Jako pro bytostného homo politica byl pro mne právě uplynulý víkend skutečným svátkem, byť jsem si dobře vědom, že takto o jakýchkoli volbách hovoří kdejaký politický komentátor. Ty desítky minut po uzavření volebních místností plné čekání na první průběžné výsledky a pověstný „tanec mezi grafy“ Marcely Augustinové, této moderátorské matadorky povolebního studia, jsou pro mne časem, během kterého vnímám, že se píše další část politických dějin naší země. Tentokrát se však poslední dny před volbami ani tolik neřešilo koho budou voliči volit. Ústředním tématem bylo, zda určitá konkrétní osoba volit (ne)bude. Touto osobou nebyl nikdo jiný, než prezident naší země – Petr Pavel. Jaký signál svým původním postojem vyslala hlava státu českým občanům?
Na prvním místě nutno vytyčit reálný stav věci – obec Černouček v Ústeckém kraji, ve kterých má prezident trvalý pobyt a může zde tak odevzdat svůj hlas, má 327 obyvatel a do voleb se přihlásily dvě kandidátní listiny (Černouček sobě a SNK Černouček 2026). Reálný dopad voleb na život v této obci je tak velice malý, voliči volí v podstatě mezi sousedem z jejich ulice a tím z vedlejší. Přesto nutno konstatovat, že určitá míra volby a politické konkurence se v obci přeci jen v těchto komunálních volbách – na rozdíl od stovek jiných – vyskytuje, byť jde o míru zanedbatelnou. Dále je třeba zdůraznit, že je to prezident, kdo vyhlašuje termín voleb, byť je po novele omezen na první celý říjnový týden, jak nově stanovuje čl. 102 odst. 2 Ústavy ČR.
Když se veřejnost dozvěděla o tom, že prezident se namísto účasti v obecních volbách rozhodl pro soukromou zahraniční dovolenou v Maroku, strhla se mediální smršť. Ze zákulisí se občané postupně dozvídali například to, že i prezidentovo nejbližší okolí (zejm. jeho političtí poradci) se velice naléhavě snažilo ho od jeho záměru – dát přednost dovolené a neúčastnit se volby do obecního zastupitelstva – odradit a přimět ho změnit názor. To se nakonec podařilo a prezident se v pátek do tuzemska vrátil a svůj hlas do volební urny přeci jen vhodil. Při vyjádření se pro přítomné novináře uznal svou chybu a uvedl, že nevolit by byla chyba.
Chtělo by se říct konec dobrý, všechno dobré. Jenže je nutno vnímat kontext celé této prezidentsko-(ne)volební peripetie. Prezident musel sám velice dobře předpokládat, jaké pozdvižení jeho dovolená na úkor účasti ve volbách způsobí. Byl-li snad tolik naivní, že si důsledky neuvědomoval, jistě mu je náležitě osvětlili jeho političtí poradci. Kdyby šlo o zahraniční státní cestu naplánovanou řadu let dopředu, bylo by asi adekvátní prosit veřejnost o shovívavost. Soukromá dovolená však nemůže být akceptovatelná. Prezident republiky je hlavou našeho státu, jde o nejvyššího ústavního činitele, jehož funkce je primárně ceremoniální. Volby jakéhokoli typu jsou tou nejlepší manifestací jeho funkce. Všem je dobře známo, že na rozdíl od dob minulých nemáme volební povinnost, ale volební právo. Nikdo nemůže být zákonně trestán za neúčast ve volbách. Prezident je však právě tou politickou figurou, na kterou se musí v tomto ohledu uplatnit ten nejpřísnější morální rozměr aktivního volebního práva. Prezident sice není ex lege povinen ve volbách hlasovat, je k tomu nicméně povinován ze své funkce a jejího morálního obsahu. Je zcela irelevantní, jak prezident nakonec odvolí, obsah jeho hlasu je prizmatem této odpovědnosti vůči nám jako občanům nepodstatný. To na čem jediném doopravdy záleží, není koho prezident volí, ale že volí.
JUDr. Matěj Novák
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
