Ačkoliv začíná meteorologické léto, červen tomu příliš napovídat nebude. Teploty budou podle dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) průměrné či slabě podprůměrné.

"První týden bude teplotně průměrný, jeho první polovina bude chladnější, ve druhé se oteplí," uvedli meteorologové Minimální noční teploty se budou pohybovat zpočátku kolem 5 °C, na konci týdne kolem 11 °C. Maximální denní teploty budou zpočátku kolem 19 °C, v sobotu a neděli již kolem 24 °C. Další týden bude také průměrný. Relativně nejchladnější vychází týden od 14. do 20. června s průměrem nejnižších nočních teplot kolem 10 °C a průměrem nejvyšších denních teplot kolem 21 °C. Poslední týden období by měl být průměrný, ale nejteplejší z celého období.

"Období jako celek bude pravděpodobně srážkově průměrné až slabě nadprůměrné. Druhý týden vychází nadprůměrný s úhrnem kolem 28 mm, vyskytnou se přeháňky a bouřky. V dalších týdnech bude srážek méně s úhrny kolem 20 mm," dodal ČHMÚ.

Cena je poděkováním za nezištnou pomoc potřebným, například osobám se zdravotním postižením, seniorům a dalším sociálně znevýhodněným osobám. Kateřina Ratislavová v rámci Plzeňské zastávky poskytuje poradenství rodičům, kteří prožili ztrátu miminka.

Spolek Plzeňská zastávka poskytuje podporu a pomoc pozůstalým, kteří prožili očekávanou i náhlou ztrátu blízkého člověka nebo kteří pečují o umírajícího. Vzhledem k současné situaci je nyní hlavní činností spolku péče o pozůstalé, kteří ztratili blízkého v souvislosti s nemocí covid-19.

Kateřina Ratislavová působí jako porodní asistentka a odborná asistentka na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni. Vystudovala obor psychologie a rodinná výchova na Pedagogické fakultě ZČU a následně prošla komplexním psychoterapeutickým výcvikem. Ve svém profesním životě se proto snaží propojit výuku i praxi porodní asistence s poradenstvím v psycho-sociální oblasti.

Je také členkou České komory porodních asistentek, která úzce spolupracuje s Fakultou zdravotnických studií. Řadu let se věnuje problematice perinatální ztráty, tedy úmrtí miminka během těhotenství, při porodu nebo krátce po něm.

Pracuje se ženami a rodinami, které prošly nejtěžší životní situací

Na toto téma napsala také oceňované knihy Perinatální paliativní péče (určená pro pomáhající) a Psychosociální podpora při úmrtí miminka (určená pro vyučující).

Když dojde k úmrtí miminka, je to jedna z psychologicky nejtěžších situací, se kterou se porodní asistentka setkává. Pociťuje bezmoc a smutek, cítí s rodiči a jediné, co může udělat, je poskytnout citlivou a soucitnou péči.

Kateřina Ratislavová se proto začala zajímat o to, jak je taková péče poskytována v zahraničí. Na Fakultě zdravotnických studií se pak věnovala tomuto tématu ve svém výzkumu a hledala důkazy pro poskytování kvalitní péče o rodiče, kteří prožili tzv. perinatální ztrátu.

„Perinatální ztrátou rozumíme úmrtí dítěte v období těhotenství, během porodu nebo po něm doprovázené většinou u rodičů pocity smutku, bezmoci, žalem různé intenzity a myšlenkami na zemřelé dítě. Jde o přirozenou reakci, která provází ztrátu blízkých a je popisována jako proces truchlení.“

Nejčastěji se zdravotníci v praxi setkávají s porodem mrtvého miminka, které každý rok potká v České republice okolo čtyř stovek rodin. Další poměrně velkou skupinou jsou ženy, které prožily potrat, interrupci z genetických důvodů nebo očekávají narození miminka s život limitující vrozenou vývojovou vadou.

Ztráta je intenzivnější kvůli vazbám na dítě ještě před narozením

V současné době se vytváří velmi blízký vztah mezi rodiči a dítětem již během těhotenství. Rodiče těhotenství plánují, těší se na miminko. Proto, pokud dojde k jeho úmrtí, jsou tím často velmi zasaženi a jejich zármutek je hluboký.

