Ačkoliv poslední týden přinesl v Africe řadu událostí, které by si pozornost zasloužily (uzavření mírové smlouvy mezi Rwandou a DR Kongo, zavraždění zdravotníků v nemocnici v Súdánu, odstranění všech cel mezi Čínou a Afrikou, či potlačení protivládních protestů v Keni) dejme si trochu oddych od každodenních zpráv a vydejme se na cestu napříč Afrikou. Hanzelka se Zikmundem ji zahájili 22.4.1947, kdy jako dva čerstvě vystudovaní vysokoškoláci vyjeli z Autoklubu ČSR z dnešní Opletalovi ulice. Kromě toho, že autoklub má své kořeny v Plzni, tak si pozornost zaslouží fakt, že H+Z byli tak neznámí, že jejich odjezdu nevěnoval nikdo pozornost a dnes legendární fotky, kdy jim mává nadšený dav, vznikly až po jejich návratu v roce 1950. Fotomontáž tak dokonalá, že dodnes věříme, že 1. cesta H+Z v roce 1947 někoho zajímala, a přitom pak byl pravdou. Souhlas s tím, že cestu přes Afriku a Ameriku absolvují v ikonické Tatře 87, jim dal samotný Klement Gottwald, toho času premiér, který si během vládních jednání odskočil na toaletu, před kterou ho H+Z čekali s papírem v ruce a on jim ho podepsal. Vyzbrojeni mapami z dob před druhou světovou válkou, pětikilovými skládacími psacímu stroji z Japonska, haldami průklepových psacích papírů, na míru vyrobeným speciálním vakem, který umístili na zadní sedadla, kamerami a velmi drahým, a tudíž vzácným fotografickým materiálem se vydali na cestu napříč dvěma kontinenty. Jejich záměrem, který vznikl ještě v dobách studií a během přednášek Čechoslováka Stana Škuliny, jenž společně se svou manželkou a kamarádkou projel Afriku Škodou Rapid už ve 30. letech, bylo objet celý
svět. Plán 5, jak tento smělý nápad pracovně označili, počítal s tím, že jejich cesty budou přímou součástí československé obchodní diplomacie a z navštívených míst přivezou podepsané smlouvy na československé výrobky, které si vezli s sebou. Smlouvy sice podepsali, ale nikdy se žádná z nich nerealizovala, protože během jejich pobytu v zahraničí se stalo něco, s čím nemohli počítat – „vítězný“ únor 1948 je zastihl ve východním Kongu při pozorování výbuchu sopky a z domova jim začaly chodit zprávy, že by bylo lepší, aby se vrátili. Jenže jak by se mohli vrátit, když chtěli splnit závazek, který dali své zemi? A tak jeli dál až do Jihoafrické unie, dnešní Jihoafrické republiky, kam dorazili v době přelomových voleb, po nichž se moci v zemi na téměř 50 let ujala apartheidní Národní strana. Obtížně se vyrovnávali s tím, co na jihu kontinentu viděli. Zatímco třeba v Habeši po přijetí u císaře velebili schopnost této obrovské země udržet si nezávislost na Italech a v Keni kritizovali působení britských kapitalistů, na jihu Afriky viděli něco, co nikde v Evropě. Ruch Johannesburgu ležícího doslova na zlatě je ohromil, stejně tak jako skvělý automobilový park, který se proháněl po jihoafrickém asfaltu. Na konci toho všeho je čekalo Kapské Město, sevřené mezi Stolovou horu a Atlantik, kde svou „tatřičku“ naložili na zaoceánský parník a vydali se směrem do Buenos Aires.
Srovnávací fotografie z jejich africké cesty po takřka 80 letech vznikaly v letech 2021-2024 a dnes čítají na 150 párů snímků z Tuniska, Egypta, Súdánu, Etiopii, Keni, Ugandy, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Když se na ně podíváte, budete mít chvílemi pocit, že ta bezmála stovka let se na navštívených místech nijak neprovila. Na stavbách v Údolí králů či majestátním Luxoru změny takřka nepoznáte, jen občas Egypťané postavili někde zábradlí či lešení, čímž dávají najevo zájem památky udržovat. Tam, kde však příběhy psali lidé, je zjevné, jak se svět za těch osm desítek let proměnil. Ne k horšímu nebo lepšímu, je zkrátka jiný. A tak jako H+Z v době svého odjezdu čelili řečem, že nemá smysl do Afriky jezdit, protože ji přece dávno objevil Emil Holub, i my jsme byli vystaveni kritice od těch, jež jsou přesvědčeni, že svět je dávno probádaný. Ano, na Instagramu určitě, ale možnost koupit si letenku kamkoliv po světě ještě neznamená, že danému místu rozumíte. Na to ho musíte stále ještě navštívit osobně.
Ať se vám výstava líbí!
Linda Piknerová, Ph. D., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., analytička mezinárodních vztahů, komentátorka a členka projektu Expedice Z101.
