„Nechtěl jsem pokoušet jít na stadion konkurenčního týmu,“ vysvětloval 34letý Vladimír Darida, který je v posledních zápasech Arisu Soluň spíše střídajícím hráčem. Jeho tým v té době vedl tabulky řecké ligy, před městským rivalem i slavným Olympiakosem Pireus.
Pohled na tabulku vás jistě těší, že?
Samozřejmě je to příjemné, ale bereme to s pokorou, i když zatím to vypadá dobře. Sezonu jsme konečně rozjeli podle představ, což je důležité, protože se změnil systém řecké ligy. Do play-off jdou jen čtyři celky, nikoliv šest týmů jako to bývalo. A to je náš cíl, abychom byli v první čtyřce a hráli jsme o poháry.
V Arisu jste od letního příchodu Martina Frýdka už tři Češi, pomáhá vám to?
Je to fajn, že mám po dlouhých letech v týmu české spoluhráče. Když jsem přicházel už tady byl Brába (stoper Jakub Brabec), teď je s námi i Frýďas. Samozřejmě, že je to příjemné i pro naše rodiny, které se schází i mimo fotbal. Děti si spolu můžou hrát, mluví česky, takže i z tohoto pohledu je to výhoda.
Dá se rivalita mezi soluňskými kluby Aris a PAOK přirovnat k té, co známe od pražských S?
Mezi diváky je ještě větší, Řekové jsou na rozdíl od nás Čechů horké hlavy, takže to bývá divoké. Nenávist mezi oběma tábory je obrovská, fanoušci hostů nesmí na ligové zápasy do hlediště. Ale na hřišti to tak nebývá, protože v obou týmech hraje devadesát procent cizinců. Uvědomují si, že je to derby, důležitý zápas, ale není to tak žhavé. Nemají v kádru tolik odchovanců, hráčů spjatých s klubem, kteří by měli rivalitu odmalička v krvi. Ale to nic nemění na tom, že derby bývají vyhrocená.
Když už jste zmínil cizince, jak se vyrovnáváte s tím, že máte v týmu tolik zahraničních fotbalistů? Na to jste asi ani v Německu nebyl zvyklý…
To máte pravdu, i když postupem času bylo i v Herthě (Berlín) cizinců čím dál víc. Já s tím problém nemám, i když trenér je Řek a máme v týmu hodně Španělů, hlavním jazykem v kabině je angličtina, což já vítám. Dlouhou jsem používal němčinu, teď se můžu rozvíjet v angličtině, pro mě je to přínos.
Při utkání Evropské ligy s konkurenčním PAOK Soluň jste s Řecku navštívil výpravu plzeňské Viktorie. Jste jinak s někým z týmu v kontaktu? Jak svůj bývalý klub sledujete?
Většina mých spoluhráčů už postoupila do realizačního týmu. Vyloženě v kontaktu nejsme, sleduju výsledky a když to jde, tak se kouknu na zápas. Ale informace mám z první ruky od mamky, která má stále permici a chodí na Viktorku pravidelně.
Po sezoně vám končí v Arisu smlouva. Už jste přemýšlel, co bude dál?
Zatím to neřeším, protože se to odvíjí od spousty věcí. Rozhodnutí, co se bude dít v létě, asi začnu řešit až s blížícím se koncem sezony, všechno se nějak vytříbí. Zatím je to tak, že se skoro každý den probouzím s nějakou jinou myšlenkou.
V Česku se spekulovalo o tom, že byste se mohl vrátit, konkrétně do Hradce Králové…
Jo, tak to se asi spojilo s tím, že v Hradci Králové stavím dům a do budoucna plánuju, že se tam s rodinou přestěhujeme. Tak asi někdo usoudil, že bych tam mohl i hrát, ale já jsem s nikým z klubu v kontaktu nebyl.
Případný případný návrat do Plzně v hlavě nemáte?
Jak už jsem říkal, všechno budu řešit na konci sezony. Zvolím pro mě to nejlepší rozhodnutí.