Nová betonová lávka u Kamenného rybníka v Plzni prošla na přelomu května a června zátěžovou zkouškou. Odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze postupně sledovali, jak se chová lávka při maximálním zatížení nádržemi s vodou. Dle výsledků měření zkouška odpovídala teoretickým výpočtům, konstrukce se chovala dle teoretických výpočtů.

„Díky výstavbě technicky velmi náročné lávky již nebudou pěší a cyklisté přecházet a přejíždět velmi frekventovanou komunikaci od Kamenného k Seneckému rybníku a následně i trať v místě, kde nebyl vyznačený železniční přejezd. Lávka široká tři metry zajišťuje dostatek prostoru pro chodce i cyklisty. Začne jim sloužit od 21. června 2021,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Na lávce dlouhé téměř 130 metrů vytipovali odborníci několik polí mezi pilíři, na které se navážely nádrže s vodou, která byla čerpána z Kamenného rybníku v bezprostředním sousedství stavby. Jedna nádrž na vodu měla objem jednu tunu. Na jednom poli bylo zkoušeno zpřísněné zatížení 30 tun.

Náklady na vybudování lávky a veřejného osvětlení podél cesty od zastávky železnice Plzeň – Bolevec směrem k lávce si vyžadují investici zhruba 27 milionů korun včetně DPH, náklady jsou hrazeny z rozpočtu města Plzně. Stavba lávky byla zahájena ve druhém čtvrtletí roku 2019.

Cenu 1. června, kterou město Plzeň uděluje za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti, obdrží za rok 2020 in memoriam československý příslušník protinacistického odboje romské národnosti Josef Serinek. Byl vězněn v koncentračním táboře Lety a za druhé světové války se stal partyzánským velitelem. Cena bude předána při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně 30. června 2021.  

Návrh na udělení Ceny 1. června Josefu Serinkovi obdržel primátor města Plzně Martin Baxa již v dubnu 2020. Rozhodnutí o udělení ceny a samotné slavnostní zasedání zastupitelstva města Plzně však bylo přesunuto z důvodu tehdy panujících pandemických opatření o jeden rok. 

„Příběh plzeňského rodáka a hrdiny druhého odboje Josefa Serinka je příběhem vlastenectví, statečnosti a vzdoru, ale i příběhem perzekuce, staletého pronásledování, sociálního vylučování, příběhem manipulace dějinami i příběhem bílých míst naší historie,“ uvedl primátor.  Připomněl, že tragický příběh českých a moravských Romů zůstával i po roce 1989 stranou zájmu veřejnosti. „Stovky let byli marginalizováni a pronásledováni, přičemž toto pronásledování vyvrcholilo aktivní účastí českých protektorátních úřadů na fungování táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Ani po válce se jim nedostalo respektu, nemluvilo se ani o romských účastnících odboje ani o romském holocaustu. Oceněním Josefa Serinka chceme alespoň symbolicky tuto ignoranci napravit,“ dodal primátor.

Josef Serinek se narodil 25. února 1900 v Plzni – Bolevci, jako mladík se odmítl účastnit nesmyslných bojů 1. světové války a dezertoval. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně, vstoupil do komunistické strany, se svou ženou měl pět dětí. V srpnu 1942 byl i s rodinou stejně jako stovky dalších Romů deportován do tábora Lety u Písku, kde pod dozorem českých dozorců v otřesných podmínkách vykonával otrockou práci. Jeho žena a děti byly zavražděny ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Serinek z tábora uprchl a připojil se k odboji. Na Vysočině založil partyzánský oddíl složený většinou z uprchlých sovětských vojáků. Oddíl operoval v rámci odbojové skupiny Rada tří, podílel se mimo jiné na potrestání přibyslavských četníků, kteří se účastnili zavraždění vojenského velitele Rady tří generála Vojtěcha Luži.

Po válce se mu dostalo chabého uznání, respektu se nedočkal ani po komunistickém převratu v roce 1948. Ve Svitavách si otevřel hospodu U partyzána, ale po měnové reformě v roce 1953 ji musel zavřít. Ve Svitavách zemřel 14. června 1974.