Zároveň ve společnosti ještě stále panuje mýtus, že je lepší na miminko zapomenout a nahradit ztrátu dalším těhotenstvím. Rodiče pak často necítí dostatečnou podporu ve svém okolí, mají pocit, že jejich zármutek, který reálně cítí, je nepatřičný…někdy mají i pocit, že jsou „nenormální“, když cítí tak intenzivní psychickou bolest.

Proto často vyhledají pomoc. Chtějí sdílet svůj zážitek z porodu, rozloučení s miminkem, podělit se o své pocity, které prožívají. Mluvíme o tom, jak probíhá proces truchlení, jaké rituály mohou pomoci, jakou oporu mohou ve svém zármutku vyhledat. Také se dostáváme k tématu, jak mluvit o smrti miminka se staršími dětmi v rodině, s příbuznými nebo známými. Někdy přijde řeč i na oblast plánování dalšího těhotenství.

Ocenění Anděl 2020 z rukou primátora

Město Plzeň touto cenou již tradičně oceňuje dobrovolníky a pracovníky v sociálních službách. Co pro ni toto ocenění znamená?

„Mám z ocenění velkou radost. Poradenství v Plzeňské zastávce poskytujeme při první konzultaci zdarma, takže nám nejde o finanční ohodnocení.  Ale společenské ocenění od představitelů města Plzně je moc milé. Jsem ráda, že mohu rodičům v jejich těžké a smutné situaci nějak pomoci, alespoň tím, že je vyslechnu a předám jim informace, které mám k dispozici. To je to, co mě v poskytování poradenství motivuje,“ říká Kateřina Ratislavová. 

Rodiče se podle ní na ztrátu miminka nepřipravují, takže se často cítí bezradně. Cílem je pomoci jim se v situaci zorientovat a získat zpět určitý pocit kontroly nad životem, který bohužel takové smutné věci někdy přináší.

"Já osobně, a myslím, že hovořím i za celé širší vedení naší fakulty, si velmi vážím toho, že máme na fakultě odborníky na takto specifická témata, která jsou tolik potřebná, byť jim není dost možná věnována ve stínu témat jiných dostatečná pozornost. Paní doktorka Ratislavová je platným členem našeho týmu, který do své akademické dráhy vnáší značné zkušenosti, vhled do oblastí, s nimiž se i naše studentky budou setkávat, a svým výzkumem obohacuje nejen širší lékařskou i nelékařskou společnost, ale i veřejnost," dodává děkan Fakulty zdravotnických studií Lukáš Štich.

Autor: Markéta Hallová

Bazény v Plzni na Slovanech a Lochotíně zůstaly zavřené. A to i přesto, že vláda už otevření plaveckých areálů povolila. Nestíhají totiž tak rychle a neplánovaně reagovat. Bazén na Slovanech nakonec otevře tento pátek v 6:30, přímo před areálem podle všeho vyroste testovací centrum, plavci se tedy budou moci otestovat přímo na místě. Bazén na Lochotíně čeká otevření až v pondělí.

V současné době čeká ještě bazén na Slovanech spousta dokončovacích prací, voda není ještě napuštěná v malých bazénech a ve vířivkách. "Momentálně  instalujeme nové odtokové mřížky, které nám také dodavatel musel přednostně doručit, připravujeme venkovní areál, ještě jsou dokončovací práce uvnitř nového dětského brouzdaliště, dolaďujeme nový čipový systém pro naše návštěvníky," uvedl ředitel bazénu Tomáš Kotora s tím, že následně se práce přesunou do lochotínského areálu.

Podle Kotory je nejdůležitější mít v pořádku všechny hygienické podmínky splněné. "Rozbory vody jsou hotové a my to musíme všechno připravit, nahřát vodu tak, aby se dal zkontrolovat ten provoz, do kterého potom vpustíme klienty," podotkl.

Zatím mají v bazénu výjimku pouze profesionálové a studenti vysokých škol, kteří zde plní zápočty. Vedení bazénu také řeší, jak naložit s permanentkami, které nemohli návštěvníci vyčerpat. "Všichni návštěvníci už chodí na čipy nebo elektronické permanentky a my to budeme muset do budoucna zřídit i u těch, kteří ještě mají ty papírové formy. Proto jsem se rozhodli, že vyhlásíme tzv. permanentkovou amnestii," uvedl Kotora. Všechny permanentky mohou návštěvníci nyní vychodit do konce října. Bazén počítá i s náhradou plaveckých kurzů, které budou probíhat i o víkendech a o prázdninách.

Technická závada způsobila požár auta u obce Střelice na jižním Plzeňsku. Auto začalo hořet za jízdy, posádka vozu naštěstí stihla včas vystoupit, k žádnému zranění tak nedošlo.

Auto začalo hořet před 20. hodinou na silnici I/26 na úrovni Střelic. "Příčinou byla technická závada v motorovém prostoru," uvedl mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. Požár způsobil škodu 160 tisíc korun, ke zranění podle Poncara naštěstí nedošlo. 

Když se řeklo Zátiší, každý Plzeňan dobře věděl. Problémová lokalita, nepřizpůsobiví občané, staré baráky. To bude brzy minulostí. Plzeň dokončila první etapu svého největšího bytového projektu města za posledních 15 let. Osm bytových domů se 77 byty začne v Zátiší sloužit občanům od června letošního roku. Revitalizace čtyř hektarů kolem ulic Línská a Kreuzmannova začala v únoru 2020, druhá etapa bude dokončena do září 2022. Do nových bytů v Zátiší se budou stěhovat také starousedlíci z připravované druhé etapy, kteří měli zájem v původní lokalitě zůstat. Plzeň celou výstavbu kompletně financuje ze svého rozpočtu.

„Dokončili jsme první etapu největšího bytového projektu města Plzně za posledních 15 let," uvedl primátor Plzně Martin Baxa. Město v oblasti, které se kdysi říkalo Kvítečkov, vybudovalo v podstatě malou čtvrť se svým vlastním obchodem. Nové domy nahradily ty původní postavené po válce jen jako dočasné provizorium.

Prvních 77 bytů začne občanům sloužit od června a července. „První etapa zahrnovala výstavbu bytových domů 1 až 7 a 18 a výměníkovou stanici tepla. Byty jsou o velikosti 1+kk a 2+kk. Celkové náklady revitalizace území Línská – Kreuzmannova jsou vyčísleny na 405,7 milionu korun s DPH. První etapa vyšla na 192,5 milionu korun s DPH. Druhá etapa, která zahrnuje deset bytových domů bude dokončena do září příštího roku. Součástí bytových domů je také obchod na ploše 118 metrů čtverečních, který by měl občanům sloužit od podzimu letošního roku. Byty jsou vybaveny vždy koupelnou a kuchyní s kuchyňskou linkou. Součástí každého bytu je balkón či terasa a sklepní kóje,“ přiblížil technický náměstek primátora Pavel Šindelář, do jehož gesce patří odbor investic, který má na starosti výstavbu v Zátiší.

Zájem o nové byty v Zátiší byl enormní, celkem bylo přijato 418 přihlášek. "Z celkem 77 bytů máme v současné chvíli rozděleno 72 bytů. Osm bytů je pro osoby s hendikepem, 11 bytů pro seniory, čtyři jsou startovací byty pro mladé domácnosti do 35 let věku, čtyři byty pro osoby starší 50 let, deset bytů bezbariérových, osm bytů pro osoby pečující o postižené dítě. Pro starousedlíky z lokality Zátiší jsme vyčlenili 32 bytů. Starousedlíci, kteří projevili zájem zůstat v Zátiší, obsadili 20 bytů. Část zbylých bytů byla zveřejněna pro skupinu od 35 let a použita na přednostní řešení pro občany, kteří z opodstatněných důvodů potřebují pomoc sociálního pracovníka. Starousedlíci se budou stěhovat do nových bytů v první polovině června, a to z důvodu potřeby začít s demolicí starých domů, ostatní se budou stěhovat od července,“ upřesnil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf.

