Pokud budete projíždět jedním z uvedených míst, měli byste si dát velký pozor na to, jak rychle jedete. Plzeňští strážníci budou od 1. do 10. srpna od 7 do 17 hodin na vybraných silnicích hlídkovat s radarem.

V obvodu Plzeň 1 – Lochotín: 28. října, alej Svobody, Gerská, Kotíkovská, Na Chmelnicích, Na Roudné, Radčická
V obvodu Plzeň 2 – Slovany: K Hrádku, Koterovská, Koterovská náves, Malostranská, Nepomucká, Na Hradčanech, Sušická, Štefánikova
V obvodu Plzeň 3 – Bory, Radobyčice, Skvrňany, Valcha: Dlážděná, Dobřanská, Domažlická, Edvarda Beneše, Heyrovského, Křimická, Za Rybárnou, Klatovská ulice, Klatovská třída, Prosincová, Říjnová, Schwarzova, U Borského parku, Vejprnická, Zborovská
V obvodu Plzeň 4 – Doubravka: Červenohrádecká, Dlouhá, Hrádecká, Hřbitovní, Zábělská, Mohylova
V obvodu Plzeň 5 – Křimice: - Chebská, Prvomájová, Zámecká
V obvodu Plzeň 6 – Litice: Klatovská ulice, K Valše, Řepná
V obvodu Plzeň 7 – Radčice: Radčická, V Radčicích
V obvodu Plzeň 8 – Černice: Štefánikova
V obvodu Plzeň 9 – Malesice: Chotíkovská, Ke Kostelu, Mlýnská, Malesická náves,
V obvodu Plzeň 10 – Lhota: K Sinoru

Workshop k projektu Výzkumné inovace v protetice se uskutečnil v Plzni na Fakultě zdravotnických studií. Jeho cílem bylo seznámení jednotlivých členů výzkumného týmu z řad Fakulty zdravotnických studií, která je hlavním řešitelem projektu, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, Fakulty strojní/Regionálního technologického institutu a THD Deggendorf/Technologický kampus Cham.

Jednotliví členové výzkumného týmu teď budou zpracovávat podklady pro výzkum tak, aby finálním výstupem bylo vyvinutí  nového postupu tvarového, konstrukčního a 3D tiskového řešení pro výrobu zevního protézového lůžka na myoelektrickou protézu horní končetiny.

Navrhování a výroba zevního lůžka aditivní formou se už v rámci protetiky začíná komerčně zkoušet, nedosahuje ale zatím uspokojivých výsledků. Konsorcium přeshraničních partnerů tak má stále velký prostor pro společný technologický výzkum a testování přímo v praxi.

Projekt má z tohoto důvodu silný inovační potenciál a jeho výstupy nakonec mohou najít uplatnění v aplikační sféře, především u malých a středních podniků zaměřených na protetiku v česko-bavorském regionu. Do projektu jsou zapojeni také čtyři významní partneři z oblasti protetiky, kteří umožní testování protézových prototypů na vybrané skupině pacientů - a to Otto Bock ČR s.r.o., Protetika Plzeň s.r.o., OT Süd Orthopädietechnik GmbH a Fachklinik Osterhofen GmbH.

Projekt je v synergii se strategickými dokumenty na regionální, národní a EU úrovni. Odpovídá také strategii ZČU a THD v rozvoji a podpoře multidisciplinárního výzkumu a spolupráce s praxí, což se nejčastěji děje prostřednictvím realizace společných projektů. Na podzim 2021 je naplánován pokračující workshop v rámci projektu, tentokrát v Německu.

Projekt je realizován v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko, cíl EÚS (Evropská územní spolupráce) 2014 – 2020.

Studijní program Ortotik - protetik se na Fakultě zdravotnických studií ZČU v Plzni otevírá jednou za 3 roky.

Ortotik - protetik zhotovuje moderní protézy pro lidi po amputaci dolní či horní končetiny a pomáhá jim tak vracet se do života. Vyrábí pomůcky pro lidi s pohybovými potížemi a pomáhá jim tak od bolestí a k návratu ke své práci, sportu a koníčkům. Pracuje s nejmodernějšími technologiemi, s nejrůznějšími materiály.

