Plzeňští házenkáři zvládli vítězně drama, které nabídl druhý finálový zápas série s Karvinou. Západočeši v podstatě celý zápas prohrávali, v závěru se ale vzpamatovali a proměněným sedmimetrovým hodem po uplynutí základní hrací doby dokázali srovnat. Duel tak rozhodl až sedmičkový rozstřel, v němž ukázali pevnější nervy Západočeši, kteří tak mohli slavit výhru 31:30. Finále pokračuje za stavu 1:1 v neděli duelem ve Slezsku.

Článek bude aktualizován.

Mnozí řidiči byli překvapení, když se chtěli v pondělí projet po nové části východního okruhu. Ohlášený datum 17. května totiž nakonec neplatil. Kvůli deštivému počasí nemohly být práce na téměř dva kilometry dlouhé čtyřproudé silnici spojující ulice Plaská, Na Roudné a Chrástecká dokončeny a stavba tak nabrala neočekávané zpoždění.

"Aby se dala stavba do předčasného užívání, chybí dokončit vodorovné dopravní značení. Bohužel v posledních dnech se nám nepodařilo ho kvůli počasí udělat," vysvětlil asistent správce stavby Vlastislav Šlajs.

Kdy se tedy nakonec řidiči poprvé po nové silnici projedou? "Když budeme velcí optimisté, mohli bychom uvést stavbu do předčasného užívání koncem tohoto týdne, když budu realista spíš bych řekl na začátku týdne příštího," podotkl ředitel plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák.

Místo toho, aby nový úsek otestovali řidiči, provádělo se v pondělí místní šetření, které má schválit silnici k veřejnému provozu. "Účastnili se ho policie, stavební úřady, investor, stavební dozor i zhotovitel, šlo o pochůzku po stavbě, která stanovila, co je třeba ještě dodělat," vysvětlil Kuťák.

Práce byly zahájeny na jaře roku 2020. Nejsložitější částí stavby byl podle provozně obchodního náměstka zhotovitelské společnosti Jaroslava Loučíma zářez do velkého skalního masívu u železniční zastávky na Bílé Hoře. "Zahájili jsme přeložku inženýrských sítí, po které následovaly zemní práce. Po dokončení zemních prací jsme zahájili výstavbu mostních objektů, kdy z důvodu zkrácení výluk na trati byla naplánována doba stavby na 135 dní, což byl poměrně složitý technologický oříšek, ale za pomoci investora a dozoru stavby se to podařilo zprovoznit v termínu," dodal Loučím.

Nový úsek městského okruhu začíná na křižovatce Plaská a Studentská, u Fordu Hornát. Vyústění úseku je následně u železniční zastávky Bílá Hora, kde je vybudovaná nová okružní křižovatka. Aktuálně chybí ještě vybudovat osvětlení a chodníky podél celé trasy. Ačkoliv se tu už v příštím týdnu spustí provoz, celková kolaudace silnice za 493 milionů korun se uskuteční přibližně v polovině září.

Nejen ve čtvrtečním finále poháru, ale i v dalších dvou zbylých ligových kolech se bude muset obejít fotbalová Viktorie Plzeň bez Davida Limberského. Krajní bek Viktorie je stále zraněný a je vyloučené, že by se ještě v této sezóně na hřišti představil. Právě seznam absentujících hráčů se trenéru Bílkovi v minulých dnech a týdnech nepříjemně rozrostl. "Uvidíme, kdo bude schopen ve čtvrtek nastoupit," říká kouč Viktorie před klíčovým finále MOL Cupu se Slavií.

Jak je těžké se oklepat z nepříznivých výsledků v posledních ligových kolech?
Je pravda, že neprožíváme nejlepší období. Není čas se v tom ale pitvat, utkání s Pardubicemi jsme si rozebrali. Finále se hraje na jeden zápas, výsledek je otevřený. Slavia je bezkonkurenční, ale hrajeme doma a pokusíme se pohár vyhrát, i když to bude nesmírně těžké. Všichni hrajeme o svoje živobytí. Zastavovat současnou Slavii je těžké, přesvědčili se o tom i týmy v Evropské lize. Ale i oni jsou schopni klopýtnout. To, že nás čeká těžký zápas, je jasné. I přesto, že se nám nedaří, jsme schopni se zkoncentrovat. Motivace u hráčů bude obrovská. Nejdeme do toho s tím, že hrajeme proti nejlepšímu týmu a šance neexistuje.

