Ve věku 97 let zemřel v neděli 6. června ve švýcarské Basileji sociolog, politolog a publicista Karel Hrubý, který působil dlouhá léta v čelných funkcích exilové sociální demokracie. V roce 1995 město Plzeň udělilo Karlu Hrubému čestné občanství za jeho životní dílo na kulturním a vědeckém poli i jako uznání jeho velké politické práce pro opětné nastolení demokracie v naší zemi.

Karel Hrubý se narodil 9. prosince 1923 v Plzni jako nejmladší z šesti dětí. Vyrůstal v dělnické čtvrti Roudná, otec pracoval na dráze a matka zůstávala v domácnosti a starala se o děti. Vyučil se soustružníkem a v době protektorátu pracoval v plzeňské Škodovce. V roce 1944 nastoupil ke studiu na Učitelský ústav. Prožil velký nálet na Plzeň v dubnu 1945, na konci války byl svědkem posledních lokálních bojů při osvobozování Plzně i svědkem odsunu Němců. Po válce odešel do Prahy a na Univerzitě Karlově studoval filozofii a sociologii, kterou ukončil v roce 1949 disertační prací o T. G. Masarykovi. Již v roce 1945 se stal členem Československé strany sociálně demokratické a po jejím násilném sloučení s komunistickou stranou v roce 1948 přestup ke komunistům odmítl. Po krátkém působení na gymnáziích v západních Čechách a na Pedagogické škole v Plzni byl v roce 1955 pro odpor ke komunistickému režimu zatčen a odsouzen k desetiletému vězení. Pět let pracoval jako vězeň na šachtě, v květnu 1960 byl na všeobecnou amnestii propuštěn. Byl pak zaměstnán jako soustružník-brusič v plzeňském družstvu Mechana. V roce 1968 pracoval krátkou dobu jako sociolog ve Výzkumném ústavu družstev v Praze. Po srpnové okupaci odešel do exilu do Švýcarska, kde působil jako sociolog v Basileji až do konce 80. let.

Karel Hrubý navštívil naposledy plzeňskou radnici v roce 2015, předtím to bylo v roce 1945 a poté o 50 let později, kdy si přebíral čestné občanství města Plzně.

Jet v odpoledních hodinách po novém úseku obchvatu I/20 mezi Bolevcem a Doubravkou chce pevné nervy. Kvůli pokračující výstavbě totiž dochází k obrovským dopravním komplikacím. S reakcí už přispěchalo i město. Primátor Plzně Martin Baxa spolu se starostkou prvního obvodu Helenou Řežábovou a náměstkem pro oblast dopravy a životního prostředí Michalem Vozobule požadují po Ředitelství silnic a dálnic Plzeňského kraje, které je investorem tzv. Východního okruhu Plzně, urychlené řešení.

"Jsme rádi, že Ředitelství silnic a dálnic buduje východní obchvat, nicméně pokračování stavby vyvolalo v současné době velké dopravní komplikace zejména na křižovatce u Plaské ulice, kde nedokončení počtu pruhů způsobuje řidičům problémy. Ve chvíli, kdy se po několika odložených termínech zprůjezdila část I/20, tak vznikly velké zácpy, " potvrdil primátor Plzně Martin Baxa. 

Primátor, jeho náměstek pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule a starostka Městského obvodu Plzeň 1 Helena Řežábová tak napsali veřejný dopis adresovaný řediteli plzeňské pobočky ŘSD Zdeňku Kuťákovi. "Vyzvali jsme ho také k tomu, aby se více koordinovalo řízení této stavby s ostatní dopravou ve městě," podotkl Baxa.

Podle našich informací se bude dnes přímo na místě konat jednání, které by mělo pomoci situaci vyřešit. "Chceme se zkusit domluvit na tom, jak provést dopravní opatření a hlavně, jak urychlit napojení ulice Plaská, aby tam nedocházelo k takovým problémům. Lidé si na to stěžují oprávněně, píší nám, byť nejsme investorem," dodal Baxa.

