Každá ztráta je nepříjemná, a ke všemu může vyjít i draho. Během roku ztratí víc než polovina Čechů v průměru do dvou věcí, dalších 20 % pozbude každoročně až 10 předmětů. Přes 60 % ztraceného se pohybuje v řádu stovek až tisíců korun. Vyplývá to z průzkumu společnosti Samsung na vzorku 1100 lidí starších 15 let. 

O jaké předměty Češi nejčastěji přicházejí?

Nejčastěji Češi ztrácejí části oděvu, jako jsou šály, rukavice, čepice, nebo dokonce bundy (58,2 %). Na druhém místě se umístily deštník (26,7 %) a klíče (26 %) následované telefonem (11,9 %) a peněženkou (9,5 %). Češi často ztrácejí také brýle nebo sluchátka, ale třeba i důležité dokumenty. „Ztráta těchto předmětů znamená nejen finanční újmu, ale mnohdy i časovou, obzvlášť jedná-li se o ztrátu peněženky s doklady,“ komentuje průzkum Tomáš Balík, ředitel mobilní divize českého a slovenského Samsungu. „V některých případech lidi netrápí ani čas či peníze, ale emocionální vazba ke ztracenému objektu, jako v případě ztracených domácích mazlíčků.“

Finanční škoda i v řádu desetitisíců

Ročně přijde téměř polovina Čechů (48,1 %) v důsledku ztráty různých předmětů o stovky korun. Škoda se ale může vyšplhat až na desítky tisíc (15,4 % Čechů), pokud se jedná o drahé brýle nebo i mobilní telefon. Nejčastějším místem, kde lidé nemůžou své věci najít, jsou domov nebo pak venkovní blíže nespecifikované prostředí následované prostředky hromadné dopravy. Průzkum neukázal zásadní rozdíly mezi pohlavími, ženy a muži jsou na tom tedy stejně.

Kontaktní čočky, vysvědčení i dítě

Na otázku Co nejneobvyklejšího jste kdy ztratili odpovídali Češi opravdu různorodě. V oblasti šperků a cenností je často ztráceným předmětem snubní prsten, ale mizí taky náušnice nebo hodinky. Pokud jde o jiné cennosti, lidé ztrácejí také hodnotné mince nebo rovnou samotné peníze. Objevovaly se také časté odpovědi v oblasti dokumentů – klasická je ztráta občanského či řidičského průkazu, ale také vysvědčení, ztratilo se i povolení k pálení slivovice. „Rovněž zdánlivě nehodnotné věci však mohou pro člověka znamenat hodně, například ztráta sběratelských kartiček, ať už jde o pokémony nebo hokejisty,“ poznamenává Tomáš Balík a dodává: „Mezi zajímavé ztráty, které Češi uvádějí, ale patří také kuriozity jako blíže nespecifikovaná protéza a kontaktní čočky.“ Při cestování pak Češi ztrácejí zavazadla, ale i rodinné příslušníky, ať už je to dítě nebo manželka. Do současné doby neodmyslitelně zapadá i častá ztráta roušky. 

Téměř čtyři promile alkoholu v krvi měl cyklista, který nezvládl svoji jízdu a zraněný zůstal ležet v Pramenní ulici v Plzni na Roudné. Poclisité teď hledají svědky.

"Ve čtvrtek 20. května v půl jedenácté večer jsme přijali oznámení o ležícím cyklistovi na komunikaci ulice Pramenní v Plzni na Roudné. Dopravní policisté vyjeli na místo události a zjistili, že se jedná o muže narozeného v roce 1982, který jevil známky opilosti a byl zraněný.  U muže byla na místě provedena dechová zkouška na zjištění požití alkoholu s pozitivním výsledkem. Na detekčním přístroji se ukázala hodnota 3,71 promile," popsala policejní mluvčí Veronika Hokrová. Cyklista byl v péči přivolaných záchranářů odvezen do nemocničního zařízení k dalšímu vyšetření. Jízdní kolo policisté na místě zajistili a dále šetří veškeré okolnosti nahlášené události  v dopravě.