V ligovém duelu Plzeň na Slavii padla jednoznačně a předvedla hodně špatný výkon. Koukal jste na ten zápas?
Utkání jsem samozřejmě viděl, Slavia prokázala svoji kvalitu, Plzeň chtěla hrát otevřený fotbal a prohrála 1:5. Věřím, že se ponaučíme a zápas dopadne pro nás daleko příznivěji.
 
Bylo třeba pracovat s týmem psychicky?
Bohužel i tohle fotbal přináší. Zápasy jdou rychle po sobě, je hodnocení utkání a příprava na další. Jsou tu velmi kvalitní hráči, ale musíme hrát zodpovědněji a víc se bít. Věřím tomu, že konec zvládneme a sezónu zachráníme. Šance tu pořád je.
 
Máte jasno o tom, jestli nastoupíte se třemi nebo se čtyřmi beky?
Nebudu říkat, v jakém rozestavení budeme hrát, ale obě varianty jsou reálné. Uvidíme, jak bude vypadat zdravotní stav hráčů.
 
Je tedy nějaká šance, že se uzdraví někdo hráčů, kteří vám v posledním zápase chyběli?
Uvidíme po dnešním tréninku, Beauguel, Brabec, Kalvach měli určité zdravotní problémy, ale trénují. Uvidíme dneska, jak budou vypadat. Nevím, v jakém rozpoložení budou. 
 
Jedním ze zraněných je také David Limberský. Je šance, že se ještě v sezóně představí?
David Limberský k dispozici nebude, je zraněný a už do této sezóny nezasáhne.

Plzeňský kraj bude mít do roka Regionální strategii adaptačních opatření (ReSAO). Má zmapovat celý region a říct, co je třeba zhruba do 20 let v krajině udělat pro zadržování vody i zabráněním povodním. 

Cílem strategie je zlepšit stav krajiny Plzeňského kraje z hlediska zadržení vody, kdy se v souvislosti s probíhající klimatickou změnou, kterou jsou především extrémy počasí – povodně, sucho, zvýraznily letité problémy obecného přístupu ke krajině, a to jak v zemědělství, lesnictví, vodním hospodářství i v zástavbě a dalších oblastech. „Podpis smlouvy je prvním krokem, který se může zdát pouze administrativním, ale jde o velký počin pro životní prostředí našeho kraje. Projekt reaguje  na celém světě na oteplování, na změny klimatu a my můžeme díky tomu činnost porovnat v globálním měřítku,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství Josef Bernard.

Projekt bude rozčleněn na několik etap. V první etapě bude probíhat analýza prioritních oblastí na území kraje, a to na základě zhruba 70 kritérií. Výstupem by mělo být pravděpodobných 10 oblastí v kraji, kde budou opatření realizovatelná. Druhá etapa se bude zabývat podrobnou analýzou vybraných oblastí a přípravou konkrétních projektů. Třetí etapa bude pak samotná realizace konkrétních opatření. „Zásadní rolí Plzeňského kraje a starostů obcí bude komunikace s vlastníky pozemků a uživateli pozemků. Je nutné si uvědomit, že řadu let byla krajina jen využívána a nyní je třeba ji začít uzdravovat. A zadržení vody v krajině je prvním, zásadním počinem,“ zdůraznil Josef Bernard.