Schůzku potvrdil také náměstek primátora Vozobule. "Budeme apelovat na zhotovitele a Ředitelství sinic a dálnic, aby významně urychlili zejména část na dokončení křižovatky nové části okruhu a křižovatky s Plaskou," potvrdil také Vozobule. Podle něj je navíc velkým problémem i to, že auta projíždí částí Malého Bolevce skrz rodinné domy, kde jsou prahy. "Komunikace na to není vůbec připravená," dodal. Kromě toho se městu nelíbí také dopravní značení. "Například od Plaské ulice je na východní okruh odbočka na Bílou Horu, ale reálně se tam člověk nedostane. Tyto věci chceme vyřešit," doplnil.

Městu a obvodu se také nelíbilo tempo, jakým práce pokračují. "Už v minulém týdnu bylo vidět, že výrazně více pracují. Budeme je chtít pošťouchnout, aby se tak stalo," dodal Vozobule.

Hnutí Trikolóra v Plzeňském kraji dnes opustilo vedení a téměř polovina zbývajících členů. ČTK o tom informoval pověřený krajský tiskový mluvčí a jeden z odstupujících členů krajské rady Daniel Haslinger. Nesouhlasí podle něj s "privatizací moci" a rozhodováním celostátního vedení Trikolóry po odchodu zakladatele hnutí Václava Klause mladšího. Podobná situace nastala na konci května v Trikolóře v jižních Čechách a v Královéhradeckém kraji, odkud odešly desítky členů. 

"Z hnutí Trikolóra k dnešnímu dni odchází 11 ze 13 členů krajské rady včetně předsedy Jaroslava Dolhého a obou místopředsedů, také velká část předsedů a místopředsedů místních organizací a další řadoví členové," uvedl Haslinger. Na dopise oznamujícím rezignaci je 17 podpisů. Ještě zhruba na začátku roku mělo podle Haslingera hnutí v kraji více než 100 členů. Jednotlivci odcházeli už v předchozích týdnech, po dnešku zůstalo v regionu kolem dvacítky členů, uvedl Haslinger.

"Vedení (celostátní) opakovaně odmítalo řešit námitky, které přicházely z některých krajů a různým způsobem obcházelo rozhodnutí demokraticky zvolených krajských orgánů. Stejně jako v Jihočeském a hradeckém kraji nás k odchodu nevede nesouhlas s programem strany, ale se způsobem jednání ze strany vedení Trikolóry," uvedl Haslinger.

Odstupující členové tvrdí, že po odchodu Klause ml. se setkali s nedemokratickým chováním republikového vedení. Příkladem jsou podle nich účelové změny stanov. "Dialog nahradil monolog a s členskou základnou začali komunikovat právníci a nikým nevolené osoby. Jako krajská rada jsme přijali několik usnesení, kde s tímto jednáním nesouhlasíme a konstatujeme, že současné vedení považujeme za nelegitimní a jako východisko z této situace navrhujeme konání republikového sněmu ... Odpovědí byly výhrůžky, manipulace a lži," uvádí prohlášení.

Odstupující členové také uvedli, že republikové vedení začalo bez vědomí krajské organizace žádat o návrat do krajského vedení lidi, jimž hnutí v minulosti kvůli zavádění "kmotrovských praktik" pozastavilo členství.

Trikolóru založil Klaus mladší v roce 2019, když byl vyloučen z ODS i jejího poslaneckého klubu. Letos v březnu oznámil, že opouští funkci předsedy strany a nebude za Trikolóru kandidovat ve sněmovních volbách. Předsednictví hnutí převzala Zuzana Majerová Zahradníková. Do voleb vstupuje Trikolóra ve spojení s dalšími dvěma stranami pod názvem Trikolóra Svobodní Soukromníci. Trikolóra v Plzeňském kraji získala při loňských krajských volbách 2,47 procenta hlasů a do krajského zastupitelstva se nedostala.

čtk

Do uzavřené restaurace v Tylově ulici v Plzni se v noci na pondělí dožadoval vstupu muž tak vehementně, že neváhal vystřelit z plynové pistole.

V neděli 6. června 2021 ve 2.11 hodin přijali policisté v Plzni oznámení, že na ulici Tylova mělo dojít k použití střelné zbraně. "Na místě veřejnosti přístupném se muž dožadoval vstupu do restauračního zařízení, kde již skončila provozní doba a další muž jej dovnitř nevpustil. Následně měl jeden z mužů použít střelnou zbraň a vystřelit. Na místo se dostavili policisté a zjistili dva aktéry konfliktu, kteří byli pod vlivem alkoholu," uvedla policejní mluvčí Dana Ladmanová.

