimkoli a protrhne se to, tak doufám, že budou mít pravdu. A ty neproměněné šance? To je na houby.
Nedobírali si vás v kabině po zápase?
Pan Šádek (majitel a generální manažer, pozn. red.) mi dal bonboniéru a řekl, že to bude gól roku.
V začátku sezóny jste patřil do základní sestavy, v posledních utkáních jste z ní vypadl..
To je fotbal, nemůžete si to dávat do hlavy. Musím být připravený nastoupit kdykoliv v průběhu zápasu. Na tréninku podávat stoprocentní výkon a snažit se trenéra přesvědčit. Nebudu uražený, to vůbec neexistuje. Chci dát týmu všechno, ať je to v 70. nebo 80. minutě.
Poslední zápasy se vám daří. Je v kabině teď velká pohoda?
Pohoda určitě v kabině je. V zápase s Hradcem bylo vidět, že na nás leží pohárové vyřazení. To byla tragédie. Ale pomohla nám reprezentační pauza.
