Do studia diskusního pořadu WESTcast přijal pozvání profesor Martin Matějovič, špičkový český intenzivista a přednosta 1. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. V rozhovoru s moderátorem Pavlem Žižkou poodhalil fungování pracoviště, které ročně ošetří na 30 tisíc pacientů, a detailně rozebral etické, technologické i biologické otázky spojené s moderní intenzivní péčí.
Interní medicína jako detektivní práce
Profesor Matějovič přirovnává interní medicínu k dirigentovi orchestru lidského těla nebo k detektivní práci, kdy lékaři musí integrovat širokou škálu medicínských podoborů, aby správně diagnostikovali složité stavy organismu. Zvláštní pozornost věnuje intenzivní medicíně, která řeší pacienty na hraně života a smrti na jednotkách intenzivní péče (JIP).
Současná technika dokáže podle profesora Matějoviče kupovat biologickému systému těla čas, aby se vyrovnal s těžkou infekcí či selháním orgánů. Zásadní výzvou moderní lékařské vědy však již není pouze otázka, zda dokážeme pacienta udržet při životě, ale do jaké kvality života ho vracíme. Dlouhodobý pobyt na umělé plicní ventilaci si totiž vybírá těžkou biologickou daň.
Právní ochrana důstojnosti: Dříve vyslovené přání
Významným tématem rozhovoru byl v České republice legální, ale stále málo využívaný institut „dříve vysloveného přání“ (Living Will). Tento nástroj umožňuje každému občanovi jasně definovat mantinely a stanovit, jaké medicínské postupy si přeje, nebo naopak nepřeje podstoupit v situaci, kdy ztratí vědomí nebo schopnost o sobě rozhodovat.
Týká se to například modelových situací těžkých mozkových příhod nebo pokročilých stadií chronických onemocnění plic a srdce. Podle přednosty plzeňské kliniky je optimální toto rozhodnutí nejprve prodiskutovat v kruhu rodiny a následně jej formálně stvrdit u praktického lékaře. Jasně vyjádřená vůle pacienta výrazně snižuje obrovský emoční nápor na příbuzné v kritických chvílích. Profesor Matějovič zároveň v rozhovoru přesně vymezil rozdíl mezi respektováním vůle neléčit, což česká legislativa umožňuje, a aktivní eutanázií, která v tuzemském právním řádu přípustná není.
Imunotermostat a prevence civilizačních chorob
V odborné rovině představil profesor Matějovič koncept takzvaného imunotermostatu. Moderní medicína směřuje k personalizované péči, kde se léčba infekcí a sepsí (otrav krve) bude určovat na základě aktuálního stavu imunitního systému konkrétního pacienta. Sepse přitom celosvětově zůstává skrytou hrozbou, která ročně způsobí přibližně 11 milionů úmrtí, a to velmi často u onkologických pacientů.
V závěrečné části rozhovoru se přednosta kliniky věnoval civilizačním chorobám, jako jsou obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka, které tvoří denní chléb interních oddělení. Na modelovém příkladu pětiačtyřicetiletého manažera upozornil, že infarkt nevzniká v den příjezdu záchranné služby, ale organismus si na něj zadělává přibližně deset let dopředu. Jako tři nejúčinnější a nejjednodušší nástroje pro udržení zdraví doporučil pravidelný přirozený pohyb, stravu z průmyslově nezpracovaných potravin a důslednou spánkovou hygienu.
.jpg.small.jpg)
_(8736189447).jpg.small.jpg)
