Po několika článcích se vracím k aktuálnímu ekonomicko-politickému tématu, které dominuje českému makroekonomickému prostředí. Prezident uplatnil svoje ústavní právo a vetoval zákon, kterým sněmovna uvolňuje rozpočtová pravidla a který umožňuje, aby některé výdaje (zjednodušeně řečeno) nebyly vůbec započítávány do celkového schodku státního rozpočtu. Novela nyní putuje zpět do Poslanecké sněmovny, která má možnost prezidenta přehlasovat, neboť vládní koalice disponuje pohodlnou nadpoloviční většinou. Před hlasováním však do první komory Parlamentu doputoval otevřený dopis, ve kterém rozvolnění silně kritizuje značná část předních českých ekonomů, kteří považují předloženou novelu za „prakticky kompletní vypnutí českých rozpočtových pravidel“. Ministryně financí kontruje tím, že „novela nemá alternativu a nelze postupovat jinak“.
Základní argument, kterým nyní operuje česká vláda (zejm. ministryně financí), je, že by prý (!) v případě, kdyby nedošlo ke změně (tzn. rozvolnění) rozpočtových pravidel, mohl by být schodek státního rozpočtu na rok 2027 ve výši maximálně 150 mld. Kč. K tomu je třeba pro úplný kontext dodat, že toto číslo je mnoha ekonomy zpochybňováno v tom směru, že by schodek mohl být i přes zachování současných rozpočtových mantinelů vyšší. Pokud necháme nyní tyto polemiky stranou a údaj uváděný Ministerstvem financí vezmeme za bernou minci, je nutno konstatovat, že sestavit rozpočet na příští rok maximálně mínus 150 miliard korun, by znamenalo bez přehánění naprosto brutální rozpočtové škrty (zejm. v oblasti zdravotnictví, starobních důchodů, případně školství a obrany, protože, lapidárně řečeno, jinde se tak obrovské úspory rychle najít nedají). Takováto opatření by se nejspíše neobešla bez naprosto bezprecedentních občanských nepokojů, protože ekonomická úroveň obyvatelstva by se prakticky ze dne na den prudce zhoršila, byť u některých více, u některých méně.
Je třeba více přiblížit, co by rozvolnění rozpočtových pravidel v praxi skutečně znamenalo. Vláda v rámci novely zákonů v oblasti veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 90) nově do zákona o rozpočtových pravidlech zavádí novotu – mimořádné okolnosti (§ 31) se rozšiřují z válečného stavu i na tzv. „zhoršenou bezpečnostní situaci“. Toto, vezmeme-li v úvahu aktuální, velice neutěšenou a těžko predikovatelnou, geopolitickou situaci, je velice neurčitý pojem vyplnitelný jakýmkoli obsahem. O vyhlášení zhoršené bezpečnostní situace navíc dle novely rozhoduje toliko Bezpečnostní rada státu, což reálně znamená vláda. Nová pravidla by umožňovala překročit celkové výdaje stanovené zákonem až o 10 %, což jsou v objemu státního rozpočtu například v oblasti infrastruktury desítky až stovky miliard na železnice, dálnice nebo elektrárny.
Vedle kritiky odborné se na novelu snáší i tvrdá kritika opozice, která hovoří o bianko šeku na bezbřehé utrácení a avizuje předložení zákona Ústavnímu soudu. Uvidíme, zda bude zákon skutečně předložen a jak jej posoudí český ústavo-ochránce. Vybalancovat současnou situaci pro něj nebude jednoduché – přikloní se na stranu velmi utažených opasků ve jménu zdravých veřejných financí nebo na stranu ochrany českých občanů před ekonomickým armagedonem v příštích pár letech? Neznamená však nynější odklad ještě větší problém v budoucnosti? A jsou utracené stovky miliard nezapočtené do schodku „nedluh“?
JUDr. Matěj Novák