Policie ve věci zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu výtržnictví. Policisté případ dále prověřují, kdy budou provedeny další výslechy zúčastněných osob i svědků. "Podle dosud zjištěných skutečností se jedná o střelbu z plynové pistole," dodala Ladmanová.

„Věřím, že Viktorce dokážu pomoci prosadit se jak v lize, tak v pohárové Evropě,“ řekl Tomáš Hořava v červnu 2013, kdy přestupoval do Viktorky. Nakonec týmu výrazně pomohl k zisku tří mistrovských titulů, jednoho Superpoháru a při dvou účastech ve skupinové fázi Ligy mistrů. Nyní se po osmi letech loučí.

Odchovanec olomouckého fotbalu přišel do Viktorky před sezonou 2013/2014, tedy poté, co plzeňský klub získal svůj druhý mistrovský titul. V západočeském týmu působil nepřetržitě až do konce této sezony. Za tu dobu odehrál ve viktoriánském dresu 274 soutěžních zápasů a vstřelil 43 gólů.

Slavil mistrovské tituly v letech 2015, 2016 a 2018. Zahrál si ve skupinové fázi UEFA Champions League v sezonách 2013/2014, kde se krásně trefil na hřišti Manchesteru City, a 2018/2019. V roce 2014 se prosadil v osmifinále Evropské ligy proti Lyonu. V sezoně 2015/2016 pak přidal dva góly ve skupinové fázi Evropské ligy (proti Dinamu Minsk a Villarrealu), rok nato se ve stejné části soutěže radoval z gólů proti Astře Giurgiu a Austrii Vídeň. Dva góly dal i v další sezoně – proti Luganu a Beer Shevě. Celkem se v evropských pohárech v 53 zápasech trefil devětkrát. V každé z osmi sezon ve Viktorii Plzeň dal alespoň gól. Probojoval se také do národního týmu, v jehož dresu odehrál 14 zápasů a vstřelil 4 góly.

„Tomáš Hořava byl v posledních letech nedílnou a důležitou součástí našeho klubu. Má velký podíl na úspěších, kterých se nám podařilo dosáhnout. V živé paměti mám například jeho krásný gól do sítě Manchesteru City v Lize mistrů. Chtěl bych mu za celý klub i za naše fanoušky poděkovat, popřát mu hodně štěstí v budoucnu a samozřejmě se s ním budeme chtít oficiálně rozloučit při jednom ze zápasů nové sezony, ovšem tak, aby u toho mohli být fanoušci na tribunách,“ vzkazuje generální ředitel klubu Adolf Šádek.

Tomáši Hořavovi, jednomu z nejdůležitějších hráčů novodobé éry Viktorie, nyní končí smlouva, a tak klub opouští. „V následujících dnech se plánuji rozhodnout o své budoucnosti,“ říká.

Šest nových specializovaných ambulancí pro lidi, kteří se po prodělání covidu-19 stále potýkají s následky nemoci, otevírá Fakultní nemocnice v Plzni.

Podle náměstka pro léčebně preventivní péči Eduarda Kasala by se měl pacient primárně obrátit na svého praktického lékaře, v případě potřeby specializované péče pacienta následně praktický lékař doporučí k ambulantnímu specialistovi. „Pokud jsou zdravotní komplikace vážné a významně nemocného omezují v normálním životě, ambulantní specialista jej odešle na specializované pracoviště do fakultní nemocnice,“ vysvětlil náměstek pro léčebně preventivní péči Eduard Kasal.

Provoz specializovaných center postcovidové péče některé tuzemské nemocnice zahájily, velká většina z nich se ale specializuje hlavně na dýchací problémy. Fakultní nemocnice Plzeň nabízí komplexní péči pro celé spektrum možných následků covid-19 – kardiologickou, angiologickou, plicní, psychologickou, psychiatrickou, nutriční a rehabilitační, zaměřenou především na dechovou rehabilitaci.

