Karel Makoň

Každý rok se v pozdním létě opakuje stejný scénář. Telefonáty na Záchrannou stanici živočichů v Plzni drnčí a lidé hlásí nálezy ježků, kteří se pohybují za bílého dne nebo působí „příliš malí“. Podle šéfa plzeňských záchranářů Karla Makoně však v 80 % případů jde o zbytečný a škodlivý zásah do života volně žijícího zvířete, který ježka připraví o domov a vystaví ho obrovskému stresu.

Pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň zažili pekelně nabitý čtvrtek 11. června 2026. Během jediného dne museli zvládnout nejen péči o zvířata na základně, ale také neobvyklou ekologickou výchovu v terénu a souběžně s tím i náročnou technickou akci na ochranu chráněných ptáků na Domažlicku. Obě akce dopadly na jedničku.

Ostrou akci s bleskovým zásahem zažili ve středu dálniční policisté, pracovníci údržby a zvířecí záchranáři. Přímo uprostřed dálnice D5 na 100. kilometru u sjezdu na Heřmanovu Huť se v dělicím pruhu mezi svodidly pohybovalo zraněné mládě daňka skvrnitého. Kvůli jeho záchraně museli policisté kompletně zastavit provoz v obou směrech.

Příběh čtyř osiřelých čápat z Františkových Lázní, která minulý týden po tragické smrti jednoho z rodičů sundali hasiči z komína, nabral nečekaně rychlý a šťastný směr. Díky perfektní koordinaci záchranných stanic a úřadů Plzeňského a Karlovarského kraje se v pátek 22. května 2026 podařila mimořádná logistická akce.

Jaro v plném proudu znamená pro plzeňskou záchrannou stanici živočichů extrémní pracovní nasazení. Odborníci se aktuálně starají o desítky mláďat, finišují s opravami voliér a vyrážejí k jednomu výjezdu za druhým.

Jaro je v plném proudu a plzeňská příroda se řídí svým kalendářem bez ohledu na to, zda jde o les, nebo centrum města. To s sebou přináší i specifické zvukové projevy, které v těchto dnech zaměstnávají odborníky ze Záchranné stanice živočichů Plzeň. Podle šéfa stanice Karla Makoně se nejčastější dotazy veřejnosti týkají dvou naprosto odlišných ptačích druhů.

Odchytit zraněné divoké zvíře vyžaduje pevné nervy a letité zkušenosti. Často totiž existuje pouze jediný pokus – pokud se nepovede, zvíře ztratí důvěru a šance na jeho záchranu se rovná nule. Své o tom vědí záchranáři ze Záchranné stanice živočichů Plzeň, kteří v neděli 3. května zasahovali na Domažlicku.

Záchranná stanice živočichů Plzeň (DES OP) informovala o nedávném zásahu v Plzni-Doubravce. Poblíž konečné stanice trolejbusu č. 16 si všímavá dívka v korytě vyschlého potoka všimla podezřele se chovající vydry říční. Na místo byl přivolán vedoucí stanice Karel Makoň, který za pomoci místních obyvatel poraněné zvíře odchytil a převezl k ošetření.

Říká se, že o práci se nemá prosit nahlas, jinak jí přijde nad hlavu. Své o tom vědí manželé Matouškovi z Radonic, novopečení členové Záchranné stanice živočichů Plzeň. Poté, co si posteskli, že už dlouho neměli žádný výjezd, jim osud do cesty přihrál hned dva bobry. Ten druhý, dospělý jedinec, způsobil pozdvižení u obce Puclice.

Zatímco většina lidí si užívala velikonoční svátky v klidu, v Záchranné stanici živočichů v Plzni se nezastavili ani na minutu. Během svátků kombinovali záchranáři zvířat náročné terénní zásahy s budováním nového zázemí.

Pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň (DES OP) zveřejnili detaily ze dvou aktuálních případů, které zvedly hladinu adrenalinu i radosti. Jeden se odehrál přímo v kulisách plzeňského sídliště, druhý vyžadoval mravenčí pátrání v terénu Mlýnského vrchu u Novosedel.