„Mariánský sloup z roku 1681, jenž vyjadřuje poděkování za skončení morové epidemie, je nepřehlédnutelnou dominantou náměstí Republiky. Význam díla, jež je zapsáno jako kulturní památka, je vzhledem k poměrně rané době vzniku i vzhledem ke své bohaté historii značný a přesahuje hranice regionu. Ve své historii byl sloup mnohokrát opravován, naposledy pak v roce 2006, kdy byly provedeny pouze konzervační zásahy,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.
„Město Plzeň začalo mariánský sloup opravovat letos v dubnu po podrobném průzkumu, jenž se uskutečnil v roce 2018 a odhalil rozsah poškození památky. Restaurátoři při opravách průběžně detaily postupu prací konzultují se zástupcem investora, tedy Správou veřejného statku města Plzně, s experty magistrátního odboru památkové péče a Národním památkovým ústavem,“ řekla náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková. Doplnila, že opravy sloupu si vyžádají investici téměř 2,2 milionu korun včetně DPH.
„Dosud restaurátoři šetrně očistili kámen u vlastního morového sloupu včetně sochy Plzeňské madony s podstavcem a soklem i čtveřice soch od uložených nečistot. Dále ztenčili zčernalou povrchovou krustu tak, aby byla zachovaná přirozená patina sochařského díla. U sochy Madony obnovili zlacení a zkontrolovali osazení korunek na hlavách Panny Marie a Ježíška,“ vysvětlil Petr Bukovský z Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně.
Doplnil, že součástí provedených restaurátorských prací bylo i očištění nečistot z povrchu zlacených součástí sochařského díla, a to jak sochy Madony, tak hlavice sloupu i akantových listů v patě dříku sloupu, a odstranění nesoudržných doplňků z dřívějších restaurátorských zásahů a současné zpevnění narušených úseků kamene. „Dřík sloupu byl v patě zajištěn novou skruží a trhliny a defekty na dříku sloupu, podstavci se soklem včetně jejich říms byly vyspraveny odpovídajícím umělým kamenem,“ vysvětlil.
Restaurování bude pokračovat dokončením obnovy zlacení na morovém sloupu, barevném scelení povrchu restaurovaného kamene morového sloupu s podstavcem a soklem, pracemi na obnově nápisové desky u sochy svaté Rozálie na východní straně soklu a doplněním chybějící sochařské modelace horních soch světců a pozlacením jejich atributů. Po těchto opravách, které by měly skončit do konce letošního října, bude rozebráno stávající lešení. V příštím roce bude pokračovat restaurování soch na balustrádě a spodní části vlastního podstavce mariánského sloupu, v dalším roce se uskuteční oprava schodiště v podstavci a kamenné balustrády s kovaným zábradlím.
Původní sochařská výzdoba sloupu dokončeného roku 1681 pochází z dílny plzeňského sochaře Kristiána Widemanna. Zahrnovala sochy patrona města Plzně sv. Bartoloměje, českého zemského patrona sv. Václava, patrona proti nebezpečí ohně sv. Floriána, patrona proti morovým ranám sv. Rocha a sv. Rozálii Palermskou, další dobově oblíbené protimorové patronky. Vrchol sloupu osazuje socha Panny Marie s Ježíškem, replika takzvané Plzeňské madony, opukové skulptury pocházející z období konce třetí čtvrtiny 14. století a umístěné na hlavním oltáři v blízkém městském kostele sv. Bartoloměje.
O další sochy bylo dílo obohaceno v roce 1714, tedy po dalším moru, jenž zasáhl Čechy včetně Plzně roku 1713. Tehdy přibyly na sloup opět z dílny Kristiána Widemanna sochy sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory.