„Snažíme se vždy vycházet vstříc aktuálním potřebám pacientů. Současná doba přináší nové výzvy, které souvisejí s onemocněním covid-19 a dlouhým obdobím pandemie. Ačkoli i pro nás je v tomto směru mnoho věcí nových, reagujeme tak, aby se každý pacient, který již prodělal toto onemocnění, a přesto není zcela zdráv, mohl co nejdříve navrátit k běžnému životu před nákazou,“ dodal ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

Pro organizaci postcovidové péče je vždy zapotřebí doporučení praktického lékaře či odborného specialisty pro každého pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje postcovidovou léčbu odborníků FN Plzeň. Dušností či jiným závažným plicním problémem se v postcovidové ambulanci zabývá Klinika pneumologie a ftizeologie, II. Interní klinika má ambulanci pro trombotické komplikace a kardiální problematiku. Psychiatrická klinika pomáhá se složitějšími psychiatrickými problémy, Oddělení léčebné rehabilitace se věnuje především dechové a pohybové rehabilitaci při dušnosti, bolesti na hrudi, kašli, paréze, svalové slabosti a bolesti kloubů. S poruchami pozornosti či paměti, sníženou výkonností v práci, poruchami orientace, různými úzkostmi, stavy paniky, bezdůvodnými změnami nálady, s dlouhodobou smutnou náladou, poruchami spánku či zvýšenými obavami pomůže ambulance Oddělení klinické psychologie. Oddělení klinické dietologie řeší v ambulanci špatnou kompenzaci pacientů s cukrovkou, nárůst hmotnosti, ztrátu chuti, nechutenství či únavu.

Začaly vás nesnesitelně bolet zuby v pátek večer? Podobný případ za život řeší většina z nás. Co dělat? Zubní pohotovost bývá řešení až na posledním místě, ústní dutina patří k nejcitlivějším místům, kam pustíme někoho cizího.

Málokdo bere návštěvu u stomatologa jako sport. Zuby svěřujeme jen skutečně známé osobě, které důvěřujeme. A tou je určitě náš léty prověřený zubař. Proto bychom měli volbu stomatologa brát opravdu vážně, hledat reference. Jedním ze signálů může být i možnost navštívit ho v době víkendu a svátků. Bolest zubů si nevybírá. Řešení znají zubaři v Plzni, v rámci svého stomatologického oddělení nabízejí i službu pohotovosti. Ideální je proto spojit dvě služby v jednu: najít si zubaře v místě, kde funguje zároveň i možnost v akutních případech navštívit svou ordinaci v době mimo ordinační hodiny.

Přehled budete mít vy, ale i lékař

Další výhodou této komplexní péče na jednom místě je přehled o výkonech, které jste v ústní dutině podstoupili, historie preventivních návštěv, ale i případné zubní náhrady, stomatochirurgické výkony a v neposlední řadě i orientace lékaře v dodržování dentální hygieny ústní dutiny. Všechny úkony péče o chrup se sčítají a dá se lehce odhalit, zda je „nehoda“ spíš zanedbáváním pravidelné péče o chrup a stav ústní dutiny nebo skutečně nějaký zánět či jiný problém, který je potřeba akutně řešit.

Prevence je vždy méně bolestným řešením

Ze zdravotního pojištění máte nárok na dvě preventivní prohlídky ročně. Je ve vašem zájmu této možnosti využít. Běžná prevence obsahuje profylaktické odstranění zubního kamene a kontrolu ústní hygieny. Ta u řady klientů skončí odesláním k dentální hygienistce pro důkladnou a hloubkovou nápravu nedostatečné péče. V případě potřeby je třeba odstranit zubní kaz a zubař vám ošetří zub výplní, tedy plombou. Na to, jakou si pořídíte a za jakých finančních podmínek, se domluvíte na místě. V horším případě může dojít i na vytržení (extrakci) postiženého zubu. Někdy bývá zdrojem obtíží zánět dásní či nervu, tyto zádrhele vyžadují obvykle delší léčbu, soustavnou a pravidelnou péči, kterou vám lékař ukáže, vysvětlí a vy pokračujete doma. K pravidelné péči patří i rentgenové vyšetření chrupu. Rentgen může odhalit skryté obtíže a ty lékař případně řeší podle závažnosti a citlivosti postiženého zubu. Vždy by měl zubař vysvětlovat nejen problém, který odhalil, ale seznámit vás s přesným postupem péče a léčby a finanční náročností zákroku.

