Vše vypuklo v 10:00, kdy maškary dorazily na statek v čele s „kecalem“, za něhož se stejně jako loni přestrojil místostarosta Jedničky Jiří Rezek. Jménem všech účastníků požádal starostku Ivanu Bubeníčkovou o svolení k masopustnímu reji. Ta jej udělila a „kecalovi“ předala klíč od obce. „Veselme se!“ pronesla a průvod se v doprovodu lidového Souboru písní a tanců Jiskra vydal na obchůzku devíti dvorů na zdejší návsi. Nechyběla ani dvě veřejná zastavení s hudbou a tancem, která si nenechaly ujít stovky lidí.
Bohatý program byl mezitím i na statku U Matoušů. V půlhodinových blocích zde hned čtyřikrát zahráli Heligonkáři Aleše Rusňáka, návštěvníci dále zhlédli komentovanou ukázku porcování vepřového masa v podání řeznického mistra Radka Janouta a na děti čekaly tvořivé dílny. Mohly si napíklad vyrobit podobnou čepici, jakou měl „kecal“, anebo masky různých zvířat. Nechybělo ani malování na obličej, řada dětí se poté zapojila do průvodu maškar.
Mezi jednou a druhou hodinou odpolední dorazil průvod na statek, kde si přítomní vychutnali ještě závěrečné vystoupení folklórního souboru Jiskra. Program vyvrcholil v 15:00 pohřbem obtloustlého zhýralce Bakuse. Ten nakonec přišel o hlavu a byl zasypán hnojem. Celá akce skončila ve čtyři odpoledne.
Tradiční průvod maškar je v bolevecké kronice naposledy zmíněn před druhou světovou válkou. Najdeme zde také záznamy o tanečních zábavách konaných před Popeleční středou. „Masopust jako takový je období, které začíná už po Třech králích, jeho konec je ale pohyblivý, uzavírá se totiž ve vztahu k Velikonocům, konkrétně k Popeleční středě, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Dříve bývalo zvykem, že lidé před tímto půstem pořádali zábavy a zabijačky a hodovali,“ popsala správkyně statku U Matoušů Mirka Kubatová Pitrová. Masopust následně vyvrcholil bujarou oslavou s průvodem masek, o čemž se bolevecká kronika zmiňuje jako o tak zvaných bláznových dnech. „Je skvělé, že se tradici podařilo v roce 2022 obnovit, a my si tak můžeme připomenout obyčeje našich předků,“ doplnila Kubatová Pitrová.
Selský dvůr U Matoušů je jedinečnou a hodnotnou ukázkou lidové architektury nejen na západě Čech a v letech 2019 až 2021 prošel nákladnou rekonstrukcí. Nebývalý kontrast nabízí jeho umístění na staré Bolevecké návsi, která stojí uprostřed panelového sídliště, jež zde vyrostlo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Díky silným hlasům rodáků a odborníků nebyla tehdy náves srovnána se zemí, což se stalo například na Skvrňanech či Doubravce. Statek je ve správě Národního památkového ústavu a od roku 2008 se pyšní statusem národní kulturní památky.