Policisté žádají případné svědky, kteří v danou dobu procházeli nebo projížděli uvedeným místem události a všimli si jedoucího cyklisty, cyklisty vedoucího jízdní kolo nebo již ležícího muže vedle jízdního kola, aby zavolali na tísňovou linku 158 a přispěli tak k objasnění celé situace. 

Život asi pětačtyřicetiletého muže vyhasl při střetu osobního a nákladního auta na silnici u Nýřan. Nehoda se stala v sobotu kolem 17. hodiny.

Ke střetu došlo na silnici mezi obcemi Blatnice a Nýřany. "Záchranáři si na místě nehody osobního a nákladního automobilu převzali resuscitaci muže ve věku asi 45 let z osobního vozu. Ten utrpěl velmi vážná zranění, kterým na místě podlehl," potvrdila mluvčí krajské záchranné služby Mária Svobodová. Řidič nákladního automobilu byl nezraněn a ponechán na místě.

Silnice byla v místě nehody uzavřena.

Čtyřiapadesátiletý muž se topil v sobotu odpoledne na břehu řeky Berounky poblíž Sedlecka. Ještě před příjezdem záchranářů mu pomáhali svědci, podle záchranářů byl ve vážném stavu následně transportován do nemocnice.

"Před čtvrtou hodinou došlo na břehu řeky Berounky poblíž Sedlecka k tonutí muže," potvrdila mluvčí krajské záchranky Mária Svobodová. Podle ní byl ještě před příjezdem záchranářů vytažen z řeky a na místě byla také prováděna laická resuscitace. Záchranářům se následně povedlo obnovit oběh. "Muž byl transportován se zajistěnými dýchacími cestami v bezvědomí na Emergency FN Plzeň," dodala Svobodová.

Plzeňským krajem po dálnici D5 bude o víkendu projíždět kolona jednotek americké armády, které se přesouvají na cvičení do Maďarska. Na bezpečný průjezd vojenských vozidel a bezpečnost a plynulost dopravy na dálničním tahu budou dohlížet policisté. Provoz vozidel bude omezen pouze na sjezdech a nájezdech, na kterých bude vojenská technika sjíždět nebo naopak najíždět na těleso dálnice D5.

Plánovaný čas příjezdu první kolony jednotek americké armády na území České republiky je plánován na sobotu 22. května 2021 v 19 hodin, poslední jednotka pak vstoupí na území našeho státu ve 21 hodin v pondělí 24. května.

"Důrazně upozorňujeme řidiče, aby v žádném případě nenarušovali homogenitu kolony vojenských vozidel. Je nutné si uvědomit, že se jedná o těžkou armádní techniku a každý nestandardní manévr by mohl mít za následek kolizi, která by mohla mít až fatální následky. Počítejte tedy s tím, že kolonu vozidel musíte předjet celou nebo jet za ní.  Pokud budet mít v plánu sjet z dálnice, doporučujeme vám jet za kolonou armádní techniky a následně dálnici bezpečně opustit," dodala policejní mluvčí Pavla Burešová.

V Plzeňském kraji opět zdražily pohonné hmoty. Cena benzinu se zvyšuje už více než čtyři měsíce kromě haléřového poklesu před třemi týdny. Litr nejprodávanějšího Naturalu 95 se aktuálně prodává v průměru za 32,32 koruny, což je o 14 haléřů více než minulou středu. Cena nafty vzrostla za týden o 17 haléřů na 30 Kč/l. Benzin je už několik týdnů nad průměrem ČR, nafta už třetí týden také. Podle údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje, je benzin o 6,84 Kč na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 4,67 koruny méně.

Také v celé ČR pohonné hmoty v uplynulém týdnu mírně zdražily. Cena naturalu se přehoupla přes 32 korun, kde byla naposledy loni začátkem února. Aktuálně ho čerpací stanice v ČR prodávají v průměru za 32,06 Kč. Před týdnem byl levnější o 18 haléřů a před rokem při první vlně epidemie koronaviru o šest korun. Cena nafty se pozvolna blíží ke 30 korunám za litr, za kterou ji motoristé tankovali naposledy loni v březnu. Proti minulému týdnu stoupla o 14 haléřů na litru, motoristé ji ve středu tankovali v průměru za 29,89 Kč/l. Před rokem platili o čtyři koruny méně.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je v průměru za 31,66 Kč/l. Nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji, ji prodávají průměrně za 29,49 Kč/l. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde je litr benzinu za 32,77 Kč a nafty za 30,51 Kč.

Nejlevnější paliva v Plzeňském kraji prodávají aktuálně čerpací stanice na severu Plzeňska. Benzin mají u tamních čerpacích stanic v průměru za 31,60 Kč, oproti minulé středě je o 26 haléřů dražší. Litr nafty tam stojí průměrně 29,11 Kč a za týden tak zdražila o 16 haléřů.

Nejdražší pohonné hmoty prodávají aktuálně opět v příhraničním Tachovsku. Benzin, který byl minulou středu letech nejdražší v Plzni, stojí aktuálně na Tachovsku 33,27 Kč/l, což je za týden o 1,11 koruny více. Naftu tam řidiči koupí v průměru za 31,35 Kč, což je proti minulé středě o 86 haléřů více. Minulý týden stále nafta nejvíce v okrese Plzeň-jih.

Za hranicemi v Německu se srovnatelný typ benzinu prodává v přepočtu průměrně za 40,30 Kč/l. Za naftu zaplatí řidiči po přepočtu 34,75 koruny.

čtk

Archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zmapují pozůstatky pracovního tábora s Rudou věží smrti u Jáchymova na Karlovarsku. Tato dřívější třídírna uranové rudy u komunistického pracovního tábora Vykmanov II je dnes národní kulturní památkou zapsanou v kulturním dědictví UNESCO. Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR zajišťují s využitím dronů trojrozměrnou dokumentaci památky, v létě budou v blízkosti věže dělat archeologický odkryv.

„Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů připravujeme archeologický výzkum v blízkosti Rudé věže smrti, tedy v prostoru bývalé třídírny a úpravny uranové rudy a pracovního tábora pro převážně politické vězně Vykmanov II,“ říká vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU Pavel Vařeka. Přímo odtud byla v rámci tajné smlouvy mezi ČSR a SSSR po železnici uranová ruda odvážena do Sovětského svazu, kde sloužila stalinistickému režimu k výrobě atomových zbraní. Výzkum ověří dochování pozůstatků areálu z konce 40. a 50. let.  „Pracovní tábor byl zrušen v roce 1956 a následně byl využíván závodem Škoda Ostrov, přičemž doznal velkých změn. Archeologický výzkum se pokusí odhalit původní povrch, po kterém chodili vězni v 50. letech,“ přibližuje Pavel Vařeka, který bude v okolí Rudě věže smrti provádět výzkum se svými studenty během července. Cílem sondáže je také získat materiální doklady o provozu zařízení a o životních podmínkách vězňů.

Nálezy z nedalekých trestních pracovních táborů však budou moci lidé vidět už od konce května. Konfederace politických vězňů ČR Rudou věž smrti nově zpřístupnila a otevřela tu expozici věnovanou životu lidí vězněných v pracovních táborech. Zkušební provoz areálu proběhne ještě 22. – 23. května, od 29. května bude expozice otevřená každý víkend a v případě zájmu veřejnosti i ve všední dny. Zájemcům budou na místě k dispozici průvodci na pravidelném návštěvním okruhu v exteriéru i interiéru věže. „V expozici přímo v objektu Rudé věže smrti budou poprvé veřejnosti představeny archeologické nálezy z výzkumů nedalekých trestních pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II. Jedná se zejména o osobní předměty vězňů, pozůstatky vybavení a konstrukce vězeňských baráků, které poskytují hmatatelné svědectví o životních podmínkách v táborech, spojených s nasazením nesvobodné pracovní síly při těžbě uranu, včetně tisíců politických vězňů,“ vysvětluje Pavel Vařeka, který s týmem archeologů Fakulty filozofické ZČU prováděl výzkum pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II už v letech 2018 a 2019. Právě jejich nálezy si lidé budou moci poprvé prohlédnout.

„Velmi si vážíme spolupráce s katedrou archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, vedenou panem docentem Vařekou, a jsme vděčni za zapůjčené archeologické nálezy, které můžeme v Rudé věži smrti návštěvníkům ukázat. Společně tak můžeme poskytovat důkazy o drsných podmínkách politických vězňů komunistického režimu, kteří uranovou rudu těžili, následně připravovali na transport do bývalého Sovětského svazu a kteří za to byli nuceni zaplatit svým zdravím nebo dokonce životy,“ doplňuje Petr Dub, předseda Konfederace politických vězňů ČR. Konfederace ve spolupráci s partnery plánuje otevřít v Rudé věži smrti mezinárodní památník a vzdělávací centrum, které budou historii tohoto místa důstojně připomínat.

S uzavírkou komunikace v prostoru mezi zastávkami "U Součků", konkrétněji mezi kruhovými objezdy ulic Na Roudné, U Velkého rybníka, Jateční, musí řidiči počítat od soboty 22. května. Omezení provozu se nedotkne MHD. Důvodem jsou dokončovací stavební práce na nové části východního obchvatu.

"U železniční zastávky "Bílá Hora", kde je vybudovaná nová okružní křižovatka, nepůjde odbočit směrem na Bílou Horu, pouze směrem do ulice Na Roudné a do ulice Jateční. V opačném případě bude možné projet směrem z Bílé Hory pouze do ulice U Velkého rybníka," uvedla policejní mluvčí Veronika Hokrová. Uzavírka komunikace se v tomto případě netýká pro provoz vozidel MHD, BUS. Uzavírka je plánována až do září 2021.

V ulici U Velkého rybníka je omezen provoz pro nákladní vozidla, osobní vozidla projet mohou. Z tohoto důvodu je naplánovaná objízdná trasa, která povede přes Třemošnou.

Na Doubravce se lidé mohou nechat zdarma otestovat na covid-19 v místní hasičárně. Jedná se o další službu související s koronavirem, která je občanům ve čtvrtém městském obvodu k dispozici. Druhou je registrační centrum v Doubraveckém klubu, kde místní pracovnice pomohly získat termín na očkování vakcínou proti covidu-19 téměř stovce seniorů.

Antigenní testování na covid-19 probíhá v hasičárně sboru místních dobrovolných hasičů ve Hřbitovní ulici 3. Službu ve spolupráci s městským obvodem Plzeň 4 provozuje Domovinka s lékárnou Remus, a to v pondělí od 9 do 10 hodin a ve středu od 13 do 14 hodin.

„Testování na covid-19 provádíme zdarma za pomoci našich sestřiček. Zatím ji využívá zhruba pět lidí v danou hodinu a den. Každý testovaný občan od nás dostane certifikát o výsledku testu,“ říká ředitelka sociální služby Domovinka Bohumila Hajšmanová.

Antigenní testování v místní hasičárně funguje od začátku května. Domovinka zatím neuvažuje o tom, že by antigenní testování zrušila. Záležet ale bude především na tom, jak vláda v následujících dnech a týdnech upraví svá nařízení a opatření.

„Jsme moc rádi, že díky Domovince se naši občané mohou nechat snadno a bezpečně otestovat v blízkosti svého bydliště, a získat tak kýžené potvrzení, které je vstupenkou například na zahrádky restaurací a do řady institucí. Vážíme si takové spolupráce, Domovinku dlouhodobě podporujeme a podporovat budeme i nadále,“ říká místostarostka Lenka Kočová (ODS).

Úřad zaregistroval stovku seniorů

Antigenní testování je už druhou službou, kterou lidé na Doubravce v souvislosti s koronavirem mohou využít. Tou první je pomoc seniorům s registrací na očkování vakcínou proti covid-19. Registrační centrum funguje v Doubraveckém klubu úřadu městského obvodu Plzeň 4.  Registraci provádí pracovnice úřadu zdarma nad rámec své pracovní činnosti.

„Od ledna k dnešnímu dni jsme na očkování zaregistrovali 98 seniorů. V souvislosti s uvolňováním opatření a otevřením registrací pro mladší věkové skupiny jsme nyní činnost registračního centra utlumili. Samozřejmě pokud k nám přijde občan a bude chtít pomoci s registrací, moc rádi mu i nadále pomůžeme,“ uvádí místostarosta Václav Beran (ANO).

Za uplynulých sedm dní přibylo v kraji 196 případů koronavirus, což je zhruba o čtvrtinu méně než 296 nákaz v předcházejícím týdnu. Týdenní krajská bilance je nejnižší od přelomu loňského srpna a září. V posledním týdnu se počet denních přírůstků pohyboval do 50 případů. Ještě před měsícem to bylo více než 100 případů denně a před dvěma měsíci byly denní nárůsty několikanásobně vyšší, než je teď týdenní součet. Za uplynulých sedm dní přibylo v kraji 33 nakažených na 100.000 obyvatel, což je mezi kraji třetí nejnižší číslo. Před týdnem to bylo 45 nakažených na 100.000 obyvatel.

Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 97.804 lidí, 16,5 procenta všech obyvatel. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.548 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibylo 29 nákaz. Nejvíc nových případů za poslední týden bylo v pondělí, a to 49.

Největší podíl nově nakažených je v okrese Rokycany, kde za sedm dní přibylo 78 nákaz na 100.000 obyvatel, to je celkem 38 případů. Nejlepší je situace na Domažlicku, kde měli za uplynulý týden 9,7 nákaz na 100.000 obyvatel, to je šest nakažených.

V uplynulých sedmi dnech zemřelo v kraji pět lidí s covidem-19, v předchozím týdnu to bylo sedm úmrtí. Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1910 nakažených, z toho 23 v květnu, v dubnu jich bylo 134. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie v březnu, 529 lidí.

Nemocnice v regionu se téměř vrátily k běžnému provozu včetně obnovy operací, covidoví pacienti se soustřeďují do vybraných nemocnic. Ve Fakultní nemocnici Plzeň dnes pečují o 18 lidí s covidem. Na lůžkách intenzivní péče je sedm nakažených, z toho tři na umělé plicní ventilaci. Před týdnem bylo v nemocnici 20 covidových pacientů, před měsícem 70 a v březnu touto dobou, kdy byla FN nejvytíženější covidovými pacienty v celé republice, v ní pečovali o 253 nakažených pacientů.

V kraji je dnes podle ministerstva volných 418 z 1535 standardních lůžek, pro covidové pacienty je jich 73. Intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací nebo neinvazivní ventilací je k dispozici 52 ze 138, pro nemocné s covidem je volných 23 lůžek.

Očkování nabírá v kraji díky vyšším dodávkám vakcín rychlost. Za poslední týden zdravotníci očkovali 27.007, ve čtvrtek rekordních 5422 lidí. Dosud bylo v kraji spotřebováno 244.496 vakcín pro 184.216 lidí. Očkováno je aspoň jednou dávkou 31,2 procenta obyvatel kraje. Ukončené očkování má desetina obyvatel kraje, celkem 61.757 lidí. Z nich dostalo 1477 lidí vakcínu Janssen, která má jednu očkovací dávku, a 60.280 lidí některou z dvoudávkových vakcín. Do Plzeňského kraje bylo ke čtvrtečnímu večeru dodáno 270. 825 dávek vakcín, uvádí se na stránkách krajských nemocnic.

čtk