Aviatiku v české kultuře v rozmezí let 1783 a 1957 představuje Západočeská galerie v Plzni v Masných krámech. Výstava se zaměřuje na symboly a náměty spojené s létáním v moderním obraze a kultuře, věnuje se vzduchoplavbě i motorovému létání od prvního vzletu balonu v roce 1783 až po vypuštění kosmické sondy Sputnik roku 1957, jež bylo mezníkem prozkoumávání vesmíru. Výstava, která přenese diváka do světa létání a odkrývá vrstvy tohoto fenoménu z různých úhlů pohledů, potrvá do 16. ledna 2022.
Bezmála 130 výtvarných děl, z nichž některá jsou vystavena vůbec poprvé, pochází ze sbírek soukromých sběratelů, galerií a paměťových institucí. Instalace je doplněna mimořádnou zápůjčkou leteckého motoru ze sbírek Národního technického muzea a dobovou kopií kosmické sondy Sputnik zapůjčenou z depozitáře Vojenského historického ústavu v Praze.
„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Íkara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, ,monster‘ válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ uvedla autorka výstavy Eva Bendová.
K vidění jsou ikonická díla českého výtvarného umění – malba Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Bohumíra Matala nebo moderní sochařské alegorie Josefa Štursy, Jaroslava Horejce a Zdeňka Pešánka, kresby zkoumající „vesmír“ s mystickým obsahem Františka Drtikola nebo Františka Koblihy i kresby Josefa Šímy, velkého kritika aviatiky. Expozici doplňují první fotografie z koše balonu u nás, filmové dokumenty z aviatických akcí nad Plzní nebo Prahou i filmy Karla Zemana, knižní obálky dobových časopisů, humoristické a dobrodružné ilustrace Zdeňka Buriana nebo fotografie Ladislava Sitenského. To, že je aviatické snění a myšlení stále výtvarně aktuální, dokládají intervence současných umělců Milana Saláka, Pavly Scerankové a Jana Gemrota.