Autor: Markéta Hallová

Po bobrovi a užovce odchytávali strážníci další neobvyklá zvířata. Nejprve ze zahrady u rodinného domu želvu, následně zase z řeky vylovili andulku.

V pátek večer se ozvala čtyřicetiletá žena, kterou na zahradě překvapila želva. "Hlídka zjistila, že jde o želvu nádhernou, kterou následně odchytila a převezla ji ke zvířecím záchranářům do Zábělské ulice," uvedla mluvčí strážníků Jana Pužmanová.

Do stejného zařízení umístila i andulku vlnkovanou. Malý opeřenec uprchl majiteli a zalétl k řece Mži, kde spadl do řeky. Z vody jej vylovila osmatřicetiletá návštěvnice restaurace.

Teplotně průměrné a posléze spíše podprůměrné bude období od 26. července do 22. srpna 2021. Vyplývá to z měsíční předpovědi meteorologů.

První týden bude teplotně průměrný až slabě nadprůměrný, na jeho konci se ochladí. Minimální noční teploty se budou pohybovat zpočátku i kolem 16 °C, na konci týdne kolem 13 °C. "Maximální denní teploty budou kolem 26 °C, na jihovýchodě až 30 °C, na konci týdne kolem 23 °C," uvedli meteorologové. Druhý týden období od 2. do 8. srpna vychází podprůměrný s průměrem nejnižších nočních teplot kolem 13 °C a průměrem nejvyšších denních teplot kolem 23 °C. Ostatní dva týdny budou pravděpodobně teplotně průměrné. Období jako celek bude pravděpodobně srážkově průměrné, začátek slabě nadprůměrný, jinak průměrný s úhrny kolem 20 mm. V prvním týdnu se zpočátku vyskytnou i velmi silné bouřky.

Těžké zranění utrpěl řidič traktoru po nehodě, která se stala mezi Čižicemi a Štěnovicemi na jižním Plzeňsku. Silnice musela být uzavřena.

Podle prvních informaci se traktor s vlekem převrátil poté, co se s ním utrhla krajnice. Přesnou příčinu ale ještě policisté šetří. Řidič traktoru byl okamžitě záchranáři transportován do nemonice. "Utrpěl středně těžká zranění, byl ale při vědomí," dodal Vítězslav Sladký ze Záchranné služby Plzeňského kraje.  

Státní fond dopravní infrastruktury navýšil Plzeňskému kraji finanční prostředky o téměř 68 milionů korun z původních 333.582.000 na 401.450.000. Díky tomu se v kraji rozjedou další opravy na silnicích II. a III. třídy.

„Díky navýšení peněz ze SFDI jsme dnes mohli schválit přípravu opravy špatného povrchu vozovky mezi Mrákovem a Maxovem na Domažlicku, Horními Kozolupy a Kokašicemi na Tachovsku, Petrovicemi u Sušice a Hartmanicemi na Klatovsku a opravu mostu v Nezdicích u Borov na Klatovsku, jehož současný stav ohrožuje bezpečnost provozu,“ uvedl náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek.

Krajští radní zároveň schválili navýšení částky na investiční akce na silnicích a veřejně přístupných účelových komunikacích z rozpočtu kraje ve výši 3.572.000 Kč, které poslouží jako spoluúčast na financování staveb. SFDI totiž poskytuje na opravy nebo rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy financování maximálně do výše 85 % nákladů a kraj jako vlastník silnic II. a III. třídy zajišťuje spoluúčast z vlastních zdrojů v rozsahu 15 %, na opravy mostních objektů silnic II. a III. třídy poskytuje SFDI financování ve výši 95 % nákladů a kraj má 5 % spoluúčast.

