Výstavní soubor představí karlovarskému publiku tvorbu dvou souputníků Miloše Sedláčka a Vratislava Ševčíka, vysokoškolských pedagogů, kteří spolu působí na katedře architektury Stavební fakulty ČVUT v Praze. První z nich zde vede ateliér fotografie a druhý učí především architektonickou kresbu.
Miloš Sedláček absolvoval mimořádné studium fotografie na pražské FAMU u profesora Jána Šmoka a zhruba od poloviny osmdesátých let minulého století pracoval jako profesionální fotograf ve svobodném povolání. Jeho pedagogická dráha na ČVUT začala v roce 2004 a mimo pedagogických, teoretických a publikačních aktivit se intenzivně věnuje volné fotografické tvorbě, kterou představil na mnoha autorských či společných výstavách, v řadě fotografických cyklů a také v realizacích v architektuře. Patří mezi autory, kteří využívají i sofistikovanou technologii digitálního zpracování obrazu, jejíž efektní možnosti nejsou pro něj cílem, ale prostředkem hledání osobitého výrazu. Často pro něj využívá dvojexpozice nebo vícenásobné expozice, přičemž na sebe vrství na více záběrů, záznamů, pohledů. Vzniká tak originální výsledek, který spíše než k výchozí realitě odkazuje k subjektivní autorské výpovědi o individuálním vnímání světa kolem.
Vratislav Ševčík působí jako pedagog na ČVUT ještě déle než jeho kolega. V roce 1980, tedy dva roky po absolvování Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru grafiky prof. L. Čepeláka, nastoupil na zdejší fakultu architektury jako asistent, kde v roce 1997 habilitoval jako docent. V roce 2005 přešel na stavební fakultu a zde na katedře architektury působí dodnes. Delší pobyty v zahraničí ovlivnily jeho estetické novátorství i tvarosloví volné tvorby. V ní dlouhodobě přechyluje mezi malbou, fotografií, litografií i počítačovou grafikou. Přitom postupy, prostředky i výsledný výraz z jedné techniky aplikuje často a svobodomyslně do druhé. Tak vznikají kompozice plné expresivní barevnosti – často na pomezí abstrakce a reality, pohybu a zastavení, v kontrastu emotivního gesta a zklidňující geometrie. Výsledkem jsou sugestivní umělecké výpovědi s expresivní silou i harmonickou vizualitou.
Jakou formou a do jaké míry se práce obou protagonistů spolu prolínají či alespoň blíží, posoudí návštěvníci karlovarské výstavy v Becherově vile sami. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že její zhlédnutí za návštěvu stojí.
