Rozhlednu v bývalé vojenské věži předloni park zhruba za deset milionů korun opravil a změnil se návštěvnický režim. Kvůli bezpečnostním a požárním předpisům se omezil počet lidí na rozhledně na 50 návštěvníků na věži a deset na vrchní vyhlídce. Loni vystoupalo 230 schodů věže téměř 16.500 turistů. "Toto je zajímavé místo, řekl bych takový destilát, slivovice Šumavy, protože na tomto jednom místě se snoubí hodně typických znaků z minulosti Šumavy. Od dob Klostermanna přes druhou světovou válku a poválečný vývoj, vznik národního parku," uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Ústředními tématy expozice v prostředním ochozu je historie vojenské stanice Poledníku a téma železné opony, které se dotýká i zabezpečení státní hranice armádními vrtulníky od poloviny 80. let 20. století. "Věž na Poledníku byla tehdy prioritou, měli jsme tu 130 až 160 zaměstnanců," řekl Václav Hrabý, který byl jako dvaadvacetiletý mistrem stavby věže.
Na vojenské časy Poledníku v době železné opony vzpomněli i letci z Plzně, kteří tady od konce prosince 1984 ve vrtulnících Mi-24 hlídali státní hranici, když se k ní z Německa přiblížil západní vrtulník. Bylo proto zřízeno stanoviště vrtulníků na nedalekém Zhůří. "Když bylo hezké počasí, létali jsme i celý den, vzlétali jsme několikrát denně. Létali jsme s vrtulníkem podle hraničních kolíků, v malé rychlosti 100 až 150 kilometrů v hodině a naproti jsme si mohli mávat s kolegy na druhé straně hranice," řekl ČTK bývalý velitel letky vrtulníků Jiří Jogl. U Poledníku se v roce 1985 při jednom takovém vzletu zřítil mezi stromy vrtulník s tříčlennou posádkou. Všichni nehodu přežili.
V posledním ochozu ukazuje expozice historii vývoje lesa. "Máme historické záznamy o tom, jak tu byl prales, který se v 19. století proměnil, jaký byl dál jeho vývoj, jak po orkánu Kyrill v lednu 2007 až do dnešních dob, kdy tady roste vlastně nový prales," dodal Štemberk.
Na konci 60. let 20. století vznikl na Poledníku v nadmořské výšce 1315 metrů vojenský areál pro sledování leteckého a pozemního provozu v tehdejším sousedním západním Německu a pro odposlechy a rušení televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za hranicemi. Do roku 1989 patřil Poledník do přísně střežené pohraniční oblasti. Byl izolován od okolního světa a nebyl ani vyznačen na většině tehdejších map. Armáda ho opustila po roce 1990, o sedm let později ho koupila správa parku. Věž, která měří 37 metrů, byla přebudovaná na rozhlednu a veřejnosti se otevřela v roce 1998. Zájem byl tehdy obrovský, za rok ji navštívily desítky tisíc lidí. Později se návštěvnost ustálila na 30.000 turistů ročně.
čtk