Český divadelní a filmový herec, skvělý dabér s neuvěřitelným hlasem.

1) Nejoblíbenější spisovatel
V poslední době je to asi Jonas Jonasson, i když hodně na paty mu šlape Robert Brynza. Přiznávám bez mučení, že moc nečtu. Jen namlouvám audioknížky a to je pecka, strašně mě to baví. Vlastně všechno co, jsem poslední dobou načítal bylo výborný. Laird Barron - Krev je můj chleba, Terry Hayes - Já, poutník, Trevanian - Šibumi…

2) Nejoblíbenější film
Těch by bylo, ale pořád je jeden z favoritů - S tebou mě baví svět. To je fakt nestárnoucí sranda. I když nám ti chlapy tak nějak už bohužel odchází.

3) Nejoblíbenější hudební interpret a skupina
To je stejně blbá otázka jako ta předchozí! Já poslouchám v podstatě všechno, snad kromě metalu, punku, techna a takových těch hodně vyhraněných žánrů. Ale nejvíc poslední dobou ulítávám na slovenský popmusic.

4) Nejoblíbenější jídlo a pití
Nikdy jsem neskrýval, že jsem pivař a poslední dobou to bylo docela vidět! Takže jsem to trochu omezil. A z jídla? Miluju suši, italskou kuchyni, ale hlavně bramborový knedlíky s vajíčkem!

5) Osobnost, která mě nejvíc inspiruje a motivuje
Kde mám začít!! Když to bude na DAMU tak rozhodně Věra Galatíková, Boris Rösner, Petr Čepek, František Němec, Luděk Munzar, Jana Hlaváčová. Pak třeba Václav Postránecký. A když bych měl vybrat tady v Plzni, tak každopádně Pavel Pavlovský, Miloslav Včala, Viktor Vrabec… Mohl bych pokračovat do nekonečna, ale osobnosti, které na mě měli největší vliv, byli zcela určitě rodiče. To jsou ti, kdo nás určují, vymezují a posouvají. A hlavně nás vybavují do života vším. I třeba tím, co nebudeme nikdy potřebovat, ale nás to stejně spoluvytváří.

6) Motto, které mám nejraději
Nejvíc se mi osvědčilo: Můžeš chtít úplně všechno na světě, ale nemůžeš to chtít hned najednou.

7) Nejoblíbenější místo v regionu
Těch by taky byla pěkná řádka - Velhartice, Stříbro, Sušice, Šumava, Český les, Kašperky, Radnicko, Strašicko, Dobřív, ale asi nejradši to mám pochopitelně na chalupě.

7 NEJ Petra Vejvoďáka Vejvody najdete zde.
7 NEJ "Vhrsti" najdete zde.
7 NEJ Michala Jančaříka najdete zde.
7 NEJ Martina Sobotky najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Vogeltanze najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Samsona Lenka najdete zde.

Autor: Markéta Hallová

Pracovníci ze Záchranné stanice živočichů v Plzni zasahovali v sobotu společně s hasiči z Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje v Chotíkově. Z 24 metrů vysokého komína od bývalé cihelny zachraňovali tři hladová čapí mláďata, jejichž otce srazilo auto, když vybíral potravu v silničním příkopu.

V sobotu dopoledne do Záchranné stanice živočichů Plzeň po telefonické dohodě přivezli dospělého čápa bílého. Dospělého samce pravděpodobně hnízdícího v Chotíkově na 24 metrů vysokém komíně od bývalé cihelny srazilo auto při sběru hrabošů a potravy v silničním příkopu. "Čápa nám z této lokality hlásí řidiči pravidelně už několik týdnů a snadný sběr potravy v blízkosti rušné silnice se mu stal osudným. Zhruba po hodině od předání čáp podlehl zranění a uhynul," popsal Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů.