V rámci 1. etapy, kterou zahájil Plzeňský kraj podpisem spolupráce se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. na 12 měsíců, budou do spolupráce zapojeny další odborné subjekty, jako je Česká zemědělská univerzita a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Cena první etapy je  1, 08 milionu

Praktickým příkladem oživení krajiny je 75 hektarů  půdy nedaleko obce Úherce, blízko dálnice na Rozvadov, Janovský mokřad. Území mělo být částečně zastavěno, zmeliorováno, tvořila jej nevyužitá zemědělská půda. Díky zásahu Plzeňského kraje, který část pozemků koupil, dochází k postupné obnově území – revitalizaci. Přirozeným působením živočichů je oblast zamokřena, vznikla zde soustava tůní a k vidění jsou vzácní živočichové. Důležitou funkci má revitalizovaná oblast také v rámci protipovodňových opatření. Na svém dalším jednání bude Rada Plzeňského kraje schvalovat vyhlášení přírodní rezervace na tomto území tak, aby byla zajištěna ochrana a další přirozený rozvoj ekosystému.

Středně těžké zranění utrpěla mladá řidička, která se svým autem skončila v příkopu. Záchranáři ji museli letecky transportovat do nemocnice. Malé dítě, které s ní cestovalo, nemělo žádné viditelné zranění.

Kolem půl osmé ráno došlo u obce Obora na Plzni severu k dopravní nehodě osobního auta. "Žena ročník 1998 utrpěla středně těžká zranění a byla transportována letecky na Emergency Fakultní nemocnice v Plzni. Dítě mladší 15 let bylo bez zjevných zranění, ale pro mechanizmus nehody transportováno pozemní posádkou do nemocnice také," uvedla mluvčí krajské záchranky Mária Svobodová.

Aktualizováno 18:13 Jak si stojí Česká republika v oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence i chytrých měst jste se mohli dozvědět v online debatě, kterou ve spolupráci s ZAK TV pořádala Kancelář Evropského parlamentu v České republice.

Účastníky debaty byli odborníci z oblasti výzkumu a vývoje i poslanci Evropského parlamentu z různých politických stran. Přímo ve studio odpovídali Jan Romportl z Výkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence a Zdeněk Židek, generální ředitel Omexom GA Energo. Online přes videokonferenční rozhraní se připojili do diskuze europoslanci Ondřej Kovařík (ANO) a Marcel Kolaja (Piráti) a ředitel Správy informačních technologií města Plzně a jednatel BIC Plzeň Luděk Šantora. Moderátorem debaty byl Jonáš Novotný.

Debatu diváci mohli sledovat v přímém přenosu na Plzen.cz, YouTube, facebooku ZAK TV a facebooku Kanceláře Evropského parlamentu v ČR. Sestřih debaty bude vysílaný na televizní stanici ZAK TV ve standardním vysílání. 

Škodu tři miliony korun způsobil požár vyvážecího stroje v zemědělské společnosti ve Lhotce u Radnic na Rokycansku.

Šest jednotek hasičů vyjelo k požáru v zemědělské společnosti ve Lhotce u Radnic krátce před půlnocí. "Hořel vyvážecí stroj," potvrdil mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. Podle něj se škoda vyšplhala zhruba na 3 miliony korun. Proč požár vypuukl, bude zkoumat vyšetřovatel.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje před produktem Hluboce zmrazený špenátový protlak v balení 450 gramů od výrobce EQUUS, a. s., ze Slovenska. U několika šarží potraviny zjistila tropanové alkaloidy v množství, které může ohrozit lidský organismus, uvedla inspekce v tiskové zprávě. Potraviny prodávaly pod svými značkami prodejny COOP a Billa.

„Laboratorní rozbor v předmětné potravině prokázal přítomnost tropanových alkaloidů několikasetnásobně překračující bezpečné množství pro konzumaci dospělým člověkem. Konzumace tak představuje významné riziko vzniku nežádoucích farmakologických účinků na lidský organismus, potravina byla vyhodnocena jako velmi nebezpečná a SZPI nařídila její neprodlené stažení z tržní sítě,” uvedla SZPI. Distributorem v České republice je společnost EISBERG, a. s., která zahájila stahování výrobku z trhu vlastním opatřením. U všech dotčených šarží je datum spotřeby do roku 2023. SZPI důrazně varuje všechny spotřebitele před konzumací uvedených šarží potraviny, které mohou mít, vzhledem k dlouhé době úchovy, stále doma.

