Gól a dvě asistence, dobrý zápas, ne?
Dvě asistence? Já vím o jedné (směje se) Tu druhou si ani nevybavuju. Vím tu na Rafiho, ale druhou vůbec.
U toho prvního gólu jste to byl vy, kdo přihrával Pavlu Buchovi, jehož centr propadl do branky..
Aha, tak to fakt nevím. (směje se)
Po dvou asistencích jste se ve druhé půli i sám střelecky prosadil. Jak jste viděl celou situaci?
Všímali si vyšších hráčů ve vápně. Já tam byl sám a zakřičel si na Hejdise (Lukáše Hejdu), který mi to dobře pustil. Stopnul jsem si to kolenem, jak jsem chtěl. Připravoval jsem se na to, jsem rád, že jsem to trefil.
Bylo důležité po poločase nepanikařit, když to bylo stále jen 2:0? A to přesto, že jste měli hodně šancí rozhodnout už dřív?
Trenér nás nabádal, abychom byli trpěliví. Věděli jsme, že si nějakou šanci ještě vytvoříme. Řekl bych, že máme zatím smůlu. Choras (Tomáš Chorý) to protrhne a pak to bude dobré.
O vašem postupu je prakticky jasno. S čím pojedete na Maltu?
Pojedeme tam vyhrát. Určitě to nesmíme podcenit, ve fotbale se může stát všechno. Budeme chtít hrát zase s nulou vzadu a fotbal jako dneska – napadat, presovat a dát co nejvíc gólů.
Podruhé za sebou jste nastoupil v základní sestavě. Neštvalo vás, že jste úvod ligy i první pohárové zápasy odseděl na lavičce?
Ne. Domluvili jsme se tak s trenérem, že bude nejlepší pro všechny, abych dotrénoval (po letním mistrovství Evropy do 21 let). Splnil jsem to, co chtěl, a jsem rád, že mi potom dal šanci. Určitě mě těší, že se mi ty dva zápasy povedly.