Cena 1. června, připomínající veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953 (Den prvního zvonění), se uděluje zejména za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. Cena může být udělena i za dlouholetou publicistickou činnost a za soustavné prosazování uvedených principů i za jednotlivé práce, které zvlášť významně přispěly k jejich pochopení nebo prosazení principů demokratického právního státu.

Mezi laureáty Ceny 1. června jsou bývalý prezident Václav Havel, francouzský politolog a historik Jacques Rupnik, spisovatel, publicista a politik Pavel Tigrid, komentátor, historik Vilém Prečan, politolog a publicista Oto Ulč, novinářka Petra Procházková, signatářka Charty 77 Dana Němcová, novinář Ivan Binar a další osobnosti. V roce 2019 ji obdržel architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň Jaroslav Cuhra in memoriam.

Nový plavecký bazén za 250 až 300 milionů korun plánuje vybudovat na Borských polích na městském pozemku město Plzeň. Bazén by měl nahradit dosluhující plavecký bazén SK Radbuza, který je v neutěšeném stavu a měl by být následně zbourán.

Prvním krokem předcházejícím stavbě bude uspořádání architektonické soutěže na pořízení všech stupňů projektové dokumentace nového bazénu, kterou by mělo město vyhlásit v druhé polovině letošního roku. „Jde o významnou veřejnou stavbu v exponovaném místě, proto navrhujeme uspořádání otevřené architektonické jednofázové projektové soutěže. Ta nám dává možnost srovnat různorodé návrhy po stránce estetické, předpokládaných nákladů na realizaci, provoz a podobně. Jde o transparentní formu, ve které odevzdává soutěžní návrh neomezené množství účastníků, pokud splní požadované kvalifikační předpoklady. Předností této formy výběru je také odborný pohled nezávislé části hodnotící poroty,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.  Podle něj je jisté, že nový bazén bude minimálně stejně velký, jako ten současný. "Vnější podobu necháme na představě architektů. Co se týká velikosti, nemůže být menší, než je Radbuza. Minimálně bude mít šířku 25 a hloubku 3,5 metru," doplnil Šindelář.

Pozemek se nachází v těsné blízkosti objektu výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni. Je vymezen novou komunikační větví z okružní křižovatky Sukova a tramvajovou tratí. „Útvar koncepce a rozvoje města Plzně bude organizátorem soutěže. Prvním krokem bude sestavení soutěžních podmínek, které budou předloženy na jednání Zastupitelstva města Plzně v září 2021. Hodnotící zasedání soutěžní poroty je pak plánováno na začátek prosince 2021. Poslední slovo bude mít opět zastupitelstvo, které bude rozhodovat o výsledcích. Poté bude zorganizována veřejná prezentace všech návrhů a zahájeno jednací řízení bez uveřejnění s vítězem soutěže o smluvních podmínkách,“ dodala Irena Vostracká, vedoucí Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Současný bazén v Kozinově ulici by se měl zbourat. "Město by tento objekt mělo získat do vlastnictví a následně předpokládáme vzhledem k technickému stavu jeho demolici a nahrazení jiným objektem," dodal Šindelář.

Podle odhadů by se mohlo začít stavět za 2-3 roky, další minimálně dva roky by trvala výstavba. 

Západočeská galerie v Plzni nechala vytvořit limitovanou sběratelskou edici 30 replik Plzeňské madony. Nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni se na přelomu května a června stalo na 11 dní součástí výstavy Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh ve výstavní síni Masné krámy.

Repliky vznikly ve spolupráci Západočeské galerie v Plzni a Biskupství plzeňského, s podporou města Plzně. U příležitosti znovuotevření katedrály a konání výstavy se zrodila idea návratu k hodnotám dávné minulosti, které překračují meze historicko-náboženských tradic. V případě Madony plzeňské se její duchovní význam nedal přehlédnout. Její krása a čistá mateřská láska přinášející na svět Boží přítomnost v mnohých návštěvnících výstavy vyvolávala silné emoce a některé dojímala až k slzám. Hlavním důvodem vytváření replik madony bylo šíření její mimořádné duchovní síly a krásy prostřednictvím jejích zpodobení.

