Plzeňský kraj a krajská hospodářská komora (KHK) nabídly firmám v regionu očkování zaměstnanců a oslovili asi 400 podniků. Pokud budou mít zájem, přijedou k nim mobilní týmy, které budou očkovat třemi druhy vakcín. Cílem je zvýšit proočkovanost zaměstnanců, což by mělo firmám pomoci zajistit kontinuální výrobu. Zaměstnanci nebudou muset dojíždět do očkovacích center, vakcíny i pro druhé dávky jsou zajištěné.

„S ohledem na termíny dovolených ve firmách máme první odezvy. Společně s Plzeňským krajem, který koordinuje očkování a  mobilní očkovací týmy, plánujeme první termíny aplikace prvních dávek. Spolupráce s krajem se nám osvědčila při testování ve větších firmách. Jsme rádi, že i další krok v boji proti onemocnění covid-19 můžeme realizovat společně s Plzeňským krajem,“ uvedla ředitelka Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová.

Mobilní očkovací týmy EUC kliniky Plzeň budou očkovat třemi druhy schválených vakcín (Vaxzevria, Comirnaty a Moderna). Množství vakcín i pro druhé dávky je v tuto chvíli zajištěno.

Hejtmanka Ilona Mauritzová považuje za velmi efektivní oslovovat přímo firmy. "Mnoho lidí s očkováním váhá kvůli dojezdové vzdálenosti, pracovní době a času dovolených. Takto dostane větší počet obyvatel kraje možnost se komfortně nechat očkovat u svého zaměstnavatele, bez nutnosti dojíždět nebo si brát volno z práce. I nadále považujeme očkování za jednu ze zásadních cest, jak se vrátit k běžnému životu. Proto chceme očkování dostat lidem co nejblíže," dodala hejtmanka.

V jednom z největších očkovacích center Plzeňského kraje, které se nachází v areálu bývalé vojenské nemocnice FN Plzeň-Bory, dál pokračuje očkování proti nemoci covid-19. Aktuálně zde očkují zájemce starší 16 let a samoplátce. Děti nad 12 let jsou nově očkovány na detašovaném pracovišti v areálu FN na Lochotíně.

Od 31. prosince 2020, kdy do očkovacího centra FN Plzeň dorazila první dodávka vakcín, bylo aplikováno zhruba 77 tisíc dávek. Děti nad 12 let musí přijít v doprovodu zákonného zástupce a samozřejmě také po předchozí registraci. Detašované očkovací místo ve Fakultní nemocnici na Lochotíně začalo fungovat v rámci Ústavu imunologie a alergologie 14. července, denně zajistí vakcinaci až stovce zájemců.

Očkovací centrum pro zájemce starší 16 let se nachází v pavilonu číslo 61 v areálu bývalé vojenské nemocnice. Ještě lepší komfort pro klienty zajistila rekonstrukce místního parkoviště. Komunikace nyní slouží pro obousměrný provoz a parkovací plocha je zpevněna zámkovou dlažbou.

Návštěvníci očkovacího centra mohou využít také novou kavárnu se zastřešenou terasou. Vychutnat si kávu, zmrzlinu či zákusek je možné ve všední dny od 10 do 17 hodin, o víkendech pak od 13 do 17 hodin.

Rezervace termínů je stále možná na portálu Centrálního rezervačního systému nebo na telefonní lince 1221. Po naočkování druhé dávky si může každý stáhnout svůj certifikát z portálu ocko.uzis.cz, a to včetně cizojazyčné verze.

Kolem 60 milionů korun ročně vynakládá v posledních letech Plzeň na údržbu zeleně na svém území. Stará se o 26 parků s 352 hektary trávníků a o skoro devět tisíc metrů čtverečních záhonů. Postupně pak revitalizuje jednotlivé lokality, z nichž se stávají oblíbená místa pro odpočinek Plzeňanů i návštěvníků.

„Například parkových ploch máme v Plzni celkem 26. Se 42 hektary je největší z nich Borský park. Přibližně polovinu jeho plochy přitom zabírá lesopark, v jeho historické části jsou zavlažované pobytové trávníky. Zavlažují se také trávníky v sadovém okruhu kolem historického centra, trávníky a na několika dalších místech. Nejstarším plzeňským parkem je Lochotínský park, který svému rekreačnímu účelu sloužil již koncem 19. století, kdy zde byly rašelinné lázně a malá kolonáda,“ připomněl primátor Martin Baxa. O městskou zeleň v Plzni pečuje městská příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně, část údržby je svěřena přímo městským obvodům.

