Západočeská galerie v Plzni vystavuje mimořádný dar

Výstavu ZBYNĚK SEKAL: MILOVANÉ BYTOSTI. DAR Z UMĚLCOVY POZŮSTALOSTI připravila pro Západočeskou galerii v Plzni přední znalkyně Sekalova díla Marie Klimešová a koncipovala ji jako strukturované zamyšlení nad mimořádným darem. Expozice vytváří prostor, v němž se Sekalovy sochy, závěsné asambláže (tzv. skládané obrazy) a trojrozměrné dřevěné konstrukce (označované autorem jako schránky) vzájemně doplňují s vybranými úvahami z deníků a zároveň osvětlují souvislosti mezi různými obdobími jeho života, klíčovými motivy tvorby a výjimečnou působivostí jeho díla.

Vystavený soubor pokrývá prakticky celé období Sekalovy tvorby, od prací z první poloviny padesátých let přes klíčová díla let šedesátých až po tvorbu vznikající od sedmdesátých let do umělcovy smrti v roce 1998 v emigraci.

„Každý časový úsek obsahuje klíčová díla, pro jejichž porozumění jsou důležité i autorovy deníkové poznámky, které jsou součástí výstavy. Poskytují cenné informace nejen o tvůrčí sebereflexi umělce, ale také o procesu jeho tvorby a o osobním, dalo by se snad říct antropologickém dialogu s materiálem, který nalézal v civilistním odpadu. Odtud také získala výstava svůj název: Zbyněk Sekal: Milované bytosti. Pro Sekala byl jeho materiál souborem živých a milovaných bytostí, se kterými hovořil a které ho pobízely, aby se jich ujal,“ vysvětluje kurátorka výstavy Marie Klimešová.

Význam výstavy podtrhuje i samotný rozsah daru. Soubor zahrnuje téměř třetinu všech soch a objektů, o které Marie Christine Sekal ve svém vídeňském domě po umělcově smrti pečovala, a představuje jeden z nejcennějších přírůstků v historii galerie.

„Marie Christine Sekal svěřila naší instituci mimořádný konvolut, o který po smrti svého manžela dlouhá léta pečovala s osobním zaujetím a nevšedním profesionálním přístupem. V historii Západočeské galerie v Plzni se tak jedná o nejpočetnější a z hlediska umělecké hodnoty nejvýznamnější soubor uměleckých artefaktů, který zásadním způsobem obohatil naše sbírky“, podotýká ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil.

Marie Christine Sekal rozdělila ve svém odkazu uměleckou pozůstalost Zbyňka Sekala i do dalších českých, rakouských a jedné slovenské instituce. Početně nejrozsáhlejší a umělecky nejhodnotnější kolekce putovaly do Západočeské galerie v Plzni, Muzea umění Olomouc, Musea Kampa a Národní galerie v Praze.

Západočeská galerie v Plzni se neocitla mezi těmito institucemi náhodně. V roce 2014 představila dílo Zbyňka Sekala v ojedinělém tvůrčím kontextu výstavou Sekal a Japonsko (kurátorka Marie Klimešová), která odkrývala vnitřní paralelu umělcovy tvorby a japonské kulturní tradice s její estetickou a materiálovou citlivostí. Od této výstavy byla Marie Christine Sekal se Západočeskou galerií v kontaktu; v roce 2018 od ní galerie zakoupila tři práce, které přibyly k do té doby jediné plastice ve sbírkách, zakoupené v roce 2003.

K výstavě vychází stejnojmenný katalog v grafické úpravě Filipa Skaláka.

ZBYNĚK SEKAL (1923–1998)

Český sochař, malíř a překladatel se narodil 12. 6. 1923 v Praze, zemřel 24. 2. 1998 ve Vídni. Jeho životní příběh a umělecká dráha byly hluboce poznamenány zážitky z druhé světové války. V roce 1941 byl jako mladý muž zatčen gestapem za odbojovou činnost a vězněn v koncentračních táborech Terezín a Mauthausen. Tato zkušenost zanechala v jeho tvorbě i myšlení trvalý otisk. Po válce Sekal studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze malířství u Františka Tichého a Emila Filly; od padesátých let se již zabýval především sochařstvím. V letech 1957–1964 vystavoval se skupinou Máj, na počátku šedesátých let se dostal do kontextu pražského informelu a patřil k elitnímu okruhu Galerie Václava Špály. V roce 1970 odešel do exilu a až do své smrti žil a tvořil ve Vídni.

Ústředními tématy Sekalovy tvorby jsou bronzové plastiky na hranici figurativnosti a abstrakce, jež charakterizuje vnitřní pohyb a lapidární, esteticky dokonalý tvar, závěsné asambláže (tzv. skládané obrazy) komponované ze dřeva a kovů, vesměs odpadových materiálů, které shromažďoval, a od počátku osmdesátých let pak jedinečné trojrozměrné transparentní stavby ochraňující vzácné zašifrované jádro, které nazýval ‚schránkami‘. Předmět určený k pracně budované ochraně je zdánlivě banální, zaměnitelný, každá schránka je však výsledkem individuálního pochopení jeho výzvy.

Intelektuálně hluboce založený umělec se věnoval také překladatelské činnosti – do češtiny přeložil mimo jiné díla Franze Kafky, Paula Celana či filosofa Martina Heideggera.

ZBYNĚK SEKAL: MILOVANÉ BYTOSTI. DAR Z UMĚLCOVY POZŮSTALOSTI

výstavní síň Masné krámy, Pražská 18, Plzeň

7. října 2026 – 7. března 2027

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Kurátorka výstavy: Marie Klimešová

Produkční výstavy: Petr Jindra

Architektonické řešení: Zbyněk Baladrán

Grafický design: Filip Skalák