Dovolená skončila, hokejisté Škody Plzeň poprvé obuli brusle a vyjeli na led. Trenéři Baďouček, Říha a Vlasák přívítali i dvě nové švédské posily, k týmu se připojil poprvé také Tomáš Mertl. Prozatím na zkoušce je na západě Čech zkušený obránce Jakub Kindl, který kvůli koronaviru v minulé sezóně pouze trénoval v Americe.

Novému triu trenérů chyběl rekonvalescent David Kvasnička, který se k týmu připojí v průběhu srpna a reprezentanti do 19 let. Naopak se s Plzní připravuje Jakub Jeřábek a také Jakub Pour, který v srpnu nabere směř zámoří a bude bojovat o svoji šanci zahrát si NHL. Zatím na zkoušku přišli Lukáš Žejdl (naposledy Litvínov, pozn. red.) a Filip Kuťák (Slavia Praha). "Odchod Kuby Poura přišel pozdě. Snažíme se sehnat ještě náhradu. Nejlépe z hráčů od nás, do cizince už se nám moc nechce," prohlásil.

Na zimním stadionu se také proháněly dve švédské posily, obránce Ludwig Blomstrand a útočník Gustaf Thorell. "Doba je tak nejistá, že se mohlo stát cokoliv. Takže jsme rádi, že jsou všichni kluci už tady a můžeme se společně chystat," uvedl Baďouček.

První trénink absolvoval také Jakub Kindl. Také on je prozatím v Plzni na zkoušku. "Smlouvu nemá, ale pevně věřím, že ta výkonnost bude taková, že si o smlouvu řekne. Jsem rád, že je tady. Pevně věřím, že k dohodě dojde," dodal Baďouček.

Pondělní úvodní trénink byl podle trenéra Václava Baďoučka pouze lehčí. „Chtěl jsem, aby se zapracovali. Nechceme riskovat nějaké zranění jen kvůli tomu, že je tady budeme honit. Času je hodně. Dnes jsme byli ještě všichni pohromadě, ale od zítra už budeme trénovat na skupiny a chodit na led podle plánovaných formací. Tenhle týden máme jenom jednu dopolední tréninky a posilovnu. Herním věcem se začneme věnovat až od příštího týdne," prohlásil.

První přípravný zápas čeká na Škodovku příští čtvrtek od 17:30 doma proti Českým Budějovicím.

Odběrová místa, call centra, nemocnice, sociální zařízení – všude tam pomáhaly stovky studentů Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Zapojili se studenti různých oborů a ročníků. Pro první ročníky, nestudující střední zdravotnickou školu, to byla naprosto jedinečná zkušenost.

V minulém roce Krajský úřad Plzeňského kraje požádal o pomoc posílení osob při zajišťování odběrových míst a Krajské hygienické stanice. Fakulta zdravotnických studií vyzvala studenty, aby se do činnosti zapojili. Obratem jich zareagovalo několik stovek. Podle Lukáše Šticha, děkana FZS, je pomoc přirozená, studenti jsou tak vychováváni v rámci svého studia. “Nedílnou součástí přípravy nelékařského zdravotnického pracovníka je i posilování osobní odpovědnosti a entuziasmu,“ dodává Lukáš Štich.

Pomoc studentů Fakulty zdravotnických studií ocenili ředitelé nemocnic, hejtmani a hlavně pacienti. Mnozí studenti, zejména prvního ročníku, se mohli během pandemie poprvé setkat s pacienty a také se smrtí, což není úplně jednoduché.

Pro všechny studenty byly připravené konzultace s odborníky z Fakulty zdravotnických studií a podporu pro studenty zajišťovalo i Informační a poradenské centrum Západočeské univerzity v Plzni se svými erudovanými psychology.

Jaké bylo období pandemie pro studenty z hlediska psychické zátěže, jsme se zeptali vedoucí Informačního a poradenského centra Západočeské univerzity v Plzni Pavly Hrabačkové.