„Co se týká sídlišť, tak tam sečeme trávníky 3 krát až 5 krát ročně v závislosti na aktuálním počasí. Pobytové trávníky v centru města, například v sadovém okruhu, pak potřebují výrazně intenzivnější údržbu. Tyto trávníky se pravidelně zavlažují, jednou týdně sečou, dvakrát ročně hrabou, prořezávají, aby se prokypřila půda a obnovil porost, a také přihnojují,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Cena za údržbu parku vzrůstá s vodními prvky, jako jsou fontány, pítka, pumpičky či jiné. Tak například cena roční údržby parkové úpravy Mlýnská strouha v Pallově ulici před rekonstrukcí v dubnu 2010 činila ročně přibližně 200 tisíc korun, po úpravě parku, který má nyní vodní plochu, stojí město ročně 800 tisíc korun. Zahrnuje totiž každodenní úklid, ale i péči o vodní plochu včetně ryb. „Díky rekonstrukci parku sem míří mnohem více lidí než před tím. To vyžaduje větší náklady na úklid. I v parku stojí krása peníze,“ řekla Hana Hrdličková z oddělení urbanistické zeleně, které se o většinu zeleně, hlavně v centru, stará. Na území celé Plzně je na 352 hektarů trávníků, o které Správa veřejného statku a jednotlivé městské obvody pečují.

O údržbu zeleně v obytné zástavbě se starají většinou městské obvody. A není jí málo. Ve městě je přes 18 tisíc stromů v ulicích, tedy ve vilových čtvrtích hlavně ve stromořadích, v sídlištích pak rostou stromy často solitérně či v malých skupinkách. „O stromy na veřejných plochách privátních vlastníků, například na parkovištích u super a hypermarketů, se nestará město, ale vlastníci pozemků. Výsadbu stromů na parkovacích plochách vlastníkům v Plzni již od 90. let minulého století ukládá Generel dopravy v klidu. Toto opatření má zamezit vzniku lokálních tepelných ostrovů ve městě a více jej ozelenit i při privátní výstavbě,“ doplnil technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Prostranství v Plzni také zkrášluje 617 metrů čtverečních záhonů letniček a 5378 metrů čtverečních trvalek včetně 1167 metrů čtverečních záhonů růží. Pro posezení slouží v městských parcích téměř 3000 laviček.

V Plzeňském kraji už třetím týdnem pokračuje rychlejší růst počtu nových případů koronaviru. Za uplynulých sedm dní jich přibylo 219, v předchozím týdnu 125, týden předtím 53. Sedmidenní bilance nových případů se do začátku července snižovala. V posledním týdnu se počet denních přírůstků pohyboval od 19 do 41. Za sedm dní přibylo v kraji 37 nákaz na 100.000 obyvatel, před týdnem 20. V sedmidenním poměru nových případů na 100.000 obyvatel má kraj po Praze druhý nejvyšší nárůst, republikový průměr je 15 nových případů na 100.000 obyvatel.

Největší podíl nově nakažených mezi okresy z celé republiky má okres Plzeň - sever, kde za sedm dní přibylo téměř 61 nákaz na 100.000 lidí, celkem 49 případů. V okrese Plzeň - město je to za týden přes 52 nákaz na 100.000 obyvatel, v absolutním vyjádření 102, dvojnásobek proti minulému týdnu. Nejlepší je situace v kraji na Domažlicku, kde měli za uplynulý týden pět nově zjištěných nákaz, což je osm nakažených na 100.000 obyvatel. Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 98.760 lidí, 16,7 procenta všech obyvatel kraje. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.709 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibylo 28 nakažených.

Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1913 nakažených lidí. Naposledy zemřel někdo 22. června. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie letos v březnu, kdy zemřelo 529 lidí. Pro covidové pacienty je v kraji podle ministerstva aktuálně k dispozici 47 standardních lůžek s kyslíkem a 15 intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací.

Očkování v kraji pokračuje. Za poslední týden dostalo vakcínu 26.647 22.163 lidí, což je o 4484 více než v předchozím týdnu, ale zhruba o 10.000 méně než před dvěma týdny. Zdravotníci dosud spotřebovali 501.279 dávek vakcín pro 288.294 lidí. Očkováno aspoň jednou dávkou je 48,8 procenta obyvatel kraje a 59 procent dospělých. Dětí do 18 let se nechalo v kraji zatím očkovat 4284. Ukončené očkování má 218.912 lidí, tedy 37 procent všech obyvatel kraje. Z nich dostalo 5927 lidí jednodávkovou vakcínu Janssen a 212.985 lidí některou z dvoudávkových vakcín. Vzhledem k rostoucímu počtu nových nákaz Plzeňský kraj prozatím na dva dny v červenci otevře v osmi očkovacích místech v regionu očkování bez předchozí registrace.