Na realizaci se podílel sochař František Bálek, který vytvořil na základě dat s využitím moderních technologií (3D scan a 3D tisk) zmenšený sádrový model sochy. Ten byl předán do porcelánky Royal Dux v Duchcově, kde modelář Miroslav Mráček vyrobil 12 modelových forem, do kterých se odlévaly jednotlivé části sošek. Po vyjmutí z forem sestavily retušérky každou sošku z 12 dílů a pak retušovaly spoje; po vyschnutí byly sošky vypáleny při teplotě 1 310 °C. Iniciátorkou celého počinu a organizátorkou jeho realizace byla Gabriela Darebná, jíž zde byla inspirací samotná Madona plzeňská. Umělecký dohled měl Petr Jindra, spoluautor výstavy Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh. 

Výstava byla ve výstavní síni Masné krámy nainstalována od 27. listopadu 2020 do 6. června 2021, a přestože byla expozice po většinu času uzavřena z důvodu vládních protiepidemických opatření, podařilo se prodloužit zápůjčky alespoň o dva měsíce a v jejím závěru zapůjčit i originální sochu Plzeňské madony. Po 11 dní se návštěvníci mohli setkat s madonou tváří v tvář. Zájem byl velký, nejen u široké veřejnosti. Do Plzně přijelo i mnoho odborníků z Čech i zahraničí a studentů se zaměřením na středověké umění. V galerii se u sochy Madony konaly každodenní modlitby. Možnost setkání s originální sochou v bezprostředním kontaktu vyvolalo znovuoživení úcty k Plzeňské madoně, která se v očích návštěvníků stávala téměř živou bytostí. Výstava byla velmi často prezentována v médiích a pro mnohé Plzeňany to bylo poprvé, kdy se mohli dozvědět příběh Plzeňské madony v širokých kulturně-historických souvislostech. Výstava Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh skončila, a přestože byla otevřená necelé dva měsíce, pro 5 626 návštěvníků zůstane trvalým zážitkem, který vyvolával silné emoce. 

Vážné zranění utrpěl muž, kterého v Železné Rudě - Alžbětíně zavalila multikára. Na pomoc s vyproštěním musel přijet i automobilový jeřáb.

Všechny záchranné složky zasahovaly v úterý dopoledne v Železné Rudě - Alžbětíně k muži zaklíněnému multikárou. "Na místo míří automobilový jeřáb z Klatov. Přizvedli jsme vozidlo pomocí pneumatických vaků," uvedl mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.

Podle Andrey Divišové ze Záchranné služby Plzeňského kraje utrpěl padesátiletý muž vážná zranění. "Muže ročník 1961 transportujeme letecky při vědomí a s mnohočetnými zraněními na urgentní příjem FN Plzeň," doplnila.

V příštích týdnech budou zřejmě teploty v Česku mírně klesat. Tento týden a na začátku příštího budou teploty kolísat od 20 až po 29 stupňů Celsia, počítat ale musíme s přeháňkami a bouřkami.

"Období příštích čtyř týdnů jako celek očekáváme teplotně průměrné, srážkově průměrné až podprůměrné. Teplotně očekáváme první týden předpovědi (7.6.-13.6.) průměrný, druhý týden (14.6.-20.6.) mírně nadprůměrný, třetí a čtvrtý týden předpovědi (21.6.-4.7.) průměrný až podprůměrný," uvedl Český hydrometeorologický ústav ve své předpovědi. Týdenní průměry nejvyšších denních teplot v prvním a druhém týdnu předpovědi se mají pohybovat kolem 24 °C, ve třetím a čtvrtém týdnu kolem 22 °C. Týdenní průměry nejnižších nočních teplot pak budou ve všech čtyřech týdnech kolem 11 °C. "Srážkově očekáváme první dva týdny předpovědi průměrné až podprůměrné, třetí a čtvrtý týden průměrný," dodali meteorologové.