Jaký byl nárůst klientů jednotlivých poraden vašeho centra?
Došlo k výraznému nárůstu poradenských služeb pro studenty ZČU, především v oblasti studijního a psychologického poradenství. Studijní poradenství se v důsledku distanční výuky „přesunulo“ především do online prostoru. Negativní dopad měla epidemiologická situace na studenty se specifickými potřebami, s řadou z nich byli poradenští pracovníci v pravidelném kontaktu, společně jsme probírali průběh výuky, pomáhali s nastavením nových nebo úpravu stávajících strategií kompenzujících jejich znevýhodnění nebo s komunikací s jednotlivými vyučujícími. Studenti také více využívali možnosti zapůjčení pomůcek z naší půjčovny.

Nárůst klientů se projevil také v psychologické poradně, kde bylo dokonce třeba navýšit počet konzultačních hodin. Psychologové řešili se studenty situace související s psychickou nepohodou související s omezením sociálních kontaktů, výraznými změnami ve výuce, bohužel i s vážnými vztahovými nebo ztrátovými situacemi.

Co bylo pro studenty nejnáročnější?
V důsledku krizové situace v minulých měsících prožívala a stále prožívá řada studentů nepříjemné psychické stavy. Vedle „normálního“ strachu, kterým všichni reagujeme na pocit ohrožení, se setkáváme při konzultacích s fobií a úzkostí. Ty někdy vznikají bez zjevné příčiny, často ale bývají spojeny právě s náročnou životní situací. V souvislosti s pandemií se může jednat například o klienty, u kterých se projevila nozofobie (strach z nemoci) a thanatofobie (strach ze smrti).

Pandemie se objevila jako blesk z čistého nebe, změny v různých opatřeních a omezeních byly časté, informace nebyly vždy úplně srozumitelné, tohle všechno přispělo k tomu, že se řada lidí necítila v duševní pohodě. Snažili jsme se studentům vysvětlit, že vedení univerzity jedná v jejich zájmu, vnitřní opatření byla nastavena tak, aby studenti své povinnosti zvládli. Posunuli jsme třeba termín studijních podmínek prvního semestru a podobně.

Existuje nějaká všeobecná rada, kterou se můžou řídit studenti nebo jejich kamarádi, kteří prožívají těžké období?
Je třeba o úzkosti mluvit, pojmenovat to, čeho se člověk bojí, co ho stresuje. Tím se úzkost změní ve strach, se kterým už se dá racionálně pracovat. Nedoporučujeme hledat rady na internetu, lepší je promluvit si s někým blízkým. Pokusit se strach vytěsnit ze své mysli a nahradit ho pozitivními myšlenkami (těšit se na dobré jídlo, film či knížku, domluvit schůzku nebo telefonát s někým, kdo je vám milý). I v neveselé době je třeba dodržovat denní plán činností (hygiena, strava, sportovní oblečení na cvičení, neformální na online přednášku a „kvádro“ na zkoušku) a nepřežívat dlouhé dny v pyžamu! :-)

Také není dobré podceňovat význam relaxace. Distanční výuka někdy na studenty navalila více práce (samostudium, dohledávání informací, zpracování poznámek a studijních materiálů přednášejících). Někteří z nás se naučili správně relaxovat, našli jsme si tu svou cestu ke zklidnění (různé pohybové aktivity, poslech hudby, vaření, pletení, péče o květiny nebo domácího mazlíčka).

A co když duševní nepohoda přetrvává?
Není ostudou obrátit se na odborníka. Služby naší psychologické poradny jsou poskytovány i anonymně. Existují různé praxí prověřené psychologické techniky vyrovnávání se s náročnými životními zkušenostmi. Kromě toho mohou studenti najít odkazy na další odborná pracoviště, která mohou navštívit, na našich webových stránkách studentskeotazniky.zcu.cz. V průběhu pandemie jsme také realizovali několik přednášek na téma efektivních způsobů učení, práce se stresem a podobně. Vytvořili jsme nový formát komunikace se studenty - jedná se o občasník (neformální online setkávání), který jsme nazvali ZČUch live. Na určité téma proběhnou čtyři krátké přednášky, po kterých následuje diskuze a komunikace mezi účastníky ve formátu svépomocné skupiny. Poslední téma, které jsme řešili, byl právě „stres“," dodává Hrabačková.

