Nulová tolerance alkoholu během jízdy v Čechách – rozumná nutnost nebo zbytečná nedůvěra?

Překážkou kompromisu je, že úsudek na toto téma je na obou stranách barikády (zastánci vs odpůrci nulové tolerance) významně ovlivněn osobními zkušenostmi. Ti, kteří plédují za to, aby byla nulová tolerance zachována, jsou často skeptičtí ohledně disciplinovanosti českých občanů – řidičů. Nejde ale jenom o řidiče automobilů, nutno totiž zdůraznit, že v Česku se netoleruje alkohol při řízení žádného dopravního prostředku – požít tedy před jízdou nesmí ani řidiči, ani cyklisté ba dokonce ani vodáci. Zastánci statutu quo totiž nevěří tomu, že v případě povolení například půl promile během jízdy, by tzv. u této půl promile zůstalo, a to v duchu argumentu „teď je zakázáno pít úplně a stejně půlka z nich jezdí pod vlivem, povolíme-li jim půl promile, bude mít každý druhý celou“. Specifickou skupinu odpůrců pití během jízdy pak tvoří účastníci nehody, kterou způsobil podnapilý řidič a jim nebo blízkým vznikla v příčinné souvislosti škoda na majetku nebo na zdraví. Ti se vyznačují absolutní podporou pro zachování současných regulí. Na druhé straně stojí ti, jež by si chtěli „dopřát“ a byli by pro zavedení tolerance alkoholu v určité výši. Jejich hlavním argumentem je omezování svobody a důležitost spoléhat na zodpovědnost každého jednotlivce. Poukazují například na nemožnost si při oslavě dopřát přípitek, jede-li účastník oslavy poté domu autem. Dalším argumentem je strach z tzv. zbytkového alkoholu, který se může v těle řidiče vyskytovat ještě několik hodin poté, co řidič pít přestane. Přiznávám, že pádným argumentem je praxe v zahraničí (např. 0,5 promile toleruje Německo, Francie, Španělsko, Portugalsko, 0,2 promile pak Polsko, Švédsko či Norsko a dokonce 0,8 promile Velká Británie, naopak nulovou toleranci vedle Česka uplatňuje Slovensko nebo Maďarsko).

Osobně jsem toho názoru, že současná regule – nulová tolerance alkoholu u řidičů – je správně. Z policejních statistik vidíme, že průměrně 5 % - 6 % (v absolutních číslech cca 5 tisíc) dopravních nehod je způsobeno vlivem alkoholu. To rozhodně nejsou malá čísla, nad kterými by bylo možno mávnout rukou „ve jménu svobody“. Zároveň je nutno mít na zřeteli, že trestní zákoník pamatuje na řidiče pod vlivem alkoholu (trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky), když trestně sankcionuje zjištění 1 (a více) promile alkoholu v krvi. V souvislosti s tímto je vhodné doplnit následující – skutečnost, že byl řidič ovlivněn alkoholem natolik, že nezvládl řízení, bohužel často tragickými následky dopadá i na zcela nevinné ostatní účastníky silničního provozu, kteří doplácejí svým zdravím (či přímo životem) na bezohlednost druhých. Mělo-li by dojít ke změně, tj. tolerovat určité množství alkoholu v krvi během řízení, je nutné tento nový přístup doplnit o skutečně drakonické tresty pro pravidla porušující řidiče, aby měl případný hrozící trest skutečně odrazující účinek.

JUDr. Matěj Novák