čtk

Území České republiky o víkendu opět zasáhnou silné bouřky. V souvislosti s vydatnými srážkami meteorologové upozorňují i na vzestupy hladin řek v Plzeňském kraji.

Nepozornost osmasedmdesátiletého řidiče způsobila nehodu na dálnici D5. Podle policistů se šofér nevěnoval řízení a zezadu narazil do nákladní soupravy. Poté bylo vozidlo odraženo na svodidla a začalo hořet.

K nehodě došlo 15. července 2021 v 17:45 na 49. kilometru dálnice D5. "Osmasedmdesátiletý řidič jel s osobním automobilem Mercedes a při jízdě se plně nevěnoval řízení. Narazil svou přední částí vozidla do zadní části návěsové jízdní soupravy jedoucí ve stejném jízdním pruhu. Po nárazu začalo osobní vozidlo hořet. Řidič strhnul řízení a narazil do pravých krajních svodidel, které v délce 13 metrů poškodil. Poté vozidlo pokračovalo dále v pohody a opět narazilo do svodidel. Pak zůstalo stát v odstavném pruhu a ve směru jízdy na Prahu," popsala policejní mluvčí Dagmar Brožová.

Dopravní nehoda se obešla bez zranění. Dechové zkoušky u řidičů byly negativní. Škoda na vozidlech byla vyčíslena na 514 tisíc korun. "Dopravní nehodu dále šetří policisté Dálničního oddělení Svojkovice," dodala mluvčí policie.

Veronika Dušková, absolventka navazujícího studijního oboru Aplikovaná mechanika Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, získala Cenu České společnosti pro biomechaniku za diplomovou práci, díky níž lze předvídat vznik nerozpustných krevních sraženin v lidském těle. Gymnazista Šimon Pekár zase zabodoval v celostátním kole 43. ročníku Středoškolské odborné činnosti v oboru Matematika a statistika za Numerické řešení matematického modelu srážení krve.

Cenu si absolventka ZČU Veronika Dušková převzala z rukou předsedy České společnosti pro biomechaniku profesora Matěje Daniela. Podle vedoucí diplomové práce Aleny Jonášové z katedry mechaniky Veronika detailně zpracovala dva principiálně odlišné matematické modely vzniku nerozpustných krevních sraženin založených na polymerizaci fibrinu jako finálního produktu koagulační kaskády.

„Oba matematické modely následně výpočtově implementovala pro numerické řešení tří typických úloh kardiovaskulární biomechaniky. Jednalo se o dvě nejběžnější cévní výdutě, u nichž je výskyt krevních sraženin častým průvodním jevem, a dále pak o tepnu zúženou v důsledku rozvoje aterosklerózy, kde krevní sraženina je jednou z nejčastějších příčin akutního infarktu myokardu či mozkové mrtvice“, dodává Alena Jonášová. 

Veronika Dušková si zvolila studium biomechaniky na katedře mechaniky FAV protože je tento obor  interdisciplinární a propojuje poznatky klasické mechaniky a proudění s aplikacemi v biologických oborech. To ji podle jejích slov lákalo a fascinovalo už od studia na střední škole. Když pak byla na Dni otevřených dveří FAV a zjistila, že něco podobného je možné na katedře mechaniky studovat, ani na okamžik neváhala s volbou bakalářského a navazujícího studijního oboru.

„Jsem vděčná pracovníkům katedry mechaniky, kteří mě během mého studia na FAV mnoho naučili a věnovali mně spoustu času a mohla jsem tak zpracovat diplomovou práci, která byla nakonec oceněna Českou společností pro biomechaniku. Této Ceny si velice vážím a je pro mě dalším motivačním impulsem v pokračování započaté vědecké práce na katedře mechaniky v oblasti modelování srážení krve v cévních náhradách ve spolupráci s Lékařskou fakultou UK v Plzni a Biomedicínským centrem,“ dodává oceněná absolventka Veronika Dušková.

Její práce pomůže včas odhalit riziko krevních sraženin

Pomocí matematických modelů, jejichž numerickým řešením se ve své práci zabývala, je možné počítačově simulovat vznik nerozpustných krevních sraženin v libovolné části lidského těla. Tyto simulace pak lze využít například pro předpověď postoperačních komplikací u pacientů, kdy nevhodně zvolená cévní náhrada či její umístění při chirurgickém zákroku může vést k jejímu předčasnému uzavření v důsledku vzniku trombózy, nebo jako nástroj pro návrh a testování vhodných antitrombotických opatření.