K požáru stánku ve sportovním areálu Na Lopatárně v Plzni na Doubravce vyjížděli v úterý před 8. hodinou ráno hasiči. Přičina je prozatím v šetření. "Na místo míří vyšetřovatel," dodal mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. 

Tahle informace se šířila rychlostí blesku a způsobila velký poprask. Podle některých médií se měl stát současný majitel a generální manažer Viktorie Plzeň Adolf Šádek novým ředitelem druholigové Zbrojovky Brno. Vedení klubu ho údajně mělo oficiálně představit v úterý. Sám Šádek ale brzy vše dementoval.

„S majitelem Zbrojovky Brno Václavem Bartoňkem mám nadstandardní přátelský vztah, nicméně na vstup do brněnského fotbalu se rozhodně nechystám. Možná tam došlo z jeho strany k nějakému nepochopení, ale já jsem v současnosti stoprocentním majitelem klubu FC Viktoria Plzeň a výkonu této funkce věnuji maximální úsilí a veškerou pozornost. Práce máme před zahájením nové sezony více než dost, tyto spekulace bych tedy chtěl tímto prohlášením zastavit a smést ze stolu," uvedl Šádek.

Unikátní interaktivní expozice, která nynější generaci dovolí na vlastní kůži prožít příběhy pamětníků ze západních Čech, se od středy 9. června otevře v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje.

Výstava Osvobození bez Svobody vypráví čtyři strhující příběhy z druhé poloviny 20. století. Návštěvníci prožijí významné momenty dějin očima vězně nacismu, dělníka plzeňské Škodovky nebo třeba rodiny vynálezce, která po komunistickém puči přišla o všechno. Mohou také prožít napadení vysílače sovětskými vojáky v roce 1968 či působivý nálet spojeneckých bombardérů.

Název výstavy má symbolický význam. „Jsme zvyklí osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou chápat jako uzavřenou epizodu a zapomínáme na obrovskou naději, kterou vojáci tehdy přinesli. Naději na svobodu a demokracii, která však nebyla naplněna. Po pár letech totiž přišla totalita nová. Trvalo dlouhých  41 let, než jsme si tyto události mohli svobodně připomenout. Proto Osvobození bez svobody,” vysvětluje Jiří Kunc, ředitel Paměti národa Plzeňský kraj z pořádající organizace Post Bellum.

Příběhy pocházejí z rozsáhlých sbírek Paměti národa, kterou právě Post Bellum spravuje. Osobní svědectví, navázaná na Plzeň a západní Čechy, rozvíjí audiovizuální projekce, velkoformátové fotografie, osobní digitální průvodce a prvky rozšířené reality, které vznikly ve spolupráci s kreativním studiem 3dsense a agenturou Monument Office.

Výstavu, kterou podpořilo město Plzeň, Plzeňský kraj a Prazdroj lidem, je možné navštívit až do září. Vzhledem k omezené kapacitě doporučují organizátoři rezervaci času prohlídek prostřednictvím webu plzen.pametnaroda.cz.

Autor: Lenka Duchková

Od úterý 8. června už nebudou muset při výuce nosit roušky žáci ani učitelé ve všech krajích s výjimkou Zlínského, Jihočeského a Libereckého kraje. Na svém pondělním jednání o tom rozhodla vláda.

"Výuka bez roušek bude od zítřka možná v 11 krajích. O přestávkách a ve společných prostorách povinnost nošení roušek zůstává," informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Za konec roušek ve školách se přimlouval už v neděli premiér Andrej Babiš.„Budeme hlavně řešit roušky ve školách. Fakt je to problém, všichni mi píšete, já tomu rozumím. Je tu teplo a pro děti je to problém,“ prohlásil.

Vláda také rozhodla o zvýšení počtu účastníků na hromadných a kulturních akcích. Od stejného data může navštívit hromadné akce uvnitř 200 a venku 500 lidí, kulturní akce pak 1000 lidí uvnitř a 2000 venku. Může být ale obsazeno maximálně 50 procent kapacity. Podmínky testování se v kultuře sjednotí s restauracemi, bude tedy možné uznávat i testy ze zaměstnání.