I v době, kdy prožíváme nějaké životní zkoušky a která pro nás není příliš veselá, je třeba nezapomínat se radovat z maličkostí, sebemenšího úspěchu a žít přítomným okamžikem.

Na období pandemie vzpomíná i studentka Fakulty zdravotnických studií Tereza Spurná. Jaké zkušenosti z první linie vnímala ona?
“Po pravdě to bylo pro mne velice náročné. Nikdy předtím jsem v praxi nezažila až takový počet úmrtí. Bylo to hrozné. Asi úplně nejhorší bylo pro mne se starat o nějakého zdravotníka, se kterým jsem také v nemocnici pracovala. Někdy jsem o tom přemýšlela i doma. Bylo až děsivé, jak mělo onemocnění rychlý a těžký průběh. Dopoledne jsme s pacientem normálně komunikovali a odpoledne už byl připojený na umělou plicní ventilaci či mimotělní krevní oběh. Ačkoli to bylo neuvěřitelně psychicky náročné, byla to pro mne obrovská zkušenost.“ říká Tereza Spurná.

Na základě vjemů a zkušeností v období pandemické krize dokončuje Fakulta zdravotnických studií knihu, která je postavena na výpovědích studentů a přiblíží jejich prožitky v roli pomocníků v nemocnicích.

"Jako etnolog, který se mimo jiného zaměřuje i na medicínská témata, jsem se studenty hovořila, sbírala jejich zkušenosti, zajímala se o jejich prožitky a cestu, kterou absolvovali napříč zdravotnickými zařízeními. Často to byly silné příběhy. Publikace bude vyprávěním doplněným o fotografický materiál, který přiblíží poslední rok očima těch pro nás nejdůležitějších, našich studentů, kteří pomohli, když bylo potřeba.” dodává Alena Lochmannová, proděkanka pro vnitřní a vnější vztahy FZS.

Vydání publikace je plánováno na podzim roku 2021.

Autor: Markéta Hallová

Štěpánku znáte z netypické reality show Svatba na první pohled.

1) Nejoblíbenější knížka
To asi nedokážu říct, ale mám teď jednu knihu, která mě doslova dostala a nemohla jsem se od ní odtrhnout …Název je: Rozbitá. Autorku si nevybavím. Jen co sem ji dočetla, tak hned putovala dál. Myslím, že už ji čte asi třetí kamarádka.

2) Nejoblíbenější film
Gladiátor, Kult hákového kříže, Habermannův mlýn, Psí poslání, Hvězdy nám nepřály.

3) Nejoblíbenější hudební interpret a skupina
Oblíbeným interpretem v české tvorbě je Marpo. Líbí se mi jeho texty a celkově jeho životní styl. Pak Separ, Renne Dang, Witch, Ego, Ektor, Sima. Ráda si poslechnu Imagine Dragons, Kygo,Trumpet,Timberlaka. Vše kromě dechovky, to není můj šálek čaje.

4) Nejoblíbenější jídlo a pití
Mezi mé nejoblíbenější jídlo patří sushi a samozřejmě svíčková od mé maminky. A bez dobré kávy si nedovedu představit den. Ranní káva je můj každodenní rituál.

5) Osobnost, která mě nejvíc inspiruje a motivuje
Mým vzorem a inspirací jsou pro mě rodiče. Vážím si jich, miluji je a obdivuji je.

6) Motto, které mám nejraději
Oblíbené motto? Těžko říct, mám jich spousty. Ale mé heslo je: “Žiju naplno, ženu se za štěstím, nejsem normální.”, “Extravagance je moje druhé jméno.”, “Jsem jiná.” To mě vystihuje.

7) Nejoblíbenější místo v regionu
Nejoblíbenější místo nemám, ráda poznávám nová místa. Miluji moře, sluníčko. Dovolená u moře je pro mě dobíječ energie. 

7 NEJ Martina Holce najdete zde.
7 NEJ Ivo Hucla najdete zde.
7 NEJ Míši Leichta najdete zde.
7 NEJ Ilony Mauritzová najdete zde.
7 NEJ Pavla Režného najdete zde.
7 NEJ Jiřího Kozohorského najdete zde.
7 NEJ Jana Baleje najdete zde.
7 NEJ Jozefa Hruškociho najdete zde.
7 NEJ Martina Dejdara najdete zde.
7 NEJ Miroslava Holečka najdete zde.
7 NEJ Ondřeje Hejmy najdete zde.
7 NEJ Markéty Čekanové najdete zde.
7 NEJ Josefa Adlta najdete zde.
7 NEJ Martina Stránského najdete zde.
7 NEJ Petra Vejvoďáka Vejvody najdete zde.
7 NEJ "Vhrsti" najdete zde.
7 NEJ Michala Jančaříka najdete zde.
7 NEJ Martina Sobotky najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Vogeltanze najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Samsona Lenka najdete zde.

Autor: Markéta Hallová

V Plzeňském kraji žilo na konci loňského roku podle cizinecké policie 42.070 cizinců, nepočítaje v to lidi s platným azylem. Cizinci tak tvořili 7,1 procenta z celkového počtu obyvatel v regionu. Nejvyšší zastoupení podle státní příslušnosti měli osoby z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Zhruba polovina cizinců žila na území okresu Plzeň-město.

Podle pohlaví je více cizinců mužů, jejich podíl dosáhl 57,6 %. Z celkového počtu cizinců na území České republiky představuje skupina cizinců žijící v Plzeňském kraji 6,7 % (čtvrtý nejvyšší podíl v celorepublikovém srovnání). Nejvíce cizinců v mezikrajském porovnání žije v krajích Hl. město Praha, Středočeském a Jihomoravském.

Z hlediska státní příslušnosti mají v Plzeňském kraji mezi cizinci nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kteří tvořili více jak jednu čtvrtinu všech cizinců (29,4 %), dále státní příslušníci Slovenska (20,5 %), Vietnamu (14,2 %), Bulharska (7,1 %), Rumunska (6,6 %) a Německa (4,5 %). V roce 2020 pobývalo v kraji 54,7 % cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, v porovnání s předchozím rokem zde došlo k navýšení o 2,1 procentního bodu. Příčinou by mohl být narůstající počet cizinců přicházejících zejména z Ukrajiny, který se meziročně zvýšil o 14,4 %. Zastoupení cizinců ze zemí Evropské unie (45,3 %) naopak zaznamenalo meziroční pokles o 2,1 procentního bodu.

Zhruba polovina cizinců z celkového počtu v kraji žila na území okresu Plzeň-město (51,2 %). V celém kraji došlo ke zvýšení počtu cizinců o 5,8 % oproti roku 2019, nejvíce pak na území okresu Plzeň-sever (o 8,6 %), Plzeň-město (o 7,4 %), Plzeň-jih (o 6,8 %) a Tachov (o 5,6 %). K poklesu došlo jen v okrese Domažlice, a to o 2,3 %. V okresech Plzeň-město, Plzeň-jih, Tachov a Rokycany dominovali v roce 2020 Ukrajinci, na Domažlicku převažovali cizinci vietnamské národnosti a v okresech Klatovy a Plzeň-sever tvořili nejpočetnější skupinu Slováci.

Podíl cizinců na obyvatelstvu Plzeňského kraje má rostoucí trend, region se hodnotou 7,1 % zařadil na třetí nejvyšší místo v ČR hned po krajích Hl. město Praha a Karlovarském. Oproti roku 2019 se podíl cizinců na obyvatelstvu kraje zvýšil (o 0,4 procentního bodu), přičemž celkový počet cizinců meziročně vzrostl o 2 291 osob, tj. o 5,8 %.

Věkové složení cizinců žijících v kraji se příliš nemění, největší zastoupení mají osoby v produktivním věku (15–64 let), které tvoří 85,1 %, a tento podíl v časové řadě kolísá jen mírně.