V rámci notifikace prostřednictvím evropského systému rychlého varování pro potraviny RASFF, které ze Slovenska obdrželo národní kontaktní místo systému na SZPI, se podezření na přítomnost tropanových alkaloidů vztahuje na následující šarže potraviny:

Hluboce zmrazený špenátový protlak 450 g, DMT: 9.5.2023, L3857,
Hluboce zmrazený špenátový protlak 450 g, DMT: 9.5.2023, L1257,
Hluboce zmrazený špenátový protlak 450 g, DMT: 10.5.2023, L2457,
Hluboce zmrazený špenátový protlak 450 g, DMT: 10.5.2023, L2957,
Hluboce zmrazený špenátový protlak 450 g, DMT: 10.5.2023, L3857,
Hluboce zmrazený špenátový protlak 450 g, DMT: 11.5.2023, L1457,
Hluboce zmrazený špenátový protlak 450 g, DMT: 12.5.2023, L3457.

Očkovala by, vakcínu má v ordinaci připravenou, ale není koho. Kde je problém? Podle plzeňské praktické lékařky Michaely Pavlové hlavně ve špatném mediálním obrazu jedné vakcíny. A právě té, na které se u praktiků sázelo nejvíce. „Zájem o očkování by aktuálně byl, ale poté, co se pacient dozví, že mám k dispozici vakcínu AstraZeneca, naše konverzace v naprosté většině případů končí a pacient se obrací na očkovací centrum,“ přiznala. Pacientům se navíc také nelíbí, že má být druhá dávka podaná až po třech měsících. Často totiž chtějí vakcínu ne jako ochranu před samotnou nemocí, ale zejména jako prostředek, který jim umožní volné cestování.

Jaký největší problém aktuálně praktičtí lékaři v souvislosti s očkováním řeší?
Z mého pohledu se dá říci, že ztrátu důvěry pacientů v osobu lékaře. Praktický lékař, který vakcíny dosud nemá, je neschopný„k ničemu“, případně je má a dává je jen známým. A velkým problémem je také preference jedné vakcíny. Pacienti by sice rádi byli očkovaní v naší ordinaci, ale chtějí pouze vakcínu Comirnaty od společnosti Pfizer, která je dodávána do očkovacích center, která jsou vládou upřednostňována.

Nakolik probíhající očkování u praktiků ovlivňuje špatná pověst vakcíny AstraZeneca? Odmítají ji lidé, a pokud ano, je to z obavy o zdraví nebo kvůli tomu, že se dlouho čeká na druhou dávku a lidé by tak ještě dlouho neměli "klid"?
První závoz vakcíny AstraZeneca proběhl v naší ordinaci počátkem dubna 2021, vyočkovali jsme 121 dávek. Podle mých informací někteří pacienti nežádoucí účinky měli, ale spíše očekávatelné a nezávažné, jako například zvýšená teplota, únava, pobolívání hlavy, bolesti svalů, u některých chřipkovité příznaky. Nežádoucí reakce ve smyslu vzniku krevních sraženin jsme u našich pacientů nepozorovali. Už tehdy se jí ale někteří obávali po negativních zprávách v médiích a raději se rozhodli pro očkovací centrum. Podruhé mi byla vakcína AstraZeneca zavezena 6. května. A mohu říci, že očkování touto vakcínou je aktuálně v troskách. Lidé se obávají tvorby sraženin, po informaci o úmrtí sedmačtyřicetileté pacientky na Slovensku je zájem o vakcínu AstraZeneca minimální, mediální obraz vakcíny je silně pokřivený. Když to shrnu, zájem o očkování by aktuálně byl, ale poté, co se pacient dozví, jakou mám k dispozici vakcínu, naše konverzace v naprosté většině případů končí a pacient se obrací na očkovací centrum. Pacientům se také nelíbí, že druhá dávka má být podaná v ideálním případě nejdříve po 12 týdnech. Často totiž chtějí vakcínu ne jako ochranu před Covid-19, ale zejména jako prostředek, který jim umožní volné cestování a druhá dávka a tudíž i certifikát po 12 týdnech, což aktuálně vychází na srpen, je pro ně pozdě. Vakcínu AstraZeneca ale já osobně považuji za účinnou a bezpečnou. Očkovaná je jí i má matka.

