Výstava v Západočeské galerii odkrývá různé způsoby obživy umělců v 19. století

Zveřejněno v Kultura ZAK
Od - pátek, 1. březen 2024 17:21
Výstava v Západočeské galerii odkrývá různé způsoby obživy umělců v 19. století Foto: Západočeská galerie

Nové způsoby, jakými si umělci v 19. století zajišťovali obživu, odkrývá nová výstava v Západočeské galerii v Plzni nazvaná Umění prodat (se). Umělec ve spárech trhu 19. století. Ve výstavní síni "13" si mohou návštěvníci prohlédnout víc než stovku děl Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Františka Kupky, Alfonse Muchy, Jana Štursy, Mikoláše Alše a dalších významných českých autorů. Mezi nové způsoby obživy patřila reklama, multiplikace děl, malování žádaných krajin, zátiší a drobných portrétů, ale i knižní a časopisecké ilustrace, vizitky či plakáty.

„Výstava Umění prodat (se). Umělec ve spárech trhu 19. století sice představuje umělce ve spárech trhu, nikoliv však podle zažitých romantizovaných představ o ‚chudém malíři‘, ale naopak jako umělce, který je schopen se v nové době dobře zorientovat a uplatnit,“ objasňují autoři výstavy Eva Bendová, Marie Fiřtová a Vít Vlnas.

Expozice se soustředí na tři kapitoly charakteristické pro tehdejší umělecký provoz: na to, jak reklama mohla ovlivňovat umění, jak se umělecké dílo profilovalo jako reklama prostřednictvím multiplikací a reprodukcí, a jakými cestami (mimo veřejné zakázky nebo sběratelství a výstavy) umělec do tržního prostředí vstupoval.

„Návštěvníkům je téma představeno prostřednictvím 109 děl. Kromě malby, drobných sochařských děl, kresby a grafiky jsou k vidění dobové fotografie, knižní kultura, ilustrace a další ukázky umění všedního dne, jako například váza, dóza, firemní vizitky, plakáty či reklamy na mýdlo,“ vypočítává Marcela Štýbrová, kurátorka výstavy ze Západočeské galerie v Plzni.

Živnostenské a řemeslné křídlo zastoupí Norbert Grund, August Bedřich Piepenhagen, Josef Navrátil. Umění i rutinu portrétu představí velká jména generace Národního divadla – Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Jakub Schikaneder. Prostor je věnován i umělcům, kteří se uplatnili v ‚nových médiích‘ a stali se tak průkopníky dosud neznámých technik a žánrů – Luděk Marold, Alfons Mucha, František Kupka, Karel Špillar. A také těm, kteří vstoupili do kulturního povědomí svým angažmá v oblasti ilustrace, knižní kultury i dobových časopisů – Viktor Oliva, Mikoláš Aleš, Vojtěch Preissig. Návštěvník nahlédne i do procesu multiplikace významného uměleckého díla, nejen na příkladu slavné malby, ale i  v drobné plastice, zastoupené zmenšeninami děl Josefa Václava Myslbeka či Jana Štursy.

K výstavě současně vychází stejnojmenný katalog v grafické úpravě Martina Pivrnce.

Výstava vznikla ke 44. ročníku plzeňského mezioborového sympozia na aktuální téma Trh a kapitál v  české kultuře 19.  století, konaného v rámci festivalu Smetanovských dnů Plzeň, a byla připravena ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy.