Poklady z knihovny Vlasty Chramostové spatří světlo světa. Nechybí Havlovy vzkazy ani vzácné nahrávky



Od David Černý – Dnes | 10:50


Knihy s osobním věnováním Václava Havla, zakázané samizdaty, divadelní scénáře s vlastnoručními poznámkami nebo vzácné zvukové nahrávky. To všechno ukrývá pozůstalost legendární české herečky Vlasty Chramostové, která je uložena v Krajské knihovně Karlovy Vary. U příležitosti stého výročí jejího narození nyní Karlovarský kraj připravuje kompletní digitalizaci tohoto unikátního souboru. Dosud dostupné pouze při osobní návštěvě knihovny by se tak vzácné dokumenty mohly v budoucnu zpřístupnit také širší veřejnosti.

Reklama

Desítky beden plných knih, fotografií, dopisů a osobních vzpomínek. Pozůstalost jedné z nejvýraznějších osobností českého divadla a disentu ukrývá nejen svědectví o její umělecké kariéře, ale také o životě v době komunistického režimu. Karlovarský kraj se nyní rozhodl toto kulturní dědictví ochránit a postupně převést do digitální podoby.

Knihovny v Karlovarském kraji slaví úspěch. V některých ukazatelích nemají v Česku konkurenci
22. 10. 2026

Knihovny v Karlovarském kraji slaví úspěch. V některých ukazatelích nemají v Česku konkurenci

Projekt přichází symbolicky v době, kdy si Česká republika připomíná 100 let od narození herečky Vlasty Chramostové, která se narodila 17. listopadu 1926.

Havlovy vzkazy i scénáře s osobními poznámkami

Osobní knihovnu a literární pozůstalost získal Karlovarský kraj v roce 2020 na základě darovací smlouvy. Soubor tvoří 65 beden obsahujících přibližně 2 495 knih, divadelní časopisy, fotografie, korespondenci i audiovizuální záznamy.

Mezi nejvzácnější předměty patří samizdatová literatura, která se za komunistického režimu šířila mimo oficiální vydavatelství. Nechybějí ani knihy s osobními věnováními Václava Havla a Arnošta Lustiga nebo parte básníka Jaroslava Seiferta doplněné dopisem jeho manželky.

Ašská knihovna je přístupnější. Lidem se sluchovým postižením nově pomůže Tichá linka
16. 7. 2026

Ašská knihovna je přístupnější. Lidem se sluchovým postižením nově pomůže Tichá linka

Mimořádně zajímavé jsou také původní divadelní scénáře. Chramostová si do nich zapisovala poznámky k jednotlivým rolím, ale občas také recepty nebo plánky cest. Dokumenty tak nabízejí osobnější pohled na její každodenní život.

Vzácné dokumenty budou dostupnější veřejnosti

V současnosti je možné fond studovat pouze prezenčně v budově Krajské knihovny Karlovy Vary. Připravovaná digitalizace má tuto situaci změnit.

„Tímto krokem nejen ochráníme křehké originály před opotřebením, ale především zpřístupníme toto bohatství badatelům i široké veřejnosti,“ uvedla krajská radní pro kulturu a památkovou péči Gabriela Dostálová.

Hlavní knihovna v Plzni zavřela! Čtenáři se dovnitř dva roky nepodívají
19. 10. 2026

Hlavní knihovna v Plzni zavřela! Čtenáři se dovnitř dva roky nepodívají

Digitalizace se bude týkat také vzácných zvukových záznamů. Elektronické kopie umožní zájemcům studovat dokumenty bez nutnosti opakovaně manipulovat s originály.

Konkrétní termín dokončení projektu ani způsob zpřístupnění digitálního archivu zatím kraj neoznámil.

Kraj chce zabránit rozdělení pozůstalosti

Vedle digitalizace připravuje knihovna také žádost o zápis celého souboru do Centrální evidence sbírek muzejní povahy, kterou vede Ministerstvo kultury.

Tento krok má zajistit dlouhodobou ochranu dokumentů, jejich odborné uchovávání a pravidelnou evidenci.

Důležitá je přitom podmínka původní darovací smlouvy, podle které musí pozůstalost zůstat zachována pohromadě.

Zápis by také mohl otevřít možnost získávat specializované dotace na restaurování a konzervování vzácných materiálů.

Herečka, která se postavila komunistickému režimu

Vlasta Chramostová (1926–2019) patřila k významným osobnostem českého divadla a filmu. Diváci ji znají například ze snímku Spalovač mrtvol. Byla také signatářkou Charty 77 a od roku 1991 působila v činohře Národního divadla.

Ke Karlovarskému kraji měla osobní vazby. V roce 1973 hostovala v Západočeském divadle v Chebu v roli Matky Kuráže a od roku 2019 nese její jméno jedna z chebských piazzett.

Připravovaná digitalizace tak může zpřístupnit nejen vzpomínky na slavnou herečku, ale i cenné svědectví o české kultuře a společnosti 20. století.