Když pacientům neřekla termín, registrovali se jinde

Národní koordinátorka očkování Kateřina Baťhová v rozhovoru pro SeznamZprávy nepřímo obvinila praktiky, že systém zneužívají. Jaká byla vaše reakce, když jste si tohle přečetla?
Směsice různých pocitů - rozčarování, zklamání, vztek, bezmoc, bezradnost. Většina z nás jsme očkování a jeho přípravě obětovali významnou část volného času. Nešlo o ziskuchtivost, jak se někteří lidé mylně domnívají. Jsme zvyklí pacienty očkovat, známe jejich zdravotní stav, víme o nich nejvíc a hlavně myslíme na jejich dobro a přejeme si je chránit i před nemocí Covid-19. Logicky jsme očekávali, že si objednáme určitý počet vakcín a pak začneme kontaktovat indikované pacienty z rizikových skupin. Postup byl ale opačný. Napřed jsme museli obvolat všechny pacienty a zjistit počet zájemců. Každému jsme ale museli zároveň říci, že nevíme, kdy bude vakcína k dispozici. Pacienti pochopitelně očekávali co nejrychlejší očkování a neustále telefonovali, kdy vakcína bude. Když jsme nebyli schopni termín sdělit, přeregistrovávali se do center.

To, že se vyplatí registrovat do očkovacích center, že tam bude vakcína rychleji, přiznal nedávno také ministr zdravotnictví Arenberger. Dá se tedy říci, že s tím máte své zkušenosti?
Tohle se děje naprosto běžně a já se vlastně nemůžu divit. Poté, co byla zveřejněna informace, že budou praktičtí lékaři očkovat, měli jsme denně desítky telefonátů ohledně žádosti o termín očkování v ordinaci. Pacienti logicky nechápali jak to, že nevíme, kdy budou vakcíny fyzicky v ordinaci. V úvodu očkování se pacient musel rozhodnout, zda bude figurovat v seznamu praktického lékaře nebo zda bude registrován rovnou v očkovacím centru, obojí zároveň možné nebylo. Zadávání do systému bylo pro praktického lékaře velmi zdlouhavé, systém ISIN velmi často nefungoval. Často se stalo, že se pak pacient přeregistroval do centra, nezřídka jsme se o tom ani nedozvěděli. Cílem praktického lékaře ale samozřejmě je blaho jeho pacienta a přejeme mu očkování co nejdříve, ať proběhne v našich ordinacích nebo v očkovacích centrech.  Kdyby ale již na počátku bylo jasné, že budou preferována očkovací centra, jistě bychom byli raději ušetřili spoustu zbytečně vynaložené energie a raději se věnovali naší běžné péči o pacienty. Očkovací centra mají k dispozici velké množství vakcín, spoustu personálu, dokážou naočkovat velké množství pacientů, nabízejí samozřejmě více termínů, protože se zabývají pouze očkováním, nemají jiné povinnosti. Není ale možný individuální přístup, o celkovém zdravotním stavu a rizicích pacienta si z krátkého setkání lékař v očkovacím centru nemá šanci udělat obrázek, u některých pacientů jsme se po první dávce očkování v centru setkali s nákazou COVID-19, ke které pravděpodobně došlo během čekání na očkování.