Zátiší má kouzlo, říká nájemkyně

První tři byty převzali nájemníci v pondělí v poledne. Šlo o původní obyvatele lokality Kvítečkov, kde nové domy nahradily původní poválečné, které měly sloužit jen jako provizorium. Jednou z nových nájemkyň je i Věra Pašková s devatenáctiletou dcerou Zuzanou. "Je to úplně paráda. Zátiší samo o sobě kouzlo má, ale je odsloužené. Vůbec jsem tedy neváhala, když mi nabídli, že se mohu přestěhovat do nového. Zatímco tam jsme museli sami topit, tady je o nás postaráno," uvedla Pašková při pohledu na ústřední topení. Podle ní má lokalita horší pověst, než by měla mít. "Vždycky se to totiž dalo řešit. Samozřejmě, že jsme se dostali občas do sporů s jinými skupinami lidí, ale vždy se to ustálilo," dodala. Nadšená byla i její dcera Zuzana, kterou doprovázel asistenční pes Bruno. "Bude to super, je to nové, tam už se nám všechno rozpadalo," doplnila.

Přímo v ordinaci dermatologie v Plzni na Slovanech vypukl v pondělí dopoledne požár. Podle prvních informací byla příčinou závada.

Do Houškovy ulice vyjížděli hasiči kolem půl 11. "Šlo o požár v ordinaci dermatologie," potvrdil mluvčí krajských hasičů Petr Poncar. Škoda se podle jeho slov vyšplhala na 600 tisíc korun. "Příčinou byla závada na elektroinstalaci," dodal s tím, že se celá událost obešla bez zranění.

Již přes rok probíhá v Oddělení imunochemické diagnostiky FN Plzeň rozsáhlý výzkum tvorby protilátek proti covidu a jejich souvislostí s očkováním. Podle prvních poznatků vznikají po prodělané infekci protilátky vždy, trvalou ochranu však nezajistí.

„Protilátky nacházíme v krvi po dobu 7 až 12 měsíců. U britské mutace pozorujeme, že jejich hladina klesá rychleji,“ upřesňuje vedoucí výzkumu Ondřej Topolčan. Množství protilátek a jejich přetrvávání je individuální.

Podle výzkumníků by však hladina protilátek po prodělaném onemocnění neměla rozhodovat o případném očkování. Obecně platí, že má následovat za 90 dní po nemoci. Jedině očkování totiž může zajistit spolehlivou ochranu proti opakované infekci.

Na vzorku více než dvou tisíc osob také výzkum prokázal, že tvorba protilátek po očkování není přímo úměrná věku. Vyskytují se u drtivé většiny očkovaných po dobu 12 měsíců, do případného přeočkování. Nižší tvorbu protilátek prokázali výzkumníci u obézních lidí a osob s poruchami imunity. Případů, kdy by lidé onemocněli i po očkování, je podle profesora Topolčana velmi málo, všichni sledovaní pacienti měli také lehký průběh onemocnění. „Neexistuje žádný logický důvod, proč se nenechat očkovat,“ shrnuje Ondřej Topolčan, který je zároveň i náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Plzeň pro vědu a výzkum. 

Za účasti diváků odehraje Plzeňská filharmonie oba své červnové abonentní koncerty v Měšťanské besedě. První z nich Pastorální 2 (Naši koncertní mistři) patřící do abonentní řady Diamant se koná 10. června, druhý 3 x B (Josef Špaček) z řady Platina pak 17. června. Oba koncerty začínají v 19 hodin.

Protože bude nutné splnit podmínku zaplnění sálu do maximální výše 50 procent kapacity, budou koncerty přístupné jen pro majitele odpovídajících abonentních vstupenek.

Návštěvníci budou muset mít po celou dobu koncertu k ochraně dýchacích cest nasazený respirátor a na místě se prokázat potřebnými potvrzeními, tedy buď negativní testem, nebo dokladem o uplynutí tří týdnů od první aplikace vakcíny proti covid-19, či dokladem o tom, že uplynulo maximálně 180 dní od prodělané nemoci covid-19.

„Pokud bude platit v době koncertu povinnost dodržet odstup sedících diváků vždy jedním prázdným sedadlem, nebude bohužel možné zachovat divákům jejich předplacená místa,“ uvedl za Plzeňskou filharmonii Pavel Bouda. Doplnil, že bude možné zakoupit na místě respirátory a ve výjimečném případě i samotest. Z toho důvodu bude umožněn vstup do Měšťanské besedy po oba dny již v 17.30.

