Matěj Novák: Nový zákonný strop na úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů – konečně nebo bohužel?

Spotřebitelský úvěr je legálně definován v § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, jako odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli za účelem pořízení bydlení nebo jiného statku (např. automobilu). Úprava úvěrů je nicméně obsažená i v dalších (vedlejších) zákonech. Nad poskytovateli spotřebitelských úvěrů vykonává dohled ČNB, která dohlíží nad dodržováním zákonných mantinelů. Poskytovatelé se institucionálně dělí na dva tábory – na bankovní a nebankovní. Rozdíl je patrný již ze samotného označení, v prvém případě poskytuje úvěr banka, v druhém jiná než bankovní finanční instituce.

Spotřebitelské úvěry poskytované nebankovními institucemi jsou dlouhodobě terčem kritiky pro extrémně nevýhodné podmínky, za kterých jsou finanční prostředky spotřebiteli poskytovány (např. nechvalně známý poplatek 159 Kč měsíčně s názvem „Klidné spaní“). Kritizovány jsou zejména vysoké úrokové sazby a též RPSN, pročež vládní novela navrhuje jako maximální možný úrok trojnásobek bankovních zápůjčních sazeb v době poskytnutí úvěru. V tomto smyslu se návrh opírá o ustálenou judikaturu českých soudů, podle kterých je trojnásobek ještě v souladu s dobrými mravy, zatímco čtyřnásobek je již považován za nepřiměřený pro nemravnost. Jako příklad uveďme nebankovního poskytovatele společnost Tando, která půjčuje s měsíční sazbou 40 %, tudíž RPSN činí neuvěřitelných 5 569 %.

Návrh (očekávatelně) nezůstal bez nesouhlasné reakce Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (organizace sdružující poskytovatele nebankovních úvěrů v České republice, dále jen „APNÚ“), podle které jde návrh špatným směrem. Dle stanoviska APNÚ změna způsobí, že se zájemci o úvěr přesunou do šedé zóny, tzn. k lichvářům či do zastaváren, protože nesplní podmínky pro získání úvěru a pro jejich bezvýchodnou situaci jim nezbyde jiná možnost než hledat „alternativní“ zdroje finančních prostředků. K tomu dodejme, že Česko v případě přijetí změny nebude zdaleka první unijní zemí, která by úrokový strop (v současných podmínkách – dvoutýdenní repo sazba ČNB 3,50 % – maximálně 48 %) zavedla. Jedná se například o Polsko nebo Slovensko, kde strop činí strop 27 %, tudíž mnohem níže než se plánuje v tuzemsku.

Osobně jsem zastáncem této změny. Smyslem návrhu není omezovat poctivé podnikání v oblasti nebankovních úvěrů, které jsou legitimní součástí finančního sektoru, ale nemravné zneužívání tísně těch, kteří se dostali do pro ně neřešitelných finančních obtíží. Nikdo nechce nebankovní instituce zcela vyloučit z úvěrového segmentu, ale těžko můžeme mít pochopení pro ty poskytovatele, kteří vám půjčí 10 000 Kč a za rok máte jen na úrocích zaplatit 46 700 Kč. Jako doplněk této změny je třeba více zpřístupnit dluhové poradenství, které často dokáže dotyčného z bludného kruhu vysvobodit. Na otázku v nadpisu tak říkám – „konečně“.

JUDr. Matěj Novák