Před 550 lety se Plzeň zapsala do učebnic českým prvenstvím



Od Pavel ŽižkaDnes | 13:09


Článek si můžete poslechnout v audio podobě

Dne 26. dubna si připomínáme významné výročí spojené s úsvitem vzdělanosti v českých zemích. Právě v tento den roku 1476 spatřila v Plzni světlo světa první prokazatelně datovaná tištěná kniha v Čechách. Ačkoliv moderní výzkumy poněkud zamíchaly pořadím historických prvenství, Plzeň si své postavení tiskařské metropole 15. století neochvějně drží.

Reklama

Dlouhá desetiletí se v učebnicích uvádělo, že první českou tištěnou knihou byla Kronika trojánská s tradovaným datem 1468. To by z Plzně dělalo jedno z úplně prvních center knihtisku na světě. Nicméně nejnovější vědecké expertízy, zejména rozbory vodoznaků (filigránů) papíru popsané v odborných studiích jako „Záhada Kroniky trojánské“, přinesly zásadní korekci.

Ukázalo se, že tato slavná kronika byla vytištěna až v letech 1485–1486, což ji v chronologii plzeňských tisků posouvá pravděpodobně až na páté místo. Tím se Plzeň v celoevropském žebříčku nejstarších tiskáren propadla z první desítky až na osmdesátou pozici.

Prvenství tak oficiálně převzala latinská Statuta Arnošta z Pardubic (Statuta provincialia). Tato církevně-právní příručka nese přesné datum dokončení: 26. dubna 1476. Právě tento tisk definuje první období plzeňské produkce (1476–1490), ze kterého známe celkem sedm děl – tři latinská a čtyři česká. Plzeň si tak navzdory posunu v čase uchovala dva zásadní tituly:

  1. První město v Čechách, kde se usídlil knihtisk.

  2. Místo zrodu první česky tištěné knihy.

Rozkvět řemesla v Plzni je spojen s výraznými osobnostmi. Prvním jménem, které vystupuje z historie, je Mikuláš Bakalář. Tento absolvent krakovské univerzity působil v domě na nároží dnešních ulic Bezručovy a Bedřicha Smetany (čp. 143) mezi lety 1498 a 1513.

Po něm převzal štafetu tiskař Jan Pekk, který se do města přistěhoval z Norimberka na pozvání humanisty Jana Mantuána Fencla. Jeho dílna sídlila na strategickém místě – v domě čp. 94 na rohu náměstí a Pražské ulice. Po Pekkově smrti v roce 1531 provozoval živnost ještě krátce Tomáš Bakalář.

Slavná kapitola plzeňské typografie se uzavřela nečekaně brzy, v roce 1533. Na dlouhých 250 let tiskařské lisy v Plzni utichly a řemeslo se do města vrátilo až na sklonku 18. století. Přesto odkaz raných tiskařů zůstává v základech naší knižní kultury dodnes.

zdroj: Encyklopedie Plzeň