V úseku mezi obcemi Soběsuky a Neurazy na Plzeňsku nezvládl řidič sanitky na mokré vozovce řízení a skončil mimo ni. Toho srpnového večera jel naštěstí kolem ze své klatovské motoškoly Josef Šiler alias Pepa Sršeň a havarované sanitky si všiml. Zavolal pomoc a po celou dobu udržoval zaklíněného řidiče při vědomí. Bývalý závodník, kaskadér a nyní motocyklový odborník byl ve správný čas na správném místě. Za pohotovou a obětavou pomoc byl oceněn titulem Gentleman silnic.  

Bylo čerstvě po dešti a přibližně sto metrů před ním jela dvě auta. Nic nenasvědčovalo tomu, že je něco v nepořádku. Místo velmi dobře znal, protože tam často jezdí na motorce. Věděl, že pravotočivá zatáčka se svodidly je mírně klopená, a při neopatrnosti i nebezpečná. Na jejím konci si u krajnice všiml čerstvých stop od pneumatik, což upoutalo jeho pozornost. Pečlivě proto zkontroloval okolní prostor, zejména pak ve zpětném zrcátku. To se později ukázalo jako zásadní. „Pravidelně lidem při kurzu opakuji, aby měli přehled o tom, co se děje za nimi,“ říká respektovaný odborník Josef „Sršeň“ Šiler, jehož přezdívka ho zdobí od mládí kvůli žluto-černé barvě jeho první motorky. 

„Sanitka ležela na poli přibližně pět metrů pod úrovní silnice,“ vypráví Josef Šiler, proč nebyla sanitka na první pohled vidět. A ani výstražný trojúhelník nikde nebyl. Dva vozy před ním tak projely místem bez povšimnutí. Postupně mu začalo vše docházet. Rychle tedy zastavil a couval zpět přibližně dvě stě metrů na místo nehody. Seběhl k sanitce dolů a uvnitř uviděl zaklíněného řidiče. Ihned telefonem přes aplikaci Záchranka zavolal pomoc. „Měl jsem v minulosti s aplikací skvělou zkušenost, proto to bylo první, co jsem udělal,“ vzpomíná držitel několika zápisů v Guinnessově knize rekordů zejména za jízdu po předním kole motorky. Přes aplikaci automaticky sdílel svoji polohu a operátorka na lince ho precizně naváděla, jak má postupovat.

V havarované sanitce byl kromě zaklíněného řidiče v bezvědomí i pacient, který se nejprve neozýval. Jak vozidlo leželo na boku, nešlo se do něj dostat. U nehody v tu dobu zastavil německý řidič, který kolem také projížděl. Společně otevřeli dveře a pokřikováním se snažili řidiče sanitky probrat. To se po chvíli podařilo, ale stěžoval si na velkou bolest nohou. Při čekání na pomoc se ho snažili udržovat při vědomí. „Integrovaný záchranný systém pracoval dokonale,“ říká Josef Šiler s tím, že záchranka i hasiči dorazili přibližně za 12 minut. „Naštěstí i pacient vzadu byl v pořádku,“ vzpomíná. Po chvíli na pomoc přiletěl také vrtulník záchranné služby.

Díky jeho včasné reakci byli oba muži z havarované sanitky včas pod dohledem lékařů. „Zkušenost, a hlavně pohotovost pana Šilera byla základem úspěchu této záchranné akce,“ říká tisková mluvčí policie Plzeň – venkov por. Bc. Ivana Jelínková. 

Josef Šiler byl za svůj obětavý čin oceněn titulem Gentleman silnic. „Naštěstí osud přihrál mužům v sanitce na pomoc právě Josefa Šilera,“ říká ředitelka projektu Gentleman silnic Ivana Buriánková. „S chladnou hlavou celou situaci vyřešil a ocenění si plným právem zaslouží,“ dodává. 

Ocenění předali Josefu Šilerovi v pátek 28. května v Plzni zástupci projektu i Policie ČR. „Jsme rádi, že jsou lidé, kteří mají na silnicích takový přehled,“ říká zástupce vedoucího územního odboru Plzeň – venkov Petr Kabát o zachránci, který se v minulosti věnoval výcvikem jízdy na motorce také policistům. Jedná se již o 202. držitele titulu Gentleman silnic.  

Gentleman silnic je společným projektem Generali České pojišťovny a Policie ČR, který vznikl v roce 2004 s cílem motivovat účastníky silničního provozu k tomu, aby si pomáhali a nebyli k sobě lhostejní. Prvním Gentlemanem silnic se v prosinci 2004 stal Jiří Lukáč z Albrechtiček na Novojičínsku, který vytáhl z hořícího automobilu sedmnáctiletého mladíka. Od té doby ocenění převzalo už 201 lidí po celé České republice.  

