Zastupitelstvo loni v lednu schválilo záměr prodeje parcely Bílé haldy. Přihlásil se jeden zájemce, město s ním v červnu podepsalo smlouvu. Podle ní měl do roka od podpisu zmizet veškerý materiál haldy. „Tedy do 9. června 2024 měl být odvezen odpad z Bílé haldy, to zájemce stihl o čtyři měsíce dříve. Naším cílem je využít pozemek pro vybudování 16 parcel pro rodinné domy. Jedná se o klidnou lokalitu na okraji centra města, která doposud neslouží schválenému účelu, a to individuální výstavbě rodinných domů,“ vysvětlil místostarosta města Rokycan Jiří Sýkora.
„Budoucí kupující splnil první podmínku, do roka odvézt odpad z produkce metalurgických provozů bývalé slévárny v souladu s platnou legislativou. Do dvou let od podpisu smlouvy musí zajistit vydání stavebního povolení na stavbu technické infrastruktury pro budoucí stavbu rodinných domů dle urbanistické studie z roku 2011 s návrhem 16 rodinných domů. Do tří let od podpisu smlouvy musí pak realizovat a uvést do trvalého užívání samotnou stavbu technické infrastruktury v rozsahu vydaného stavebního povolení pro stavbu rodinných domů. V současnosti probíhají projekční práce na nové dopravní a technické infrastruktuře,“ uvedl vedoucí Odboru rozvoje města Městského úřadu Rokycany Jiří Hlad.
„V případě nedodržení výše uvedených podmínek nebude budoucí prodej předmětného pozemku realizován, a to bez jakékoliv náhrady budoucímu kupujícímu ze strany města Rokycany,“ upozornil Jiří Hlad.
Město Rokycany nechalo v roce 2004 akreditovanou laboratoří zpracovat analýzu vzorku materiálu Bílé haldy. Ta ukázala, že strusku je možné uložit na jakoukoliv skládku ostatních odpadů nebo ji využít k terénním úpravám a rekultivacím. Další rozbor pak vyhodnotil, že bílou strusku lze zařadit mezi vápenatá hnojiva. Město zkoumalo zájem o možnost využít materiál na hnojiva. Zájem ovšem nebyl. Bílou haldu tvořily hlinitokřemičitany vápníku a hořčíku. Materiál ovšem nemá potřebnou pevnost jako přírodní kámen.
První snaha o likvidaci Bílé haldy je z roku 1958, kdy bytová komise MNV plánovala, že na místě vyroste komplex garáží. Část pahorku se patrně podařilo odtěžit v letech 1966 až 1967 při výstavbě prodejny čp. 861/II. V říjnu 1966 město vyhlásilo, že materiál z Bílé haldy je možné použít na úpravu komunikací. V roce 1994 získala povolení k odtěžení a rozprodeji materiálu firma BIJO z Plzně, práce ale vůbec nezačaly.
V lednu 2004 souhlasila městská rada s pronájmem pozemku Bílé haldy soukromému zájemci, který by jej využil v souladu s územním plánem. V srpnu 2004 plán posvětili i zastupitelé. Město podepsalo kontrakt s firmou Inplast z Kralup nad Vltavou. Do konce roku 2006 měla firma haldu odtěžit a zlikvidovat. Městu by z případného zisku připadlo pět procent. Firma chtěla na likvidaci haldy žádat o dotaci z Evropské unie. Odtěžený materiál, odhadem 45 000 kubických metrů, se pak měl druhotně využít. Počátkem září 2006 firma požádala o prodloužení výpůjčky pozemku do konce roku 2008 s tím, že likvidace strusky není tak jednoduchá, jak se zdálo. Odbor rozvoje města konstatoval, že nezná jiné využití pozemku a materiálu z haldy, a doporučil městu souhlasit s prodloužením lhůty. Ani potom se ale harmonogram likvidace haldy nepodařilo dodržet. V květnu 2008 městský úřad opět zveřejnil záměr výpůjčky pozemku za účelem úplného odstranění materiálu z produkce metalurgických provozů bývalé slévárny. Pak začalo odtěžování.
Město vyhlásilo záměr pronájmu pozemku za účelem odvozu materiálu v lednu a v únoru roku 2020. Nejvýhodnější nabídka přišla od společnosti CZECH-BY export, s níž město v dubnu 2020 uzavřelo nájemní smlouvu za roční nájemné ve výši 56 tisíc korun s podmínkou, že nájemce každý rok odveze minimálně 4 236 metrů krychlových uloženého materiálu.
Poslední záměr prodeje pozemkové parcely Bílé haldy schválilo zastupitelstvo města 23. ledna 2023, přihlásil se jeden zájemce, se kterým byla 9. června 2023 podepsána smlouva o budoucí smlouvě kupní, darovací a o zřízení věcného břemene a nyní naplňuje podmínky smlouvy.
