Problémy jsou hlavně v ulici Na Poříčí, Doudlevecká, ve vnitrobloku Neumanova, občas v Nádražní ulici či na Anglickém nábřeží. „Evergreenem byl nepořádek kolem nádob na mostu Ivana Magora Jirouse na Jižním nádraží. Tam měla na svém pozemku popelnice Správa železnic a vyvážely je soukromé firmy. Nádoby bohužel byly neustále přeplněné a lidé nás na to upozorňovali. Jsem rád, že se nám podařilo domluvit se Správou železnic, aby nádoby zandávala. Nepořádek je zde nyní minulostí. Mým osobním přáním je, aby co nejvíce podnikatelů objednávalo svoz odpadu u Čisté Plzně, a to nejen proto, že tato společnost je vlastněná městem Plzní, ale především proto, že systém můžeme přímo kontrolovat a neustále zlepšovat,“ uvedl primátor Roman Zarzycký.
Město eviduje i další pozitivní příklady, kde se podařilo nepořádek vyřešit. Jsou mezi nimi nádoby v lokalitách na rohu Malé a Rooseveltovy ulice, na rohu Plachého a Kardinála Berana, na rohu Pařížské a Americké, v ulici Veleslavínova 19 a ve Škroupově 7. „To jsou skvělé příklady toho, že to jde,“ dodal primátor.
Podle technického náměstka primátora Pavla Bosáka město využívá k řešení problémových lokalit výzvy, žádosti, s podnikateli a dalšími subjekty jedná a hledá možnosti. „Za každým tímto jednáním je apel, aby podnikatelé popelnice uklízeli do svého objektu. Často totiž nepořádek vzniká tím, že k nádobě odpad ukládají i další občané, kterým popelnice nepatří. Chceme mít veřejný prostor, a tedy i ulice, čisté pro lidi, pro umístění stánků, zahrádek, podpořit veřejný život na ulici, a ne ji mít plnou popelnic tak, jak tomu bylo dřív, když se nedalo projet ani projít po chodníku, všude bylo všechno rozfoukané,“ uvedl Pavel Bosák. V případě fyzických osob platí v Plzni vyhláška, že se v širším centru města musí odpadové nádoby sklízet, v případě právnických osob zatím nikoliv.
V souvislosti s pořádkem město také opakovaně řeší problémy s podzemními kontejnery. „To jsou nádoby, které se nacházejí pod zemí a separovaný odpad se do nich vhazuje zúženými otvory nad zemí. Bohužel se stává, že lidé do nich odpad vkládají špatným způsobem, občas dochází k ucpání vhozů a následně pak ostatní začnou odpad odkládat vedle a zakládat černou skládku. Stejně tak se stává, že lidé ani neminimalizují rozměr a rovnou odpad odloží mimo nádobu a další už chybně předpokládají, že nádoba je plná a rovnou odpad odhodí na zem. Přitom nádoba pod zemí má 5 m3 a při vývozu je pak skoro prázdná,“ přiblížila vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Svobodová Kaiferová. Plzeň proto nedávno v rámci pilotního projektu investovala peníze do výměny vhozů na dvou stanovištích, které jsou obsluhovány pomocí nášlapu a občané na ně nemusí vůbec sahat. Současně žádá občany o správné využívání podzemních kontejnerů.