V ten moment se podle Makoně rozjela akce záchrany mláďat na hnízdě v Chotíkově. "Karel Rada mladší vyráží do Chotíkova pod hnízdo čápů, aby několik hodin sledoval, zda samici stojící u týden vylíhlých mláďat vystřídá její partner, nebo zda autem sražený čáp je opravdu z tohoto hnízda. Celkem pět hodin čekal pod hnízdem, a když samici nikdo nevystřídal a ani nepřiletěl s krmením, přijel jsem na místo s dronem i já, abych prověřil už konkrétní stav. Samice byla nervózní, čekala na samce a krmení, neustále se skláněla do hnízda k nahlas se ozývajícím a o potravu žadonícím třem zhruba týden starým mláďatům," uvedl Makoň.

V 16:30 už bylo podle Makoně naprosto jasné, že uhynulý samec byl samec z hnízda z Chotíkova. "Nebylo, co řešit, vyťukal jsem do mobilního telefonu linku 150 a žádal dispečink Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje o součinnost a technickou podporu. Jako vždy nic nebyl problém, neuběhlo ani deset minut a žebřík i s posádkou profesionálních hasičů přijížděl do Chotíkova pod komín," podotkl Makoň. Na hnízdě byla tři hladová mláďata a jedno nevylíhlé vejce. "Děkuji hasičům za jejich profesionální přístup, technickou podporu, rychlost a celkové nasazení. Bez nich a jejich pomoci by to nikdy nefungovalo a velice si vážím toho, že za těch 30 let, co se čápům věnujeme, jsme tímto způsobem společně zachránili a pomohli desítkám čapích párů a stovkám čápů," doplnil Makoň.

Kvůli koronavirové pandemii a uzavřením divadel na jaře i na podzim loňského roku odehrálo Divadlo J. K. Tyla (DJKT) zhruba třetinu původně naplánovaných představení. Z původně 20 avizovaných premiér a jedné obnovené premiéry se podařilo divákům představit pouze devět, jednu obnovenou premiéru a muzikálový koncert Každý má svůj sen.

Všechny umělecké soubory divadla byly nuceny během roku 2020 improvizovat a neustále měnit a upravovat hrací a zkouškové plány. "Z původně 20 avizovaných premiér a 1 obnovené premiéry se podařilo divákům představit pouze 9, jednu obnovenou premiéru a muzikálový koncert Každý má svůj sen. Většina neuskutečněných premiér byla přeložena do dalšího roku," potvzuje mluvčí DJKT Martina Drbušková.

Během uplynulého roku bylo z plánovaných 651 odehráno 241 představení, jejich průměrná návštěvnost dosáhla 88,03 %. Mnoho aktivit bylo přesunuto do on-line prostoru. Umělecké soubory podle Drbuškové celkově vytvořily 115 mimořádných projektů nebo výstupů dostupných na sociálních sítích či platformě Dramox nebo vysílaných v České televizi.

Pandemie se dotkla i hospodaření

S ohledem na výrazný propad příjmů zapříčiněný omezením produkce se vedení divadla snažilo o co nejvýraznější snížení nákladů. „K úsporám došlo zejména snížením počtu plánovaných premiér, úsporou provozních nákladů a úsporou mzdových nákladů, kdy jsme šetřili především prostředky za přesčasovou práci a práci o víkendech,“ říká ředitel DJKT Martin Otava. Vzhledem ke snížení nákladů a díky navýšení provozní dotace Ministerstva kultury o 17 500 000 Kč oproti schválenému rozpočtu, nemuselo divadlo žádat zřizovatele o navýšení provozního příspěvku. Celkové náklady divadla byly rozpočtovány ve výši 319 558 000 Kč, s ohledem na vliv pandemie bylo k 31. prosinci 2020 vyčerpáno 278 731 000 Kč, tedy o 40 827 000 Kč méně.

„Hospodaření organizace bylo navázáno na opatření vlády proti šíření nemoci covid-19, kdy nebylo možné předvídat, kdy by mohlo dojít ke znovuotevření divadel. Museli jsme být stále připraveni na možné otevření,“ dodal Otava. Umělecká rada se shodla, že DJKT se během pandemie udrželo v dobré umělecké i hospodářské formě a ocenili nejen řadu on-line akcí, ale i aktivity nad rámec hlavní činnosti, například pořádání výstav. Členové umělecké rady také podpořili Martina Otavu v jeho úmyslu zkvalitnit prostor Nové scény elektroakustickým dozvukem a apelovali na bezodkladné dořešení tohoto problému.