Národní koordinátorka očkování také uvedla, že si nedovede vysvětlit, proč neubývá v systému očkovaných seniorů u praktických lékařů. Máte vysvětlení?
Zůstávají v něm lidé, kteří čekají na druhou dávku vakcíny AstraZeneca a tu je pro zajištění co možná nejlepší protilátkové odpovědi vhodné aplikovat nejdříve po 12 týdnech. Delší dobu v něm také figurovali pacienti, kterým bylo nutno očkování odložit kvůli nemoci, hospitalizaci nebo ti postcovidoví, kde se s očkováním vyčkává alespoň 90 dní po ukončení izolace. Měla jsem například pacientku, která se dostavila k očkování, ale velmi rychle jsme zjistili, že se necítí dobře, natočili jsme EKG a odeslali místo očkování k hospitalizaci. Jiná pacientka má o očkování sice zájem, ale kvůli zdravotnímu stavu jsme neustále odkládali a teď je hospitalizovaná na onkologii a čeká na léčbu, při které očkování vhodné není.

Připadáme si jako podomní prodejci, říká lékařka

Jak vůbec funguje rozdělování vakcín praktickým lékařům?
V některých krajích, třeba Moravskoslezském, dostávali praktičtí lékaři vakcíny již v únoru. Ordinace, které se starají o domovy důchodců, ještě dříve. U nás v Plzeňském kraji byly praktickým lékařům dodávány vakcíny AstraZeneca údajně podle dodávek výrobce, v počtu 100 dávek na ordinaci. Kvůli malé dodávce vakcíny do země se ale jednalo například o pět ordinací v kraji týdně. Která ordinace to bude, záviselo na počtu zapsaných pacientů nad 80 let v seznamu praktického lékaře a konkrétní ordinace se to dozvěděla až na poslední chvíli, těsně před závozem. Vakcíny jsme obdrželi zejména proto, abychom doočkovávali pacienty 70 a 80 +, kteří nebyli očkováni v centrech. Ne vždy ale bylo jasné, kdo již očkován byl a pokud nás pacienti sami neinformovali, bylo nutno je znovu obvolat.

Někteří praktici už očkování ve svých ordinacích vzdali. Neproběhlo vám něco podobného také hlavou?
V naší ordinaci jsme dosud vyočkovali 133 dávek vakcíny AstraZeneca a 60 dávek vakcíny Johnson and Johnson, což považuji za velký úspěch a velké štěstí. Ale samozřejmě, že mě takové myšlenky několikrát napadly, zejména v současné době.

Minulý týden premiér Babiš prohlásil, že k praktickým lékařům půjde napřímo vakcína Moderna, že si ji budou sami objednávat u distributora. Pomůže to zlepšit situaci nebo to spíš bude pro vás další zátěž, zejména administrativní?
Objednat vakcínu, pokud to bude způsobem pro nás obvyklým, tedy cestou běžného dodavatele vakcín, kterým je pro nás firma Avenier, není problém. Objednávky vakcín touto cestou fungují velice dobře. Problematičtější spíše bude nutnost znovu obvolávat pacienty, zda vůbec mají zájem. Už si spíš připadáme jako podomní prodejci než jako lékaři, naším cílem je ale zajištění komfortu pro naše pacienty, aby mohli očkování absolvovat ve známém prostředí, kde se cítí dobře, u lékaře, kterého znají a který zná dobře jejich zdravotní stav.

Jednačtyřicetiletý muž utrpěl vážné zranění poté, co na něj spadl žebřík. K nehodě vyjížděly záchranné složky v úterý odpoledne do Sušice.

"Muž vjížděl do dílny s harvestorem. Naboural do překladu vjezdu, který se tím poškodil. Vzal žebřík a snažil se jím překlad sundat dolů, což se mu podařilo. Přitom ovšem žebřík spadl na poškozeného," popsala policejní mluvčí Dagmar Brožová.

Podle Vítězslava Sladkého ze Záchranné služby Plzeňského kraje utrpěl muž těžká poranění. "Transportovali jsme ho letecky na Emergency FN Plzeň ve vážném stavu na umělé plicní ventilaci," dodal. Na místě provádějí šetření klatovští kriminalisté. Ti vyloučili cizí zavinění. Případ budou dále zpracovávat policisté Obvodního oddělení Sušice.