 „Chtěl bych touto formou upřímně pogratulovat naší absolventce k významnému ocenění. Vážím si toho, že Veronika Dušková nadále spolupracuje s kolegyní Alenou Jonášovou a se mnou na velice aktuálním a pro klinickou praxi potřebném výzkumu, který je zaměřen na modelování vzniku a predikce trombózy. Tento výzkum, na němž rovněž spolupracujeme s několika pracovníky z Biomedicínského centra a Lékařské fakulty UK v Plzni, je řešen v rámci jednoho pracovního balíčku projektu  - Aplikace moderních technologií v medicíně a průmyslu (AMTMI),“ vysvětluje vedoucí katedry mechaniky Fakulty aplikovaných věd ZČU Jan Vimmr.

U příležitosti ocenění Veroniky Duškové Jan Vimmr připomněl dalšího úspěšného studenta Šimona Pekára, z Gymnázia na Milulášském náměstí v Plzni. Za práci Numerické řešení matematického modelu srážení krve obsadil 4. místo v celostátním kole 43. ročníku Středoškolské odborné činnosti v oboru Matematika a statistika.

Pomocí vlastních výpočetních algoritmů vyvinutých v programovacím jazyce Python a založených na vybraných explicitních a implicitních diferenčních schématech realizoval počítačové simulace vzniku krevních sraženin, čímž se mohl blíže seznámit jak s principy numerické matematiky, tak možnostmi matematického modelování biologických procesů probíhajících v lidském těle,“ dodává k jeho práci a zaslouženému ocenění vedoucí katedry mechaniky Jan Vimmr.

Autor: M. Hallová

Chcete udělat dobrý skutek a k tomu třeba i vyhrát 4K LED televizi Panasonic? Přijďte darovat krev, teď je potřeba nejvíc! Transfuzní oddělení FN Plzeň a Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. vyhlašují už 13. ročník akce na podporu dárcovství krve “Daruj krev, daruješ naději”. Cílem je zvýšit zásoby v krevních skladech a soutěž je jednou z motivací.

Víte, že každé dvě sekundy na světě potřebuje někdo krev a jeden půllitr darované krve může zachránit až tři životy? Krev dává život, a je to tekutina, kterou neumíme plnohodnotně nahradit jinými přípravky. Proto je tak vzácná.

Léto přeje nejen dovoleným, ale bohužel i častějším úrazům. Po dlouhé době se také naplno rozbíhají operace, které byly vinou pandemie odloženy. To vše znamená vyšší spotřebu krve a zároveň nižší počet dárců.

Pokud jste zdraví a chcete podpořit Transfúzní oddělení FN Plzeň, přijďte darovat krev. Dárci krve svým činem zachraňují životy lidí kolem nás. Pomoci můžete i Vy. Každý dobrovolný dárce, který v období července a srpna 2021 daruje krev na Transfúzním oddělení FN Plzeň, bude zařazen do slosování o 4K LED TV Panasonic.

Odběry všech krevních skupin probíhají každý všední den od 6:30 do 12 hodin, ve středu i od 13 do 17 hodin na adrese 17. listopadu 12 v Plzni na Borech. Registrace předem není nutná. V tuto chvíli je nejvíce potřeba 0+, A+, B+, 0-, A-, B-, AB-. Více informací najdete na: https://to.fnplzen.cz/cs/

Losování a vyhlášení výherce televizoru proběhne v září na Transfúzním oddělení FN Plzeň.

Autor: Markéta Hallová

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo finanční pomoc ve výši 3 miliony korun Jihomoravskému a Ústeckému kraji, které na konci května postihlo ničivé tornádo.

Peněžní dar je jednou z forem, kterou může Plzeňský kraj postiženým krajům pomoci. Finanční pomoc ve výši 3 miliony korun poskytne Plzeňský kraj formou darovací smlouvy Jihomoravskému kraji ve výši 2,5 milionu korun pro postižené obce na Břeclavsku a Hodonínsku a Ústeckému kraji ve výši půl milionu korun na pomoc obcím Blatno, Stebno a Petrohrad.

Letní tábor se zhruba dvaceti dětmi a osmi vedoucími evakuovali ve čtvrtek večer preventivně hasiči u Újezdu nedaleko Plánice na Klatovsku. V oblasti se po vydatném dešti zvedla voda.

Profesionální hasiči z Klatov a dobrovolní hasiči z Kolince i Plánice vyjížděli do Plánice, kde přetékala hráz místního rybníka. "Hasiči preventivně provedli ohraničení jednoho domu pytli s pískem a pokračovali dále do Újezdu, kde se nacházel dětský letní tábor. Tento tábor byl nejprve posunut z místa potenciálního ohrožení ale vzhledem k situaci bylo později rozhodnuto, že děti i vedoucí budou evakuováni vozy hasičů do zbrojnice dobrovolné jednotky v Plánici, kde zůstanou do zítřejšího dne a pak se rozhodne, jak se dále bude pokračovat," uvedl mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.