Postupné upouštění Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech před plánovaným výlovem odkrývá místa, která běžně zůstávají skryta pod hladinou. Právě během těchto prací se ve spolupráci s Karlem Hutrem a státním podnikem Vojenské lesy a statky ČR podařilo zaznamenat mimořádně zajímavý biologický nález – na obnažených podkladech se objevila bochnatka americká (Pectinatella magnifica).
Tento živočich pochází ze Severní Ameriky a do evropských vod se šíří v posledních desetiletích. V České republice je známý především z rybníků v jižních Čechách, z Vltavy a jejích přehradních nádrží nebo z Labe. Zaznamenání tohoto nepůvodního druhu v brdském rybníku je tak dalším cenným přírůstkem do mapování našich vodních lokalit.
Želatinová koule tvořená tisíci živočichů
Na první pohled působí bochnatka jako bizarní rosolovitá hmota či průsvitná želatina přichycená na ponořených větvích a kamenech. Ve skutečnosti však nejde o jednoho tvora, ale o obří kolonii složenou z tisíců drobných vodních živočichů – mechovek. Ty pomocí mikroskopických chapadélek neustále filtrují okolní vodu a získávají z ní potravu. Jednotlivé kolonie přitom mohou dorůstat velikosti až několika desítek centimetrů.
Bochnatka má navíc velmi chytrý způsob, jak osidlovat nové lokality. Vytváří takzvané statoblasty – mikroskopická, vysoce odolná klidová stadia, která snadno přečkají zimu i vyschnutí. Do izolovanějších nádrží, jako jsou právě Padrťské rybníky, se nejčastěji dostávají na peří či nohách vodního ptactva, případně na rybářském a vodáckém vybavení.
Je důvod k obavám?
Ačkoliv jde o nepůvodní druh, návštěvníci ani ochránci přírody se nemusí obávat. Bochnatka americká není člověku nijak nebezpečná a dosavadní pozorování neprokázala, že by v českých podmínkách významně ohrožovala původní druhy ryb či jiných vodních živočichů. Přesto odborníci její výskyt pečlivě sledují, neboť šíření teplomilnějších a nepůvodních druhů poskytuje důležitá data o proměnách našich vodních ekosystémů.