Gentleman silnic doporučuje aplikaci Záchranka 

Záchranka je oficiální mobilní aplikace Zdravotnické záchranné služby České republiky, Horské služby České republiky a Vodní záchranné služby Českého červeného kříže. Slouží ke kontaktování záchranářů, k učení první pomoci a k lokalizaci míst neštěstí. Funguje od roku 2016, vznikla ve spolupráci uživatelů a záchranářů jako studentský nápad Filipa Maleňáka. Aplikace má přes milion uživatelů, každý den přes ni zavolá pomoc kolem 50 lidí a na základě volání z této aplikace vyjeli záchranáři k více než 35 tisícům případů. 

U zrodu aplikace Záchranka stála právě Generali Česká pojišťovna. „Byli jsme součástí úplného začátku aplikace a jsme rádi, že ji nejen naši Gentlemani silnic používají,“ říká tisková mluvčí Generali České pojišťovny Ivana Buriánková.

I oceněný Josef Šiler si aplikaci pochvaluje. „Je to má druhá zkušenost s touto aplikací, kdy v prvním případě pomohla k záchraně kamaráda a nyní při havárii sanitky,“ říká a zároveň dodává, že nejzásadnější je přesná lokalizace místa a také profesionální přístup na lince. 

Profesionální ilustrátor a spisovatel. Věnuje se tvorbě pro děti i pro dospělé. Publikuje výhradně pod pseudonymem Vhrsti. Kromě výtvarné a literární činnosti tvoří komiksy, kreslené vtipy i reklamní materiály.

1) Nejoblíbenější kniha a spisovatel
Zjistil jsem, že není vůbec důležité, jak je kniha dobře napsaná, ale v jakém věku si ji přečtete a do jaké nálady se vám trefí. Mě třeba v době svého vydání úplně rozsekala kniha, kterou většina čtenářů nedokáže vůbec dočíst – Sestra od Jáchyma Topola.

2) Nejoblíbenější film
Mám rád filmy, které jsou k divákovi tak trochu nefér – vyprávějí nějaký příběh, ale to nejdůležitější neukážou a prozradí to třeba až na konci. Typicky Vykoupení z věznice Shawshank, Dokonalý trik, Čistá mysl nebo Nejvyšší nabídka. Ty úplně nejoblíbenější mám dva: Velká nádhera a Věčný svit neposkvrněné mysli.

3) Nejoblíbenější hudební interpret a skupina
Opominu-li pár výjimek, jsem ochotný poslouchat opravdu cokoliv od dechovky přes jazz až po klasiku. Z doby, kdy pro mě byla hudba fakt důležitá a formativní, mi v srdci nejvíc uvízli Psí vojáci a Pink Floyd.

4) Nejoblíbenější jídlo a pití
Nemám. Teď zrovna mám už pár dní chuť na koprovku, ale až si ji dám, zase se bez ní obejdu. Asi nikdy neodmítnu čokoládu. A jako dlouholetý Plzeňák mám samozřejmě rád pivo. I když poslední roky piju většinou nealkoholické.

5) Osobnost, která mě nejvíc inspiruje a motivuje
To už vůbec nemám. Sleduju desítky, možná stovky zajímavých osobností, které mají co říct. A pokud jde o moji profesi ilustrátora, můj Instagram je plný skvělých ilustrací od umělců ze všech koutů světa. A je mi úplně jedno, jestli to jsou ostřílení a oceňovaní ilustrátoři nebo začínající studenti. Když mě něčím zaujmou a inspirují, dám jim follow a kochám se.

6) Motto, které mám nejraději
Svůj svět si vytváříme každý sám tím, jak jej vnímáme.

7) Nejoblíbenější místo v regionu
Postavili jsme si dům na dohled brdského CHKO. Vycházky do zdejších lesů jsou pro mě nejlepším lékem na jakékoliv chmury.

7 NEJ Michala Jančaříka najdete zde.
7 NEJ Martina Sobotky najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Vogeltanze najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Samsona Lenka najdete zde.

Autor: Markéta Hallová