Cena je poděkováním za nezištnou pomoc potřebným, například osobám se zdravotním postižením, seniorům a dalším sociálně znevýhodněným osobám. Kateřina Ratislavová v rámci Plzeňské zastávky poskytuje poradenství rodičům, kteří prožili ztrátu miminka.
Spolek Plzeňská zastávka poskytuje podporu a pomoc pozůstalým, kteří prožili očekávanou i náhlou ztrátu blízkého člověka nebo kteří pečují o umírajícího. Vzhledem k současné situaci je nyní hlavní činností spolku péče o pozůstalé, kteří ztratili blízkého v souvislosti s nemocí covid-19.
Kateřina Ratislavová působí jako porodní asistentka a odborná asistentka na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Vystudovala obor psychologie a rodinná výchova na Pedagogické fakultě ZČU a následně prošla komplexním psychoterapeutickým výcvikem. Ve svém profesním životě se proto snaží propojit výuku i praxi porodní asistence s poradenstvím v psycho-sociální oblasti.
Je také členkou České komory porodních asistentek, která úzce spolupracuje s Fakultou zdravotnických studií. Řadu let se věnuje problematice perinatální ztráty, tedy úmrtí miminka během těhotenství, při porodu nebo krátce po něm.
Pracuje se ženami a rodinami, které prošly nejtěžší životní situací
Na toto téma napsala také oceňované knihy Perinatální paliativní péče (určená pro pomáhající) a Psychosociální podpora při úmrtí miminka (určená pro vyučující).
Když dojde k úmrtí miminka, je to jedna z psychologicky nejtěžších situací, se kterou se porodní asistentka setkává. Pociťuje bezmoc a smutek, cítí s rodiči a jediné, co může udělat, je poskytnout citlivou a soucitnou péči.
Kateřina Ratislavová se proto začala zajímat o to, jak je taková péče poskytována v zahraničí. Na Fakultě zdravotnických studií se pak věnovala tomuto tématu ve svém výzkumu a hledala důkazy pro poskytování kvalitní péče o rodiče, kteří prožili tzv. perinatální ztrátu.
„Perinatální ztrátou rozumíme úmrtí dítěte v období těhotenství, během porodu nebo po něm doprovázené většinou u rodičů pocity smutku, bezmoci, žalem různé intenzity a myšlenkami na zemřelé dítě. Jde o přirozenou reakci, která provází ztrátu blízkých a je popisována jako proces truchlení.“
Nejčastěji se zdravotníci v praxi setkávají s porodem mrtvého miminka, které každý rok potká v České republice okolo čtyř stovek rodin. Další poměrně velkou skupinou jsou ženy, které prožily potrat, interrupci z genetických důvodů nebo očekávají narození miminka s život limitující vrozenou vývojovou vadou.
Ztráta je intenzivnější kvůli vazbám na dítě ještě před narozením
V současné době se vytváří velmi blízký vztah mezi rodiči a dítětem již během těhotenství. Rodiče těhotenství plánují, těší se na miminko. Proto, pokud dojde k jeho úmrtí, jsou tím často velmi zasaženi a jejich zármutek je hluboký.
Zároveň ve společnosti ještě stále panuje mýtus, že je lepší na miminko zapomenout a nahradit ztrátu dalším těhotenstvím. Rodiče pak často necítí dostatečnou podporu ve svém okolí, mají pocit, že jejich zármutek, který reálně cítí, je nepatřičný…někdy mají i pocit, že jsou „nenormální“, když cítí tak intenzivní psychickou bolest.
Proto často vyhledají pomoc. Chtějí sdílet svůj zážitek z porodu, rozloučení s miminkem, podělit se o své pocity, které prožívají. Mluvíme o tom, jak probíhá proces truchlení, jaké rituály mohou pomoci, jakou oporu mohou ve svém zármutku vyhledat. Také se dostáváme k tématu, jak mluvit o smrti miminka se staršími dětmi v rodině, s příbuznými nebo známými. Někdy přijde řeč i na oblast plánování dalšího těhotenství.
Ocenění Anděl 2020 z rukou primátora
Město Plzeň touto cenou již tradičně oceňuje dobrovolníky a pracovníky v sociálních službách. Co pro ni toto ocenění znamená?
„Mám z ocenění velkou radost. Poradenství v Plzeňské zastávce poskytujeme při první konzultaci zdarma, takže nám nejde o finanční ohodnocení. Ale společenské ocenění od představitelů města Plzně je moc milé. Jsem ráda, že mohu rodičům v jejich těžké a smutné situaci nějak pomoci, alespoň tím, že je vyslechnu a předám jim informace, které mám k dispozici. To je to, co mě v poskytování poradenství motivuje,“ říká Kateřina Ratislavová.
Rodiče se podle ní na ztrátu miminka nepřipravují, takže se často cítí bezradně. Cílem je pomoci jim se v situaci zorientovat a získat zpět určitý pocit kontroly nad životem, který bohužel takové smutné věci někdy přináší.
"Já osobně, a myslím, že hovořím i za celé širší vedení naší fakulty, si velmi vážím toho, že máme na fakultě odborníky na takto specifická témata, která jsou tolik potřebná, byť jim není dost možná věnována ve stínu témat jiných dostatečná pozornost. Paní doktorka Ratislavová je platným členem našeho týmu, který do své akademické dráhy vnáší značné zkušenosti, vhled do oblastí, s nimiž se i naše studentky budou setkávat, a svým výzkumem obohacuje nejen širší lékařskou i nelékařskou společnost, ale i veřejnost," dodává děkan Fakulty zdravotnických studií Lukáš Štich.
Autor: Markéta Hallová
